Koncertní sál pro Tyrolský festival

Tiroler Festspiele Erl

Koncertní sál pro Tyrolský festival
Vedení projektu:Sebastian Brunke
Adresa: Mühlgraben 56a, Erl, Rakousko
Investor:Tiroler Festspiele Erl Betriebsges.m.b.H.
Realizace:2011 - 26.12.2012

Užitná plocha:10000 m2
Plocha pozemku:9700 m2


Tvar festivalové haly vychází z místní topografie, zatímco pro umístění se hledala odpověď ke stávajícímu objektu Passionspielhaus (Sál pro pašijové hry). Tvar i  umístění objektu navazuje na působivou krajinu se skalními útvary v pozadí a sousední historický objekt. Původní a nový objekt jsou k sobě směřovány, doplňují se, vyzdvihují architektonické členění a vizuálně se odkazují k okolní krajině. Nový objekt vyzdvihuje stávající kvality přírodního okolí i architektonického sousedství. Kromě odlišné geometrie se nový objekt od svého předchůdce liší také barevně, čímž rozšiřuje dualitu obou návrhů. Zatímco bílý povrch pašijového sálu vizuálně poutá pozornost v průběhu letního festivalu, tak se změnou ročního období se promění celý areál. Uspořádání festivalového sálu se podobá tektonickému vrásnění zemských desek. 'Trhliny' a 'poruchy' mezi deskami ukazují cestu dovnitř. 'Zářezy' a 'rýhy' ve fasádě umožňují nahlédnout dovnitř do rozzářeného foyer.

Přístup
Topografický otisk nové budovy následně pokračuje také v interiéru. Hlavní idea se řídí dvěma základními parametry: vztah mezi interiérem a okolní přírodou jakož i prostorové a funkční uspořádání s parametry mezinárodně uznávané koncertní síně. Výsledná architektura vykazuje plynulé vizuální a prostorové kvality. Jednotlivé části svým tvarem vybízejí ke vzájemné komunikaci a klidu, dynamice a soustředění. Pohyb návštěvníků uvnitř sálu je jemnými prostředky doprovázen smyslovými zážitky. Schodiště, které přivádí návštěvníky do budovy, je nedílnou součástí krajiny.

Funkce
Poblíž vstupu jsou umístěny šatny a recepce. Ze vstupní haly – asymetrické konstrukce – jsou umožněny četné výhledy do okolní krajiny jako i na sousední sál pašijových her. Schodiště běžící v opačném směru vede na horní galerii s působivým dialogem mezi vnitřním a vnějším prostorem, což je umožněno díky rozsáhlému prosklení západní fasády. Na tomto podlaží se rovněž nachází také sekundární funkce objektu. Směrování, postupný sled a vzájemné funkční vztahy jsou nedílnou součástí architektonické kompozice: rozsáhlé komunikační plochy se různě rozšiřují a proměňují v závislosti na celkové tektonice domu. Výsledná cesta ke koncertnímu sálu je tak zinscenovaná přes řadu nástupních platforem. Jednotlivé výškové úrovně foyer jsou s koncertním sálem spojeny dvěma vstupy. Druhý vstup podobný mušli se nachází uprostřed a je pevně zakotven ve skále. Přechod mezi foyer a koncertním sálem je doprovázený výraznou proměnou prostoru i atmosféry: dynamika, variabilita a asymetrie dodává staticky klidným a ortogonálním částem na maximální koncentraci.

Materiály
Passionspielhaus, Robert Schuller 1959
Podobně jako prostorová návaznost jednotlivých místností je určováno i materiálové složení doprovázené smyslovým vnímáním příslušných částí objektu. Rozdílnosti v geometrii, hmatových vjemech z různých povrchů ve výsledku umocňuje zážitky a ulehčuje vnitřní orientaci. Ozáření interiéru během zimních západů slunce ještě zvýší přitažlivost a význam komunikačních částí. Výsledná metafora odhaleného klenotu vychází ze zřetelné proměny materiálů koncertního sálu: dřevěné povrchy tlumených barev vytváří hřejivou atmosféru plnou napjatého klidu udržujícího návštěvníkovu pozornost, aby se plně ubírala k představení. Rozsáhlé technické zázemí s možností přetvářet koncertní sál a měnit jeho vlastnosti, které jsou posunuty daleko za možnosti klasického festivalového sálu.
Delugan Meissl Associated Architects
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Delugan_Meissl Associated Architects