Praha - Vítězem soutěže na podobu památníku Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Jejich návrh má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, dnes veřejnosti představili vítězný návrh v zaplněné Konírně Nosticova paláce v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
"Dnešní den je pro nás završení minimálně dvouleté intenzivní práce, protože už na jaře 2018 jsme začali pořádat kulaté stoly s různými segmenty veřejnosti, které se měly vyjadřovat k budoucí podobě památníku," řekla ČTK ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. "Hlavním posláním památníku je uctít památku těch, kteří trpěli, informovat, vzdělávat a podnítit celospolečenskou diskusi o tématu soužití. To je to, co tato společnost nutně potřebuje," dodala.
Náklady na stavbu památníku v Letech činí podle Horváthové 31,5 milionu korun, 25,5 milionu korun z toho poskytnou tzv. Norské fondy. Dalších 13,5 milionu korun pocházejících ze zahraničních peněz bude použito na vnitřní vybavení a expozice.
Mezinárodní krajinářsko-architektonické soutěže na podobu památníku se původně zúčastnilo 41 návrhů z 12 zemí. Do druhého kola jich postoupilo sedm. Návrhy byly odevzdávané a posuzované anonymně.
Na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy nyní stojí vepřín. Výběrové řízení na jeho demolici by se mělo uskutečnit letos. Na demolici dal stát kolem 110 milionů korun. Součástí památníku bude i expozice. "Stavební práce by v areálu mohly začít v příštím roce," uvedla mluvčí.
Nový památník a expozice má podle muzea nejen uctít památku obětí holokaustu Romů a Sintů, ale zabývat se i tématy diskriminace menšin a lidských práv.
V Letech byl za války romský koncentrační tábor. Za komunistického režimu tam v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun koupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla 13.000 prasat. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi.