Prodejna vstupenek do areálu Giardini
K rozhodnutí o vybudování řádného vstupu a objektu pokladny areálu Giardini, který už několik desetiletí slouží jako výstavní prostor mezinárodního benátského uměleckého a architektonického Biennále, došlo v roce 1952, a to u příležitosti jeho 26. ročníku. Rozhodnutí učinil generální tajemník Rodolfo Pallucchini. Zadání bylo prosté - vybudovat jednoduchou a vzdušnou strukturu chránící návštěvníky proti dešti, která svou přítomností nebude zastiňovat perspektivní pohled na hlavní komunikační třídu celých zahrad Giardini.
Projektu se ujal významný benátský architekt Carlo Scarpa, jež s Biennále spolupracoval již od roku 1942. Carlo Scarpa na tomto malé stavbě předvedl nejen svou schopnost pracovat s ladnými křivkami, ale také svůj smysl pro detail.
Okolí stavby je jasně vymezeno zídkou z hrubozrnného betonu, jež byla využita i k ohraničení samotného areálu Giardini. Díky ní nabývá půdorys pokladny kruhového obrysu. Hlavní objem stavby je pak proveden ve tvaru mandle. Základ tvoří opět hrubozrnný beton, jež dosahuje do výšky 1,1 metru. Horní část pak pokračuje pouze v podobě tří materiálů - skla, oceli a dřeva. Pro lepší ochranu proti povětrnostním podmínkám je objem pokladny překryt subtilní konstrukcí z oceli a plachet. Konstrukce je vynášena pouze třemi štíhlými sloupy křížového průřezu, jež jsou obloženy dřevěným obkladem do profilu jemné entáze.
Speciální pozornost je věnována oddělení “provozní” a “prodejní” části pokladny, jež jsou provedeny z dvou různých druhů skla. Zatímco část provozní, zadní, je tvořena drátosklem, část výdeje lístku návštěvníkovi, přední, je ze skla čirého, které je navíc mistrně zaobleno.
Objekt je dnes z důvodu velké návštěvnosti Biennále postaven mimo provoz a nahrazen několika červenými kontejnerovými pokladnami. Stavba Carla Scarpy tudíž dnes slouží spíše jako solitér hodný obdivu a památka umu tohoto významného benátského architekta.
Projektu se ujal významný benátský architekt Carlo Scarpa, jež s Biennále spolupracoval již od roku 1942. Carlo Scarpa na tomto malé stavbě předvedl nejen svou schopnost pracovat s ladnými křivkami, ale také svůj smysl pro detail.
Okolí stavby je jasně vymezeno zídkou z hrubozrnného betonu, jež byla využita i k ohraničení samotného areálu Giardini. Díky ní nabývá půdorys pokladny kruhového obrysu. Hlavní objem stavby je pak proveden ve tvaru mandle. Základ tvoří opět hrubozrnný beton, jež dosahuje do výšky 1,1 metru. Horní část pak pokračuje pouze v podobě tří materiálů - skla, oceli a dřeva. Pro lepší ochranu proti povětrnostním podmínkám je objem pokladny překryt subtilní konstrukcí z oceli a plachet. Konstrukce je vynášena pouze třemi štíhlými sloupy křížového průřezu, jež jsou obloženy dřevěným obkladem do profilu jemné entáze.
Speciální pozornost je věnována oddělení “provozní” a “prodejní” části pokladny, jež jsou provedeny z dvou různých druhů skla. Zatímco část provozní, zadní, je tvořena drátosklem, část výdeje lístku návštěvníkovi, přední, je ze skla čirého, které je navíc mistrně zaobleno.
Objekt je dnes z důvodu velké návštěvnosti Biennále postaven mimo provoz a nahrazen několika červenými kontejnerovými pokladnami. Stavba Carla Scarpy tudíž dnes slouží spíše jako solitér hodný obdivu a památka umu tohoto významného benátského architekta.
Magdaléna Buzová
0 komentářů
přidat komentář
