Scarpa mohl své mistrovské schopnosti poprvé prokázat ještě před dovršením třiceti let, kdy byl přizván k rekonstrukci gotického paláce Ca' Foscari v Benátkách sloužícího místní ekonomické fakultě. K univerzitnímu prostředí měl vždy blízko, přestože se jemu samotnému nepodařilo získat vysokoškolské vzdělání, tak od poloviny 30. let minulého století vyučoval na škole architektury IUAV v Benátkách. Doma, kde nikdo není prorokem, se musel Scarpa po II. světové válce hájit proti benátské komoře architektů, že působí jako architekt bez odpovídajícího vzdělání. Podobné obtíže Scarpa zažíval také na akademické půdě, kde se více než jeho aktuální tvorba řešilo absentující vysokoškolské vzdělání. V polovině 50. let ho řada významných osobností doporučila ke získání čestného doktorátu, v roce 1962 byl jmenován řádným profesorem interiérové tvorby, v roce 1972 se ujal vedení benátské fakulty architektury a krátce před smrtí Scarpa obdržel od IUAV čestný doktorát.
Benátská škola architektury se nachází v bývalém klášteru sousedícím s kostelem San Nicolò (
Vincenzo Scamozzi, 1590-95). Po rekonstrukci bývalého kláštera Tolentini (Daniele Calabi a Guido Bacci, 1960-65) byl Scarpa v roce 1966 pověřen návrhem nového vstupu od areálu IUAV. Vznikly celkem dvě varianty a od roku 1972 (současně, kdy se Scarpa stal děkanem IUAV) se začalo s postupnou realizací. Po Scarpově smrti v roce 1978 navázal Scarpův asistent Sergio Los, který provedl několik dílčích změn.
Scarpa do svého projektu zakomponoval renesanční dveřní portál včetně rozeklaného frontonu z istrijského mramoru, který by zachráněn při rekonstrukci kláštera Tolentini. Scarpa však těmto dveřím propůjčil novou funkci a vytvořil z nich na závěr vstupní zahrady plytký bazén, který doplnil svým charakteristickým betonovým reliéfem.
Vstup do školního areálu z náměstí Campiello Santo je skrze posuvnou bránu, která však ani v době uzavření nebrání v průhledu do zadního dvora s dlážděnou osou do univerzity. Ocelový rám je totiž vyplněn čtvercovým sklem. Druhou polovinu brány dotváří deska z istrijského mramoru s uříznutým horním pravým rohem pod úhlem 45º a nápisem
'Verum Ipsum Factum' (
'Poznání získáme jedině děláním', 'K pravdě se dostaneme jedině prací') neapolského filosofa
Giambattisty Vico. Umístění tohoto citátu na diplom absolventů IUAV byl první ze Scarpových kroků v pozici děkana.
Zbytek vstupní brány (profilované stěny, vystupující přístřešek, převýšený překlad) jsou z pohledového betonu, kterému Scarpa propůjčil kvality ušlechtilého kamene. Vstupní bránu ze zadní části tvoří zvolna stoupající plochy dlážděné cihlami (dnes porostlé mechem), čímž prodlužuje travnatou plochu a smývá pevné hranice mezi zahradou a vstupní branou. Výsledkem je důstojný a nadčasový vstupní prostor odpovídající váženosti instituce, která si zpočátku ke Scarpovi těžce hledala cestu.