Krematorium Brno
Autor:
Ernst Wiesner
Adresa:
Jihlavská 756/1, Štýřice,
Brno,
Česká republika
Web:www.pohrby.cz
Soutěž:1925
Realizace:1926-29
Mimořádné dílo čs. meziválečné architektury. Do užšího kola architektonické soutěže postoupili Wiesner, Antonín Blažek, Pavel Janák a Vladimír Škarda. Wiesner nakonec zvítězil se svým alternativním návrhem - staveniště bylo původně umístěno níže, nicméně Wiesner se nehodlal vzdát výhledu na Brno.
Monumentální zevnějšek s červeně obloženým protáhlým podnožím, do kterého je zasazena bílá hmota obřadní síně se štíhlými travertinovými sloupy, kontrastuje s intimními interiéry. Tvarová kompozice evokuje celou řadu výkladů včetně údajné inspirace mezopotámskými zikkuraty.
Soutěž na krematorium v Brně
Od omezené soutěže na Brněnské krematorium dalo se očekávati, že řešení tohoto problému na nesčetných příkladech uskutečněných a vyzkoušených doma i v cizině přinese nové myšlenky, neboť je svou aktuelností velmi blízký tvorbě moderního architekta. Jako každý objekt užitkový poskytuje svým účelem možnost k studování své funkce a tudíž k odstranění závad, které zkušenostmi se nastřádaly. Dlužno jej tudíž na prvém místě posuzovati jako předmět potřeby a to potřeby velmi význačné a nikoli jen jako předmět tvarového vyjádření, na němž valná většina dosavadních krematorií je založena. Nutno proto úkol ten posuzovati podle zásad konstruktivní architektury a to tím spíše, že chová v sobě i element průmyslový. Architektonické řešení musí vyhovovati požadavkům piety i provozu a to stejným dílem. Ze 4 projektů v této soutěži od vyzvaných architektů Janáka, Wiesnera, Blažka a Škáry byly porotou oceněny prvé dva výše než ostatní a to první z nich na podkladě řešení vnějšího, druhý na podkladě řešení půdorysného. K realisování díla mají pak oba prve jmenovaní vypracovati projekty nové na podkladě směrnic porotou udaných. I přes to, že nebyly očekávané předpoklady ve smyslu zásad námi vyslovovaných splněny, přinesla soutěž jisté positivní výsledky, hlavně v půdorysném řešení architekta Wiesnera, které přes některé závady (stísněné prostranství před vstupem do sálu) možno označiti za nejlepší. Architekt Janák vychází spíše z formového řešení vnějšku. Slabinou Janákova projektu jest vyřešení štítů, maskováni komínového tělesa a prostor obřadní síně. Zvláště tento v zásadě basilikálniho založení bez logického odůvodnění z potřeby světla, zastropení velkých rozponů s přilepenými žebry as 2 m od sebe vzdálenými je dokladem dekorativních zámyslů na úkor racionelní konstruktivnosti. Uznáníhodná je formová astkese vnějšku. Pozoruhodné je posouzeni architektury projektu porotou: „Architektonicky jest projekt ukázněným projevem účinného prostorového řešení s použitím nejprostších prostředků, s reminiscencí poněkud industrielní.“ Celkem jasná disposice trpí rozdělením obřadní sině od žároviště chodbou, čímž je zároveň trakt vedlejších místnosti přerušen. Z obřadní síně jsou přístupny: galerie dvěma schodišti, místnost pro řečníka, příbuzné a věnce, čímž trpí obřadní síň na svém podstatném účelu a dostává se ji jaksi charakteru předsíně. Tento dojem je ještě zvýšen vynecháním předsíně před obřadní síní, takže do této se vchází i vychází týmiž organicky nevyjádřenými závětřími. Přístupností záchodů zvenčí trpí nejen skutečná potřeba, ale odporuje to i významu budovy, byla-li uvažována možnost jejího používání i mimo doby obřadu.
