Josef Karel Říha: Za reformu bydlení - Byt a jeho zařízení

Zdroj
Stavba III, 1924, s. 118-119.
Vložil
Jakub Potůček
22.01.2007 08:15
Josef Karel Říha

Vnitřní zařízení bytů se postupem času vždy vyvíjelo k typisaci, příznačné pro dobové poměry. A možno tvrditi, že odborný zájem, věnovaný otázce bytu, postupoval časem od bytů velikých k bytům středním a dnes k bytům nejmenším se zanedbáním velikých bytů jako dobového výrazu (většina bytů velikých dnes representuje svým rázem zašlá stylová úsilí). Zařízení bytů podmiňovalo vzájemně půdorysné řešení a jakmile dobový zájem usiloval o řešení bytů střední velikosti, uvažovala se již praktičnost a úspora místa. Zmenšení kuchyní a ložnic (zejména v půdorysech francouzských a anglických) a úsporné řešení bytů v činžovních domech rychle rostoucích velkoměst vyvolávalo nutně nové požadavky na zařízení; spolupůsobil pokrok a vynalézavost jednak průmyslové výroby, schopné dodávati a vyráběti v seriích za levnější ceny, řadu nových zařízení instalačních, jednak zavedení elektřiny, dokonalá kanalisace města a pod. Vlivem stylové bezradnosti a aplikovaných forem romantické periody zůstalo ale vlastní zařízení bytu nedotčeno novými proudy a naopak průměrný byt z konce předešlého století je příkladem naprosto pochybeného zařízení a úplného nepochopení vlastních účelů nábytku a stojí daleko za účelným, jednoduchým a velmi promýšleným nábytkem pozdního empiru, který byl vytvořen dobou prvních svobod politických, dobou středního stavu.
Moderní snahy po zlepšení úrovně bytů zabývaly se převážně formální stránkou bytu a myslím, že se touto zabývali architekti o to víc, oč jejich země ležely více na východ na evropské mapě. Nejsilnější impulsy ale přišly v poslední době z Ameriky a jejich výsledkem je snaha nazírati na řešení bytu jako na řešení domácího provozu, řešeného na podkladě racionelního poznání a uvědomění si významu a funkcí každého detailu i vzájemného jejich seřazení a souvislostí. V poslední době u nás hodně rozšířená kniha B. Tauta ,,Die neue Wohnung" je svými kladnými hodnotami převážně založena na amerických pramenech, hlavně zdá se na knize pí. Christine Frederick, a z impulsu amerického ducha vyrostla i soutěž nakladatelství „Bauwelt" v Berlíně, která byla věnována dobové otázce malému bytu se zastavěným nábytkem nebo-li lépe dle výsledku řečeno, s nábytkem minimálně velikým a co nejvhodněji uspořádaným (zastavění ve většině případů nebylo zcela nutné a nějak výhodné oproti nábytku volně postavenému). Ale zároveň při zjištění amerického vlivu můžeme naopak přiznati Evropě, že ona jako staleté bojiště o výraz výtvarný dobového ducha a výrobních method je schopnější vytvořiti byt přiměřený svojí době, bez dnešní romantičnosti „sweet home" a bytových interiérů, které naplňují velmi podivnými ilustracemi různé americké „magazines" a revue.
O praktickém uspořádání bytu, kuchyně, instalací a domácího provozu přinese „Stavba" články zvláštní, jednak referát o zmíněné knize americké a pak o knize p. ing. J. Špačka, věnované těmto otázkám a jejich řešení v Americe. K poznatkům americkým nelze nic podstatného připojiti a jedná se spíše o přizpůsobení jich na naše poměry. Ale se stanoviska ekonomie obytné plochy lze k vývoji půdorys u obytných domů u nás říci asi tolik: Pořebujeme, aby kuchyně se zmenšily na minimum a za to aby se zvětšilo a zlepšilo příslušenství bytů. Plynové sporáky umožňují nejsnazší řešení kuchyní. Veliký význam pro praktičnost i pro vzhled bytu mají zastavěné skříně, které na př. umožňují, aby kromě knihoven - je-li již zapotřebí zvláště velikých - žádný kus nábytku nepřesahoval výšky 1 m 20 cm, čímž snížená výška pokojů je paralisována a dojem interéru zůstává stejný i v nových domech s minimálními výškami, neboť dojem je relativní a závisí na vztazích a poměrech a ne výškách skutečných. Nízký nábytek mají některé modní interieury francouzské. Zastavěné skříně se stávají praktickými teprve tehdy, když netvoří kouty a rohy v místnostech, které jsou pak stejně ztracené jako při nábytku volně stojícím. Pochybný je význam našich přímo osvětlených předsíní v jejich dnešní formě (jinde užívá se přímo osvětlených koupelen, v nichž pak může býti umístěn WC a neosvětlených minimálních předsíní, u nás je tomu v poslední době naopak). Přímo osvětlená značně veliká plocha předsíní nemůže býti totiž téměř nijak použita pro obývání a postavení nábytku, když její stěny jsou proraženy samými dveřmi.
