Výstava představuje přestavbu Klementina ve 20. století

F. B. Werner, pohled na staromestske Klementinum, kolem 1740 (stavba koleje Carlo Lurago od 1653); zdroj: udu.ff.cuni.cz

Praha - Historii přestavby barokního Klementina, bývalé jezuitské koleje a dnes sídla Národní knihovny (NK), představuje výstava, která začala v této budově. Koná se u příležitosti 90. výročí od chvíle, kdy 19. března 1925 přešlo celé Klementinum do rukou státu a knihovna se do něj začala stěhovat.
    Spolu s jednotlivými etapami přestavby připomíná výstava i jejího autora - architekta Ladislava Machoně. Zároveň ukazuje fotografie Jaroslava Brunera-Dvořáka, jehož ateliér rekonstrukci Klementina dokumentoval. Výstava potrvá v Galerii Klementinum do 10. května.
    Klementinum vybudoval v letech 1560 až 1726 jezuitský řád v rozsahu, ve kterém je známý dnes. Scelením roztříštěné městské zástavby vznikl jeden z největších stavebních komplexů v Evropě.
    V Klementinu působila již od roku 1777 Veřejná c. k. univerzitní knihovna, která vznikla z knihovních fondů zrušené jezuitské koleje a z níž se později stala NK. Měla v něm ale jen malý prostor, působily tam i další instituce, kromě jiných i arcibiskupský seminář. Ve druhé polovině 19. století se objevily plány na postavení nové budovy univerzitní knihovny. Hledaly se vhodné lokality a vybrán byl pozemek na Mariánském náměstí. Po mnohaletém jednání o jeho koupi se však město rozhodlo, že zde postaví svoji knihovnu.
    Stát nato v roce 1923 rozhodl, že instituce sídlící v Klementinu budou vystěhovány, část patřící arcibiskupské konzistoři bude vykoupena a celý objekt se po rekonstrukci stane sídlem vědeckých knihoven. Úkol skloubit potřeby moderní knihovny se stanovisky památkové péče dostal architekt Ladislav Machoň. Stavební úpravy začaly v červnu 1924 a prováděly se za provozu až do 50. let 20. století. V roce 1925 byla podepsána kupní smlouva mezi státem a arcibiskupským seminárním fondem na západní část areálu kolem Révového nádvoří, čímž přešlo celé Klementinum do rukou státu.
    "Přesto, že touto přestavbou získala Universitní knihovna další rozsáhlá skladiště, trvá v ní i nadále všeobecný nedostatek místa a tíseň, která omezuje další rozvoj. Proto vidíme potřebu nové přehlídky možností a další úpravy budovy," napsal Machoň v roce 1959. NK na své prostorové problémy dlouho upozorňovala, až počátkem nového tisíciletí její tehdejší vedení přistoupilo k záměru novostavby. Projekt architekta Jana Kaplického ale skončil na nevůli politiků. Knihovna ho nahradila výstavbou depozitáře na okraji Prahy, který dnes nabízí kapacitu na dalších 50 let.
    Pohled na nedávnou historii objektu je podle pořadatelů výstavy aktuální v době, kdy se v rámci současné revitalizace dějí další změny, které se zapíšou do stavebních dějin Klementina. Revitalizace za téměř dvě miliardy trvá i s přípravami několik let, knihovnu za tu dobu vedlo již několik ředitelů, ten poslední, Tomáš Böhm, na svou funkci náhle rezignoval před dvěma týdny.