Komínový dům transformuje archetypální architektonický prvek na ústřední téma celého domu. Činí tak s odkazem na lidové a regionální architektonické prvky, jako je např. sedlová střecha. Dům stojí na konci vesnice a svou hmotou i materiálem odkazuje na sousední stodolu s fasádou z naolejovaných modřínových prken. Svým objemem a konstrukční přesností se však od historického předobrazu odlišuje a vytváří kompoziční paralelu i s nedalekým kostelem z 16. století.
Kuchyň s multifunkčními kamny na dřevo hraje zásadní roli v soukromém a společenském životě manželů žijících na venkově. Centrálně umístěný komín kamen určuje prostorovou koncepci domu. Hřeben střechy vrcholí v průběžném kvádru, který slouží jako světlík lineárně procházející objemem domu a poskytuje světlo pro většinu prostor v podkroví. Obálka budovy je navržena jako průběžná masivní zeď, která integruje více úložných prostor, sekundární kuchyň a malé "obyvatelné" okenní výklenky, které pečlivě usměrňují přicházející světlo a nabízejí výhledy do exteriéru.