Přestavba a rozšíření muzea Rietberg
Umbau und Erweiterung Museum Reitberg
Rietberg muzeum je jedinou švýcarskou institucí vystavující výhradně mimoevropské umění. Svou velikostí a počtem uměleckých exponátů se muzeum řadí na třetí místo ve Švýcarsku. Areál je situován na kopci na severním břehu Curyšského jezera v sedmihektarovém Rieter parku na dosah historického centra. V parku se nachází řada budov jako Schönbergova vila, Rieterova vila, Remise (sklad) a Wesendockova vila, která byla v roce 2006 významně rozšířena podle vítězného soutěžního návrhu vídeňského architekta Adolfa Krischanitze. V sousedství majestátní novoklasicistní Wesendockovy vily tak vznikl drobný skleněný pavilon, kudy se vchází do dvoupodlažní podzemní expozice. Ze skla není pouze čelní stěna vstupního pavilonu, ale také nosné sloupy, trámy a střešní desky. Fasáda je potištěna drobným ornamentem, jehož motiv vychází z krystalické mřížky smaragdu. Průčelí odráží protější historickou budovu. Zelené zbarvení naopak napomáhá pavilonu ve splynutí s okolním parkem.
Wesendockova vila původně vznikla podle návrhu Leonharda Zeugheera v polovině 19. století pro německého průmyslníka Otto Wesendocka, který byl štědrým podporovatelem Richarda Wagnera a vášnivým sběratelem umění. Autorem parkových úprav byl Theodor Froebel. V roce 1940 vilu zakoupilo město a v referendu uspořádaném o devět let později bylo rozhodnuto, že zde bude umístěna rozsáhlá sbírka barona Eduarda von der Heydta věnovaná městu v roce 1945. V letech 1951-52 proběhla rekonstrukce vily na muzeum podle návrhu Alfreda Gradmanna. V roce 1976 město zakoupilo přilehlou Schönbergovu vilu a připojilo ji k muzeu jako knihovnu.
Krischanitzův smaragdový přístřešek stojí na místě bývalých hospodářských budov. Autor svým návrhem rovněž reaguje na vztah mezi Mathilde Wesendockovou a Richardem Wagnerem, který byl ve vile častým hostem. Po průchodu prosklenou předsíní o rozměrech 3,4 x 10,2 metrů se návštěvník ocitne v sále s podlahou z břidlicových desek a podhledem z onyxu filtrujícího denní světlo. Zadní části foyer pak dominuje nástěnná betonová plastika doplněná plátkovým zlatem od Helmuta Federleho. Následně se divák zanoří do podzemních sálů, kde může na ploše více než 1300 m² obdivovat umělecké sbírky z Asie, Afriky, Ameriky a Austrálie.
Wesendockova vila původně vznikla podle návrhu Leonharda Zeugheera v polovině 19. století pro německého průmyslníka Otto Wesendocka, který byl štědrým podporovatelem Richarda Wagnera a vášnivým sběratelem umění. Autorem parkových úprav byl Theodor Froebel. V roce 1940 vilu zakoupilo město a v referendu uspořádaném o devět let později bylo rozhodnuto, že zde bude umístěna rozsáhlá sbírka barona Eduarda von der Heydta věnovaná městu v roce 1945. V letech 1951-52 proběhla rekonstrukce vily na muzeum podle návrhu Alfreda Gradmanna. V roce 1976 město zakoupilo přilehlou Schönbergovu vilu a připojilo ji k muzeu jako knihovnu.
Krischanitzův smaragdový přístřešek stojí na místě bývalých hospodářských budov. Autor svým návrhem rovněž reaguje na vztah mezi Mathilde Wesendockovou a Richardem Wagnerem, který byl ve vile častým hostem. Po průchodu prosklenou předsíní o rozměrech 3,4 x 10,2 metrů se návštěvník ocitne v sále s podlahou z břidlicových desek a podhledem z onyxu filtrujícího denní světlo. Zadní části foyer pak dominuje nástěnná betonová plastika doplněná plátkovým zlatem od Helmuta Federleho. Následně se divák zanoří do podzemních sálů, kde může na ploše více než 1300 m² obdivovat umělecké sbírky z Asie, Afriky, Ameriky a Austrálie.
0 komentářů
přidat komentář
