IV. Cena Bohuslava Fuchse - ohlasy porotců

Ing.arch. Markéta Cajthamlová

Kterou z následujících položek hodnotíte na studentských projektech FA VUT Brno nejlepší , a které pokulhávají? - koncepční stránka, propracovanost, grafika a vizualizace
Nedá se říci, která z těchto stránek je nejlepší. Všichni studenti, všechna zadání, všichni profesoři,…  vše je tak rozdílné. Každý má silnější stránku v něčem. Srovnání jednotlivých ateliérů a ročníků je natolik složité, že se nedá říci, jestli převažuje některá stránka. Každá tam má svého zástupce. Ani se nedá říci, že u některého ateliéru je to tak a u některých ročníků tak. Já myslím, že to je velmi individuální. I v konceptu.  Na pražské škole to člověk víc vnímá, protože jsou zde témata více pohromadě. Člověk zde v Brně nezná ateliéry, tak se v tom neorientuje. Jestli umí některý kantor líp učit? Skoro mi přišlo, že se to neprojevuje, že je to strašně individuální. Z prvního pohledu tu pro mě nebyla asi žádná silná osobnost, která by ateliér ovlivnila natolik, že celá ta práce je výrazně lepší.  Když člověk zná kolegy víc, tak si to víc spojí. Pro mě to jsou jen jednotlivé práce. Byly tam skvělé koncepty, skvělé nápady a pak jich tam byla spousta blbých. Nic z toho není ani tak, ani tak. Prostě celá škála.

Narazili jste během hodnocení na nějaké talenty, nebo projekty, které Vás překvapily svou kvalitou?
Asi ne. Myslím, že se nemýlím, když řeknu, že jsme si asi před ničím na zadek nesedli. Byla tam spousta pěkných a dobrých prací.  Možná je to dobře. Nebo se to někde skrývá a člověk to neumí odkrýt.  
O čem jsme diskutovali, co nás asi zaujalo, byly paradoxně dvě urbanistické analýzy. Což nebyla vůbec tvůrčí práce, ale opravdu analýzy urbanismu města a řeky.  Velmi podrobně, pečlivě, vlastně profesionálně, zpracované. Nakonec jsme je ohodnotili zvláštní odměnou. Bylo to zpracováno v obrovském rozsahu a úžasně graficky, citlivé, přehledné – velmi profesionální.

---

Ing.arch. Petr Hurník

Dovedl byste porovnat úroveň prací na FA VUT v Brně a Ostravské univerzitě? Jsou oproti Brnu zadání prací jinak zaměřená, nebo jsou studenti v ateliérech vedeni jiným způsobem? Je srovnatelná kvalita projektů z hlediska propracovanosti, architektury a urbanismu na těchto dvou školách.
Nedovedl. Tyto dvě školy jsou úplně odlišné. My jsme v Ostravě katedra, takže jsme zatíženi celým aparátem stavební výuky. U nás je obrovské množství předmětů technických. Vinou tohoto uspořádání se například stává, že máme v pátém ročníku tři ateliéry v jednom semestru. Potom studenti rozvolňují, atd… Soužití katedry architektury se stavební fakultou není vždycky ideální… Nakonec ten stav byl v Brně dříve taky. Později došlo ke specializaci školy…
Zaměření prací je v Brně rozhodně pestřejší. Nehledě k volným zadáním, která jsme dnes měli možnost vidět. Nakonec i mezi oceněnými jsou celkem zajímavá témata. U nás je to, řekněme, nepatrně rigidnější. Přeci jen jsou to zpravidla baráky a „limitní“ zadání se tam příliš neobjevují. Ale už vystrkují růžky jakési koncepční ateliéry, „scéna“ a podobně. Já si myslím, že to je dobré. Akorát to musí zůstat na půdorysu architektury. I bivak lze dokumentovat půdorysy, řezy, pohledy, když je to řádně uděláno. Pak s tím nemám problém – s velikostí zadání. A k propracovanosti architektury a zejména urbanismu … když máte určitý pohled na urbanismus, je velmi složité jinak zaměřené práce nějak komentovat. Jistě chápete, že proto to nebudu dělat.