Projekt architekta Wiesnera přináší novou myšlenku půdorysnou a jeho předností je logicky vyjádřená architektura z disposice vnitřní a hlavně účelnost této disposice. Náležitě dimensovaným venkovním schodištěm vstupuje se do zádveří a předsíně, z níž jsou přístupny vedlejší místností a obřadní síň. — Východy z ní jsou položeny po stranách, takže je umožněno rychlé vyprázdnění sálu. Založení a dimensování užšího vstupu a širších výstupů umožňuje snadné vystřídání několika za sebou následujících obřadů a odpovídá psychologii obecenstva při vstupování (vstupuje se v pořádku) a vystupování (pořádek se uvolňuje). Architektonický účin interieuru dvorany je příznivý záplavou horního světla skrze skleněný strop proti dosavadním tradicím chrámového zášeří. Nové je vyřešení spojení obřadní síně se žárovištěm. Mezi oběma místnostmi situován je menší prostor pro rakev s uzávěry k oběma místnostem. Disposice vedlejšího traktu budována je velmi logicky s ohledem na nerušený provoz od komor pro mrtvoly až k žárovišti. Samostatným vyvinutím komínového tělesa s dobrým jeho situováním řešen je tento obtížný problém u krematorii způsobem nehledaným na rozdíl všemožného maskování tohoto nezbytného funkčního činitele. Přístupnost záchodů z čekáren pro příbuzné odpovídá jich skutečné potřebě a vylučuje se tak možnost jich používání jako záchodů veřejných. Po stránce řešení na venek dlužno však vytknouti, že zdůraznění hmoty obřadní síně na venek subtilními jehlancovitě ukončenými pilíři vymyká se principům logické konstruktivnosti a porušuje jinak dobrý hmotný soulad architektury. Ne zcela bezdůvodně vedl tento detail projektu porotu k závěru: Formově navazuje výtvarně velmi zajímavý a bohaté doložený projekt na tradici středověkých katedrál.
Odpovídají-li směrnice pro vypracování definitivního návrhu udané porotou dvěma architektům nejlépe oceněným Janákovi a Wiesnerovi plně potřebám výstavby a zařízení krematoria na označeném místě a akceptují-li co nového a zlepšeného v půdorysném řešení projektu Wiesnerova bylo vyjádřeno, možno očekávati, že rozhodnutí poroty v této soutěži přispělo ke kladnému výsledku.
Monumentální zevnějšek s červeně obloženým protáhlým podnožím, do kterého je zasazena bílá hmota obřadní síně se štíhlými travertinovými sloupy, kontrastuje s intimními interiéry. Tvarová kompozice evokuje celou řadu výkladů včetně údajné inspirace mezopotámskými zikkuraty.
Soutěž na krematorium v Brně
Od omezené soutěže na Brněnské krematorium dalo se očekávati, že řešení tohoto problému na nesčetných příkladech uskutečněných a vyzkoušených doma i v cizině přinese nové myšlenky, neboť je svou aktuelností velmi blízký tvorbě moderního architekta. Jako každý objekt užitkový poskytuje svým účelem možnost k studování své funkce a tudíž k odstranění závad, které zkušenostmi se nastřádaly. Dlužno jej tudíž na prvém místě posuzovati jako předmět potřeby a to potřeby velmi význačné a nikoli jen jako předmět tvarového vyjádření, na němž valná většina dosavadních krematorií je založena. Nutno proto úkol ten posuzovati podle zásad konstruktivní architektury a to tím spíše, že chová v sobě i element průmyslový. Architektonické řešení musí vyhovovati požadavkům piety i provozu a to stejným dílem. Ze 4 projektů v této soutěži od vyzvaných architektů Janáka, Wiesnera, Blažka a Škáry byly porotou oceněny prvé dva výše než ostatní a to první z nich na podkladě řešení vnějšího, druhý na podkladě řešení půdorysného. K realisování díla mají pak oba prve jmenovaní vypracovati projekty nové na podkladě směrnic porotou udaných. I přes to, že nebyly očekávané předpoklady ve smyslu zásad