Bytový dům v Trübbach

Trvalo mi dlouho, než jsem na to přišel. Obvykle se do budovy vstupuje z delší fasády orientované severojižním směrem, ale v tomto případě by to příliš komplikovalo přístupovou cestu z ulice. Vytvořil jsem spoustu skic, které se zabývaly vztahem domu k ulici a nedalekému horskému svahu. Pak mě napadlo: do domu by se také dalo vstoupit z užší strany, jako je tomu u rodinného domu ve Winterthuru. Vstupní část předurčuje měřítko celé stavby a dodává jí na silném výrazu. Jedná se o hrubou betonovou zeď s úzkými dveřmi a dvěma čtvercovými okny, z nichž horní je menší, aby vytvářelo zužující se efekt. Tato čtvercová okna osvětlují betonový vstupní foyer, který není vytápěný ani izolovaný - jde o prostor mezi vnitřkem a vnějškem. Dlouhé boční fasády jsou z obou stran maximálně otevřené a umožňují nerušený výhled do údolí. Fasády jsou vytvořeny z voděodolné překližky a plechu. V kombinaci s pohledovým betonem dodávají tyto materiály budově výslednou barevnost. Dřevěné výplně jsou tenké a zavětrování zase velmi štíhlé. Jedná se o první z mých domů, které cíleně pracují s prvky klasické moderny - lehké fasády zasazené do mohutné hmoty. V každém ze tří podlaží se nachází jeden byt. Půdorys je rozdělen podélně - ale ne zcela rovnoměrně. O něco větší část je orientována na jih a obsahuje obytný prostor s kuchyní. Ložnice a koupelna jsou orientovány na sever. V mých prvních domech představovaly obslužné prostory "problém", který jsem vyřešil až v pozdní fázi. Zde pomáhají uspořádávat půdorys. Kuchyně vymezuje vstupní část. Je z velké části prosklená a otevřená do obytného prostoru, který se rozšiřuje do vystupujícího balkonu. Koupelna je umístěna uprostřed druhé severní stěny. Posuvné dveře rozdělují prostor a vytvářejí třípokojový byt.