 |
| foto: Petr Šmídek, 2016 |
Na břehu řeky IJ naproti amsterodamskému hlavnímu nádraží přistál nový objekt filmového institutu připomínající svým bílým krystalickým tvarem vesmírný koráb. V novém sídle EYE Film Institute se spojilo Holandské filmové muzeum s několika menšími filmovými nadacemi. Kvůli dlouholetému nedostatku místa v historickém domě poblíž Vondelpark byla v roce 2005 vypsána mezinárodní soutěž, v níž zvítězila vídeňská kancelář Delugan Meissl. Severní břeh IJ v Amsterodamu zažívá pozvolnou obměnu nevzhledných přístavních skladišť za reprezentativní obytné a kulturní stavby. EYE stojí u paty bývalého mrakodrapu firmy Shell ze 60. let minulého století (podnož a zakončení věže dává tušit, kde se Delugan Meissl inspirovali). Vzhled objektu se při každém pozorovatelově pohybu mění. Dynamickou formu tak lze přirovnat k filmu, jemuž nové muzeum věnováno. Uvnitř si autoři pohráli s myšlenkou překrývání dvou kreativních disciplin, v nichž se snoubí realita s fikcí a iluze se skutečným zážitkem. Před očima pozorovatelů se odehrává film, který mění vzhled stavby. Autoři se rozhodli jít proti zaběhlým kinům, kde jsou návštěvníci konfrontováni se stále stejným scénářem: pokladna, popcorn, promítací sál a východ zadními dveřmi. Vstupu i výstupu z filmového institutu EYE je věnována stejná pozornost. Jeden velký kinosál pro 315 diváků se nachází v horním patře ve vykonzolované části a třech menších sálů (o celkové kapacitě 327 míst) v podzemním soklu a prvním patře. V podnoži se nachází také kanceláře, laboratoře a muzejní sbírky. Do druhého patra je umístěn výstavní prostor o celkové rozloze 1200 m². Hlavní vstup do EYE je z nábřežní plošiny, kam se většina návštěvníků dopravuje trajektem z protějšího nádraží. Po vystoupání po venkovní rampě se návštěvníci ocitnou přímo uprostřed budovy, odkud lehce přehlednou veškeré vnitřní dění: rozlehlý foyer s kavárnou sloužící k nasměrování návštěvníků k jednotlivým atrakcím, ale také jen k trávení volného času. Jedinečný prostor, kde všechny cesty začínají i končí, se velkoryse otevírá prosklenou stěnou směrem k nábřeží s výhledem na historické město. Z místa, který autoři popisují jako 'arénu' se stává další hlediště pro sledování všedního života a v letních měsících slouží také jako venkovní kino.
