Pardubická galerie prezentuje stavby Ladislava Machoně

"Chtěli jsme Machoně představit jako osobnost, která centrum města velmi zajímavým a významným způsobem poznamenala," řekla ČTK kurátorka Vanda Skálová.

První budovou v Pardubicích, kterou Machoň navrhl, je Ředitelství pošt a telegrafů. Objekt na Jahnově třídě vlastní Pardubický kraj. Je rovněž autorem podoby Státní reálky, kde dnes sídlí střední průmyslová škola elektrotechnická. Mezi dvěma veřejnými stavbami je Smetanovo náměstí, které je rovněž jeho dílem.

Machoňovým projektem jsou i budovy soudu a berních úřadů. V současnosti je využívá střední průmyslová škola chemická a okresní a krajský soud. Na třídě Míru je autorem Poštovního úřadu, pošta tam sídlí dodnes. Jde o zredukovaný návrh telefonní centrály pro pražskou Letnou. Naproti poště stojí Machoňova nejznámější stavba, Obchodní a nájemní dům Passage.

"Jeho stavby zachycují proměnu architektonických stylů v meziválečném období, od národního stylu přes modernistickou polohu až po funkcionalismus s ohlasy purismu," řekla Skálová.

Machoň žil v letech 1888 až 1973. Za druhé světové války byl činný v odboji, v 50. letech byl politickým vězněm. K Pardubicím měl vztah. Jeho otec Václav byl ředitelem pardubické reálky a vzal si Kateřinu Pernerovou z Týnce nad Labem, která byla příbuzná s Janem Pernerem, stavitelem železničních tratí.

Machoň byl především reprezentantem moderního klasicismu a funkcionalismu. Významné stavby má nejen v Pardubicích. Například bratřím Čapkům projektoval dvojvilu. Od roku 1909 pracoval v ateliéru Jana Kotěry, kde setrval jako stavební ředitel 15 let. Návrhy, které nesou jenom jeho jméno, začal dělat až později.

"Když spolupracoval s Janem Kotěrou, byl ve styku se spoustou důležitých lidí v okruhu ministerstev a úřadů, kde se o zakázkách rozhodovalo. Předpokládáme, že za částmi pardubických zakázek stojí tyto vztahy," dodala Skálová.