Film a architektura - filmový festival na téma architektura
Na víkend 20. - 22. října 2006 připravil Kruh s pražským kinem Aero maratón filmů tématicky spojených s architekturou. Každý z návštěvníků by dokázal na seznam 28 promítnutých filmů okamžitě připsat několik dalších tipů, kde hraje architektura významnou roli. Z časových důvodů však musel být výčet filmů zredukován, a přesto se nedaly úplně všechny ve zdraví shlédnout. Výběr pokrýval široké období od němých grotesek a ruské avantgardy z počátku 20. století až po několik měsíců starý dokument o Martinu Rajnišovi.
Před čtyřmi lety uspořádal Kruh s Aerem obdobný dvoudenní festival s názvem Film a architektura - švýcarské pohledy, který byl zaměřený výhradně na architektonickou tvorbu této alpské země. Až teď byl uzavřen cyklus portrétů švýcarských architektů, jejichž čtvrthodinovými medailony byl prokládán celý letošní festival. Další zahraniční filmový blok se týkal Berlína, jemuž byl věnováno sobotní odpoledne.
České filmy celou akci otevíraly a také ji uzavřely. Před slavnostním pátečním zahájením běžel film Marie Šandové s názvem Prostor ticha o trapistickém klášteře v Novém Dvoře. Na závěr prvního dne, ještě před projekcí tříhodinového katastrofického filmu s 'architektem' Paulem Newmanem v hlavní roli, si jistý známý český architekt zahrál s Gabinovskou bravurou řidiče v absolventském filmu Michala Nohejla. Nedělní poledne bylo věnováno Pražskému hradu a dvěma již zesnulým tvůrcům. Dokument o Martinu Rajnišovi byl do programu zařazen až v průběhu festivalu a celý ho v neděli pozdě večer uzavřel.
Kromě filmových projekcí byla součástí akce také výstava fotografií Andrey Lhotákové a přednáška Vladimíra Czumala, které se obě konaly v předsálí kina.
Výběr filmů (snad jen s výjimkou 'Okurky') na mě působil, že se nesnaží být přehnaně edukativní a myslí na zábavu. Playtime nebo Panelstory byly už samotnými režiséry zamýšleny jako satira. Z Fountainhead, původně romantického filmu plného ryzích charakterů, komedii udělalo více než padesátileté mezidobí od jeho vzniku.
Vydání samostatné knihy Koolhaasových studentů o nigerijském městě Lagosu se už možná nikdy nedočkáme. V roce 2002 však o tomto dvouletém 'výzkumu' vznikl 55 minutový dokument, který byl v rámci festivalu pravděpodobně vůbec poprvé promítnut českému publiku.
Ohromnými znalostmi a velkým množstvím informací byl nabitý další z dokumentů Thoma Andersena. Tříhodinový film tvořili v podstatě jen útržky z jiných snímků, které spojovalo jediné město - Los Angeles. Po jeho shlédnutí měl člověk chuť, podívat se znovu na všechny ty desítky filmů, které byly v dokumentu zmíněny, a taky mu došlo, že podobným způsobem by mohl být zmapován filmový osud většiny světových metropolí.
Po nedělním obědě všechny přítomné uzemnil střih klasika sovětské avantgardy Dzigy Vertova doprovázený současnou hudbou Cinematic Orchestra. A tak by se daly vychválit i zbývající filmy zařazené do programu. Zajímavá také mohla být projekce videoklipů různých hudebních skupin, kde si zahrála některá ze slavných staveb. Kruh se během ročních příprav festivalu o podobnou věc snažil. Kvůli dlouhým průtahům a složitému hledání kontaktů tento nápad nakonec opustili. Tak snad se dočkáme při dalším promítání filmů s Kruhem.
Stručný program festivalu.
Před čtyřmi lety uspořádal Kruh s Aerem obdobný dvoudenní festival s názvem Film a architektura - švýcarské pohledy, který byl zaměřený výhradně na architektonickou tvorbu této alpské země. Až teď byl uzavřen cyklus portrétů švýcarských architektů, jejichž čtvrthodinovými medailony byl prokládán celý letošní festival. Další zahraniční filmový blok se týkal Berlína, jemuž byl věnováno sobotní odpoledne.
České filmy celou akci otevíraly a také ji uzavřely. Před slavnostním pátečním zahájením běžel film Marie Šandové s názvem Prostor ticha o trapistickém klášteře v Novém Dvoře. Na závěr prvního dne, ještě před projekcí tříhodinového katastrofického filmu s 'architektem' Paulem Newmanem v hlavní roli, si jistý známý český architekt zahrál s Gabinovskou bravurou řidiče v absolventském filmu Michala Nohejla. Nedělní poledne bylo věnováno Pražskému hradu a dvěma již zesnulým tvůrcům. Dokument o Martinu Rajnišovi byl do programu zařazen až v průběhu festivalu a celý ho v neděli pozdě večer uzavřel.
Kromě filmových projekcí byla součástí akce také výstava fotografií Andrey Lhotákové a přednáška Vladimíra Czumala, které se obě konaly v předsálí kina.
Výběr filmů (snad jen s výjimkou 'Okurky') na mě působil, že se nesnaží být přehnaně edukativní a myslí na zábavu. Playtime nebo Panelstory byly už samotnými režiséry zamýšleny jako satira. Z Fountainhead, původně romantického filmu plného ryzích charakterů, komedii udělalo více než padesátileté mezidobí od jeho vzniku.
Vydání samostatné knihy Koolhaasových studentů o nigerijském městě Lagosu se už možná nikdy nedočkáme. V roce 2002 však o tomto dvouletém 'výzkumu' vznikl 55 minutový dokument, který byl v rámci festivalu pravděpodobně vůbec poprvé promítnut českému publiku.
Ohromnými znalostmi a velkým množstvím informací byl nabitý další z dokumentů Thoma Andersena. Tříhodinový film tvořili v podstatě jen útržky z jiných snímků, které spojovalo jediné město - Los Angeles. Po jeho shlédnutí měl člověk chuť, podívat se znovu na všechny ty desítky filmů, které byly v dokumentu zmíněny, a taky mu došlo, že podobným způsobem by mohl být zmapován filmový osud většiny světových metropolí.
Po nedělním obědě všechny přítomné uzemnil střih klasika sovětské avantgardy Dzigy Vertova doprovázený současnou hudbou Cinematic Orchestra. A tak by se daly vychválit i zbývající filmy zařazené do programu. Zajímavá také mohla být projekce videoklipů různých hudebních skupin, kde si zahrála některá ze slavných staveb. Kruh se během ročních příprav festivalu o podobnou věc snažil. Kvůli dlouhým průtahům a složitému hledání kontaktů tento nápad nakonec opustili. Tak snad se dočkáme při dalším promítání filmů s Kruhem.
Stručný program festivalu.
0 komentářů
přidat komentář