námi vyslovovaných splněny, přinesla soutěž jisté positivní výsledky, hlavně v půdorysném řešení architekta Wiesnera, které přes některé závady (stísněné prostranství před vstupem do sálu) možno označiti za nejlepší. Architekt Janák vychází spíše z formového řešení vnějšku. Slabinou Janákova projektu jest vyřešení štítů, maskováni komínového tělesa a prostor obřadní síně. Zvláště tento v zásadě basilikálniho založení bez logického odůvodnění z potřeby světla, zastropení velkých rozponů s přilepenými žebry as 2 m od sebe vzdálenými je dokladem dekorativních zámyslů na úkor racionelní konstruktivnosti. Uznáníhodná je formová astkese vnějšku. Pozoruhodné je posouzeni architektury projektu porotou: „Architektonicky jest projekt ukázněným projevem účinného prostorového řešení s použitím nejprostších prostředků, s reminiscencí poněkud industrielní.“ Celkem jasná disposice trpí rozdělením obřadní sině od žároviště chodbou, čímž je zároveň trakt vedlejších místnosti přerušen. Z obřadní síně jsou přístupny: galerie dvěma schodišti, místnost pro řečníka, příbuzné a věnce, čímž trpí obřadní síň na svém podstatném účelu a dostává se ji jaksi charakteru předsíně. Tento dojem je ještě zvýšen vynecháním předsíně před obřadní síní, takže do této se vchází i vychází týmiž organicky nevyjádřenými závětřími. Přístupností záchodů zvenčí trpí nejen skutečná potřeba, ale odporuje to i významu budovy, byla-li uvažována možnost jejího používání i mimo doby obřadu.
Projekt architekta Wiesnera přináší novou myšlenku půdorysnou a jeho předností je logicky vyjádřená architektura z disposice vnitřní a hlavně účelnost této disposice. Náležitě dimensovaným venkovním schodištěm vstupuje se do zádveří a předsíně, z níž jsou přístupny vedlejší místností a obřadní síň. — Východy z ní jsou položeny po stranách, takže je umožněno rychlé vyprázdnění sálu. Založení a dimensování užšího vstupu a širších výstupů umožňuje snadné vystřídání několika za sebou následujících obřadů a odpovídá psychologii obecenstva při vstupování (vstupuje se v pořádku) a vystupování (pořádek se uvolňuje). Architektonický účin interieuru dvorany je příznivý záplavou horního světla skrze skleněný strop proti dosavadním tradicím chrámového zášeří. Nové je vyřešení spojení obřadní síně se žárovištěm. Mezi oběma místnostmi situován je menší prostor pro rakev s uzávěry k oběma místnostem. Disposice vedlejšího traktu budována je velmi logicky s ohledem na nerušený provoz od komor pro mrtvoly až k žárovišti. Samostatným vyvinutím komínového tělesa s dobrým jeho situováním řešen je tento obtížný problém u krematorii způsobem nehledaným na rozdíl všemožného maskování tohoto nezbytného funkčního činitele. Přístupnost záchodů z čekáren pro příbuzné odpovídá jich skutečné potřebě a vylučuje se tak možnost jich používání jako záchodů veřejných. Po stránce řešení na venek dlužno však vytknouti, že zdůraznění hmoty obřadní síně na venek subtilními jehlancovitě ukončenými pilíři vymyká se principům logické konstruktivnosti a porušuje jinak dobrý hmotný soulad architektury. Ne zcela bezdůvodně vedl tento detail projektu porotu k závěru: Formově navazuje výtvarně velmi zajímavý a bohaté doložený projekt na tradici středověkých katedrál.
Odpovídají-li směrnice pro vypracování definitivního návrhu udané porotou dvěma architektům nejlépe oceněným Janákovi a Wiesnerovi plně potřebám výstavby a zařízení krematoria na označeném místě a akceptují-li co nového a zlepšeného v půdorysném řešení projektu Wiesnerova bylo vyjádřeno, možno očekávati, že rozhodnutí poroty v této soutěži přispělo ke kladnému výsledku.
0 komentářů
přidat komentář
