Rodinný dům ve Winterthur

Rodinný dům ve Winterthur
Jedná se o první návrh, kde jsem cítil, že stavební konstrukce ani okolní prostředí nevyžadovaly žádnou hlavní fasádu. Dům tvoří dlouhá nízká hmota, k níž jsou přidány další prvky. Není zde žádná hierarchie: všechny části spojuje stejný řád. Fasáda obrácená do ulice má dlouhé okno kvůli co nejlepšímu osvětlení a výhledu na Winterthur. Druhou dlouhou stranu tvoří betonová stěna, v níž jsou pouze malá okna osvětlující chodbu. Vstup je na úzkém konci v blízkosti garáže. Na pravé straně od vstupu je reliéf od Hanse Josephsohna. Bez této sochy by fasáda nemohla správně fungovat. Vstupní hala s výškou přes dvě podlaží má stěny z šedé nenabarvené omítky. Z předsíně můžete zahnout vpravo do samostatné části s plaveckým bazénem nebo přejít k hlavnímu sledu místnosti otevírajících se do dlouhé betonové terasy. Tato terasa je před převládajícími větry chráněna hmotou plaveckého bazénu a od ulice pod ní ji odděluje bukový živý plot. Ložnice v horním podlaží se otevírají do dřevěné lodžie, která rozbíjí výšku uliční fasády a udržuje tak stavbu opticky nízkou. Všechny vnitřní stěny jsou natřeny bílou barvou. Výjimkou je plavecký bazén, kde jsou zdi pokryty tenkou vrstvou zeleného pigmentu. V přízemí jsou podlahy z mramoru a v horním patře ze dřeva. Pro vnější plášť jsme vybral beton pro jeho šeď, která velmi dobře souzní s okolní krajinou. Beton byl odléván na místě. Když odstraníte bednění, tak voda, která se nashromáždila na vrchu bednění, se odplaví a bere sebou písek a štěrk. To dělá beton ještě hrubším, téměř jako kámen. Při práci na exteriéru byly uplatněny dva konstrukční řády – rozměry bednění nejsou po celé stavbě stejné. Tím vznikají 'zbylé' části, kontrapunkty. S každým dalším projektem shledávám umístění těchto kontrapunktů (zdůrazňujících a zvýrazňujících částí – pozn.překl.) na určitých místech ve fasádě stále více poutavým.
Peter Märkli
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
V době oprošťování
Vích
08.08.09 11:19
zobrazit všechny komentáře

Více staveb od Peter Märkli