Peter Behrens

Biografie
Peter Behrens byl zpočátku umělec a později také průmyslový designer, architekt a urbanista, jehož berlínským ateliérem v rané fází prošli Walter Gropius, Mies van der Rohe i Le Corbusier.
Narodil se v evangelické statkářské rodině. Zprvu navštěvoval gymnázium v Altoně (1877-82) a posléze studoval na uměleckých školách v Karlsruhe (1885), Düsseldorfu (1889) a Mnichově (1891). Jeho malbu silně ovlivnila secese. V roce 1890 podnikl studijní cestu do Holandska, kde se soustředil na tvorbu pointilistů. 1892 byl zakládajícím členem mnichovského Secessionu, z něhož zase brzy vystoupil, aby mohl založit Volné sdružení mnichovských umělců. 1897 založil Spojené umělecké a řemeslné dílny (Vereinigten Werkstätten für Kunst im Handwerk). Začal být známější především díky dřevorytům a spolupráci s časopisy. Začal se zabývat také o řemeslné práce ze skla a porcelánu. 1899 se oženil s výtvarnicí a módní návrhářkou Lilli Krämer a ve stejném roce byl pozván do umělecké kolonie na Matthildenhöhe v Darmstadtu, která vznikla z iniciativy hessenského velkovévody Arnošt Ludvík a secesní podobu staveb určoval Josef Maria Olbrich. Prostředí mladých umělců z různých prostředí rozpoutalo Behrensův zájem o architekturu. 1901 si Behrens jako architektonický autodidakt navrhl v umělecké kolonii vlastní dům. 1902 začal Behrens kromě působení v Darmstadtu vést také mistrovské kurzy v Bavorském řemeslném muzeu v Norimberku. Neboť se nemohl vedle Olbricha prosadit, opustil darmstadtskou kolonii. Navíc v roce 1903 získal místo ředitele Umělecko-řemeslné školy v Düsseldorfu. Práce byla zpočátku složitá, neboť místní scéna byla ovládána akademií výtvarných umění, což se nezměnilo ani v roce 1904, kdy Behrens navrhl pro zahradní výstavu “Architektonickou zahradu“ s různými ukázkami plotů, pergol a laviček. Ačkoli neměl příliš mnoho podporovatelů, podnikl Behrens během ředitelského období v Düsseldorfu (3.1903-8.1907) celkem 72 služebních cest po celé Evropě, kde se snažil prohlédnout způsob práce na ostatních uměleckých školách. 1907 se přestěhoval do Berlína, kde založil vlastní architektonický ateliér. Po předchozích zakázkách pro firmu AEG byl v roce 1907 přizván do umělecké rady. Kromě návrhu dodnes používaného loga získával od firmy AEG stále větší zakázky na výstavní, administrativní i výrobní stavby. Kromě toho navrhoval design jednotlivých výrobku firmy AEG a stal se tak první designerem, který dal vznikout pojmu firemní identita. Kromě práce pro AEG (1907-14) Behrens vedl vlastní kancelář podílející se na řadě soukromých i veřejných budov v Německu i zahraničí. 1911 navrhl budovu zastupitelství německého království v ruském Petrohradu. Byl členem Werkbundu (Svaz německého díla). Po první světové válce publikoval spis “O úsporném stavění“ pro oslabenou německou ekonomiku. 1921 byl povolán na uměleckou akademii v Düsseldorfu, ale již o rok později byl pozván do Vídně jako nástupce Otto Wagnera na Akademii výtvarných umění, kde setrval až do roku 1927. Během toho období, kdy obdržel čestný doktorát z pražské Vysoké školy technické, postavil sídlo společnosti Hoechst ve Frankfurtu, dal vzniknout velké putovní výstavě dokumentující jeho dosavadní dílo a byl přizván Miesem van der Rohe, aby se podílel na výstavbě vzorového sídliště Weißenhofsiedlung ve Stuttgartu. Ve 30. letech se soustředil na urbanistické úkoly pro Berlín. Na Hitlerovo pozvání převzal po smrti Hanse Poelziga v roce 1936 vedení mistrovského ateliéru na pruské Akademii umění v Berlíně, kde v urbanistických vizích soupeřil s Albertem Speerem.