Projevovaly se mezi hodnocenými projekty určité soudobé tendence nebo módní prvky? Vnímáte módnost jako něco negativního? Mají studenti i cit pro nadčasovost architektury?
Mně se zdá, že se hodně na projektování projevuje technologie. Protože to jsou velmi často animace dělané digitálním způsobem. Někdy už od počátku. S tím mám i v Ostravě zkušenosti a ne vždy úplně dobré.
Na pracích je hodně vidět, že mají mít potom podobu plakátu s velkou perspektivou, často z dálky.
Ale jinak módnost … myslím, že je jedno, co je inspirací, když něco děláte. Móda je taky jedna z možných inspirací. Můžete udělat dobrou architekturu, když se inspirujete tím, co zrovna letí. Jsou dobré baráky a špatné baráky. Některé letí a některé neletí.
Ale z toho nevyplývá, jestli je dobrá móda nebo módnost. Musíme se bavit o tom, jestli je ten dům dobrý nebo špatný. Vůbec mě nezajímá otázka, jestli to je módní, nebo není.
Teď se třeba opět vynořila organická architektura. Organické stavby bývaly v době secese i v době starší. I gotická architektura je svým způsobem přece organická.
Nadčasovost s tím souvisí. Je dobré se soustředit na to, aby to byl dobrý dům. Podle mě se dá udělat dobrá architektura, jak kdysi tuším Karfík říkal, „v jakémkoliv stylu“. Ale takhle to taky nemyslím – styl taky není podle mě rozhodující pro kvalitu architektury.

---

Doc. Ing.arch. Zdeněk Jiran

Vnímáte studentské práce, že by mohly být aplikovatelné v praxi? Přemýšlejí studenti realisticky?
Semestrální práce, které jsme dnes hodnotili, se nijak nevymykají schématu akademických úloh, které se na českých školách řeší. Jsou velmi podobné úlohám zadávaným například na ČVUT v Praze nebo na škole v Liberci. Hodně záleží na invenci a očekávání reálného výstupu vedoucího práce. On tvoří studentovi protipól v tvůrčím dialogu během návrhu. Nahrazuje mu investora, stavební firmu i reálné prostředí - společnost. Na jeho přístupu tedy záleží, nakolik reálný projekt student dokončí. K tomu především akademická půda slouží. Školní projekty tedy nemají být jenom realistické, byly by mnohdy ochuzeny o to kritické tvůrčí hledání nejlepšího řešení. A to by byla škoda.
Z projektů na chodbách je také čitelné, když už student nějakou praxi s projektováním zažil, ale vážím si více těch projektů, které mají v sobě volnost tvůrčího hledání. Něco jiného by asi byly diplomní projekty, které velkou míru reálnosti mít musí. Překvapilo mne ale nebývale vysoké množství roztodivných volných zadání semestrálních projektů v rozpětí od vážných úloh až k humorně pojatému designu.

Do architektury vstoupilo v posledních letech mnoho nového – především práce na počítači.  Již se méně kreslí, vytváří se vizualizace. Jak tuto změnu vnímáte ve studentských projektech? Pozitivně, nebo negativně?
Já třeba svým studentům zakazuji (nedoporučuji) půl semestru vůbec používat počítač. Přenosem prostorového přemýšlení do 2D nebo 3D v počítači nenahradíte skicu a přemýšlení v ruce. Počítač vám pouze usnadní rutinní kreslení a měření v milimetrech, opakování půdorysu, kreslení pater nad sebou, to je bezvadné. Ale nemůžete v něm přemýšlet, jakmile to uděláte, tak jste strašně svázaní. On neumí to, co ruka a nemůže ji nikdy nahradit.
Dobře zvolenou vizualizací se dá dobře a účelově uspět, ale ne vyprojektovat dobře fungující dům. To je dlouhodobá, zodpovědná a trpělivá práce v čase a vedená v dialogu s klientem (kantorem) i se společností. Vnější výraz domu pro mě bývá v těchto krátkodobých úlohách méně důležitý, ale rozumím tomu, že na přehlídkách a soutěžích rozhoduje. Počítač ale určitě vítám, a hodnotím jeho používání jenom pozitivně. Bez něj si to v současné praxi neumím představit.