O nábytku lze říci tolik, že nelze řešiti moderního zařízení, aniž se při řešení pomýšlí na úplnou revisi dosavadních zvyklostí, které vytvořily určité typy jednotlivých kusů. Způsob života se mění a s ním nutně se mění i potřeby domácnosti. Zreviduje-li se potřeba zařízení porculánu, skla atd., mění se tím již tvar buffetu a celé uspořádání jídelny. Je-li tendencí doby, aby při vaření používalo se stále více polotovarů, které se kupují hotové, vaří-li se plynem nebo bude-li se jednou v budoucnosti po zelektrisování Evropy a zaplacení investic na hydroelektrárny a údolní přehrady topiti lacinou elektřinou, změní se podstatně kuchyně i její zařízení. Používání koupelen s namontovanými umývadly a používání zapuštěných skříní mění úplně vzhled a ráz ložnic, ve kterých není zapotřebí než lůžek, ev. prádelníku, anebo toiletty a pohodlí. Ráz moderního bytu (některé interieury holandské) zavisí na celé řadě okolností, které nemají vůbec nic společného s „uměním" a dnešní uměleckou výchovou a jsou do té míry závažné, že bez nich v domě postaveném zastaralým způsobem a bez moderního zařízení stavby samé nelze vůbec tvořiti interieuru, proniknutého skutečně moderním duchem. A to jsou okolnosti, které jsou dosud oficielně zcela přezírány, ačkoliv právě jich respektování vede k řadě zcela překvapujících výsledků, po jichž efektu pracně se na nesprávných cestách snaží generace, uvedené v omyl aplikací „stylovosti" minulých dob, tvořících za zcela jiných podmínek životních a výrobních. Nemyslím, že v zařizování bytů v budoucnosti pro nás dohledné povede výhradní slovo typisovaná výroba tovární. Neboť v poslední době továrny na obrábění dřeva počínají dodávati celou řadu hotových polotovarů truhlářským dílnám, jako překližky, překližované desky a pod., které mohou zkrátiti i v dílně znamenitě výrobní lhůtu a množství vynaložené práce rukodílné, která i v továrnách nábytkových stále ještě jest velmi významná. I malé dílny mohou dobře pracovati a konkurovati, budou-li vyráběti nábytek takovým způsobem, aby zpracovávaly pokud lze jen polo. tovary a prováděly jich montáž a z prací rukodílných hlavně takové, kterým ani velké továrny nemohou se vyhnouti. Ovšem k tomu je zapotřebí, aby návrhy nábytku respektovaly možnost takové výroby a přizpůsobily se tak své době. A v této okolnosti tkví druhý zárodek moderního nábytku, toho nábytku, který bez ohledu na přepychové interieury uměleckoprůmyslové, tvořené duchem neohlížejícím se na dobu a okolí, zaplaví byty naprosté většiny lidí a dá svojí době určitý ráz, jako jí dala kdysi kterákoliv perioda „stylová". Avšak stylovost minulosti je překonána a na rozdíl od minulých period bude užíváno do téže místnosti nábytku různorodého.
Značný vliv na způsob zařízení a jeho ráz mohou konečně míti stále se množící objevy technologické, který mohou jednou radikálně změniti jakost i druh používaných materiálů. Starší nábytky znaly na př. téměř výhradně používání mramoru nebo v pozdější době jeho napodobenin, kdežto dnes mnohotvárná výroba skla činí nepotřebným sahati po materiálu drahém a těžkopádném. Stejně je tomu s podlahami našich místností, s používáním oken, se způsobem práce zámečnické, která bude při výrobě praktického nábytku stále významnější. Zvláštní otázkou je i rozvoj a jakost výroby moderních textilií a rozvoj techniky osvětlovací, důležitý proto, že téměř všechny naše byty jsou osvětleny způsobem nesnesitelným a zaostalým i za možnostmi dnešní techniky tohoto oboru. Bez orientace v tomto chaosu průmyslových pokusů i positivních výsledků dnešního pokroku technologie není možno vytvořiti, nebo lépe řečeno prostě sestaviti moderní interieur.

0 komentářů
přidat komentář