Významného brněnského architekta Wiesnera připomínají kameny zmizelých
Brno – Autora brněnského krematoria, Paláce Morava a mnoha dalších významných staveb včetně vil či činžovních domů Ernsta Wiesnera připomínají ode dneška v brněnské Pekařské ulici kameny zmizelých. Mosazné kostky v dlažbě pamatují také na jeho rodinu, kterou nacisté kvůli židovskému původu zavraždili v koncentračním táboře. Akt se konal symbolicky dnes, den před výročím Wiesnerova nuceného útěku z Brna, před domem v Pekařské 10, kde Wiesnerovi žili a Ernst tam měl svůj ateliér.
Významný československý architekt uprchl 15. března 1939, v den nacistické okupace. Přes Německo, Nizozemsko a Belgii se dostal do Velké Británie. "První dva roky jeho života v britském exilu se nesly ve znamení značné chudoby a Wiesner se ocitl bez zaměstnání. Mezitím mu byl v Brně zabaven dům v Pekařské ulici a zbytek rodiny byl deportován do koncentračních táborů a zavražděn," uvedl Michal Doležel, který umístění kamenů inicioval spolu s architekty Petrem Pelčákem a Ivanem Wahlou.
Wiesner pracoval po skončení druhé světové války jako architekt v Londýně. Krátce se vrátil do Brna, aby po komunistickém převratu v roce 1948 opět odcestoval do Velké Británie, kde zůstal. "Zejména od 90. let do současnosti jej výrazně připomíná skupina architektů a kunsthistoriků, avšak jeho nucený úprk z Brna a následná emigrace zapříčinila, že je dnes nedoceněný. Wiesner se stal ze dne na den z jednoho z nejúspěšnějších architektů, který výrazně ovlivnil tvář meziválečného Brna, uprchlíkem," řekl Doležel.
Právě kameny zmizelých zvané Stolpersteine osobnost Wiesnera nyní připomenou i kolemjdoucím. Mají podobu malé čtverhranné dlaždice s hranou deset centimetrů a mosaznou destičkou nesoucí informace o daném člověku. K přečtení jmen se musí člověk sklonit, čímž vzdává úctu. Iniciativu spustil v 80. letech německý umělec Gunter Demnig, dnes jsou kamenů desítky tisíc po celé Evropě. V Brně jich je více než 300, jejich přehled lze nalézt na webu, který vznikl loni v listopadu.
Podle Doležela je nicméně současný počet kamenů jen zlomkem. "Jsou to tisíce lidí, kteří v Brně žili a nacistická okupace jejich spojení s městem přetrhala. Jsou mezi nimi významné osobnosti, odbojáři, ale i neznámí lidé. Další kameny jistě budou přibývat. Například v květnu, při příležitosti výročí konce druhé světové války, plánujeme položit asi 16 kamenů za rodinu Löw-Beerů v ulici Hlinky," dodal.
Významný československý architekt uprchl 15. března 1939, v den nacistické okupace. Přes Německo, Nizozemsko a Belgii se dostal do Velké Británie. "První dva roky jeho života v britském exilu se nesly ve znamení značné chudoby a Wiesner se ocitl bez zaměstnání. Mezitím mu byl v Brně zabaven dům v Pekařské ulici a zbytek rodiny byl deportován do koncentračních táborů a zavražděn," uvedl Michal Doležel, který umístění kamenů inicioval spolu s architekty Petrem Pelčákem a Ivanem Wahlou.
Wiesner pracoval po skončení druhé světové války jako architekt v Londýně. Krátce se vrátil do Brna, aby po komunistickém převratu v roce 1948 opět odcestoval do Velké Británie, kde zůstal. "Zejména od 90. let do současnosti jej výrazně připomíná skupina architektů a kunsthistoriků, avšak jeho nucený úprk z Brna a následná emigrace zapříčinila, že je dnes nedoceněný. Wiesner se stal ze dne na den z jednoho z nejúspěšnějších architektů, který výrazně ovlivnil tvář meziválečného Brna, uprchlíkem," řekl Doležel.
Právě kameny zmizelých zvané Stolpersteine osobnost Wiesnera nyní připomenou i kolemjdoucím. Mají podobu malé čtverhranné dlaždice s hranou deset centimetrů a mosaznou destičkou nesoucí informace o daném člověku. K přečtení jmen se musí člověk sklonit, čímž vzdává úctu. Iniciativu spustil v 80. letech německý umělec Gunter Demnig, dnes jsou kamenů desítky tisíc po celé Evropě. V Brně jich je více než 300, jejich přehled lze nalézt na webu, který vznikl loni v listopadu.
Podle Doležela je nicméně současný počet kamenů jen zlomkem. "Jsou to tisíce lidí, kteří v Brně žili a nacistická okupace jejich spojení s městem přetrhala. Jsou mezi nimi významné osobnosti, odbojáři, ale i neznámí lidé. Další kameny jistě budou přibývat. Například v květnu, při příležitosti výročí konce druhé světové války, plánujeme položit asi 16 kamenů za rodinu Löw-Beerů v ulici Hlinky," dodal.
0 komentářů
přidat komentář
