IV. Cena Bohuslava Fuchse - oceněné projekty

Zdroj
SOFA / Nina Ličková
Vložil
Tisková zpráva
06.02.2013 00:05
Martin Bělkovský
MĚSTSKÉ IMPLOZE - PONAVA
vedoucí práce: doc. Ing.arch. Karel Havliš


Ikona sportu v brně - fotbalový stadion za Lužánkami - je již více než deset let nevyužívaná a chátrá. Za tuto dobu jej příroda výrazně proměnila. Tribuny a hrací plocha již více připomínají krajinu než fotbalový stánek. Rekonstrukce stadionu pro fotbalové účely je kvůli finanční náročnosti v dnešní době nereálná. Návrh revitalizace vychází ze současného stavu stadionu – krajiny – a pevné a funkční struktury stadionu, kterou nenarušuje a nepozměňuje.
Revitalizace je z finančních a technologických důvodů rozdělena do následujících fází:
1. Zajištění horní tribuny a otevření stadionu veřejnosti. Vznikne tak nový krajinný park ve městě. Horní tribuna nabízí využití pro městské zahradničení.
2. Pronájem prostor hlavní tribuny. Jako hlavní náplň je navrženo wellness centrum, které Brnu chybí. Dále jsou to občerstvení, půjčovny a variabilní komunitní prostory.
3. Vznik výstavby v okolí stadionu (areál Boby, Černopolní terasa). Stadion se stane central parkem nové čtvrti.
4. Vybudování dešťové kanalizace během výstavby nových budov a sběr dešťové vody ze střech domů do nádrží umístěných pod plochou stadionu.
5. Po naplnění nádrží dešťovou vodou může dojít k napuštění biotopového jezera na místě hrací plochy stadionu.
Stadion se tak stane unikátním oddechovým areálem v Brně, na místě se silnou rekreační a sportovní identitou a na atraktivní trase, která propojuje městskou zeleň s lesy na severu Brna. Poskytne obyvatelům Brna možnost venkovního přírodního koupání v létě a bruslení v zimě, rekreaci v krajinném parku, relax v lázních a centru zdravého ducha a těla, pěstování komunitních vztahů při zahradničení a komunitních aktivitách, a stane se implozí, která posílí Ponavu.




Kateřina Červinková
Když jsme táhli k Jaroměři…aneb mezi městem a Labe
vedoucí práce: prof. Ing.arch. Ivan Ruller


Urbanistické členění zadaného území vzniklo na základě studia historického uspořádání. Napojení objektu na komunikaci je z jihu. Nové garáže početně pokrývají i parkovací místa z hlavního náměstí Československé armády.
Domy jsou složeny z jednotlivých bloků, které svou členitostí reagují na linii pavlačových domů. Důležité bylo určit správnou výšku budov, která by navázala na členité domy a zároveň nezastínila výhled na historické náměstí.
 
Jednotlivé části jsou orientovány na jih a tím je zajištěno dostatečné oslunění. Zde se otevírá výhled na gotický kostel sv. Mikuláše a historické náměstí. Objekt hmotově navazuje na okolní budovy po západní a východní straně a reaguje na kontrast historického jádra a rodinných domů. Tvar a členění domů značí také spojení s historickým náměstím, které stále zůstává hlavním a výstavby v takové blízkosti má vtáhnout opět život do nádherného centra.



Martin Janoušek
DŮM V PROLUCE
vedoucí práce: doc. Ing.arch. Dagmar Glosová, CSc., Ing.arch. Adam Guzdek


Městský dům je navržen do obtížné proluky v ul. Kopečná na Starém Brně, ve skvělé poloze s přímým pohledem na Petrov. Severojižně orientovaný dům navazuje hmotově na sousední budovy. Z ulice zve do parteru s kavárnou a tělocvičnou, ve vyšších podlažích se člení na dvě věže studentského bydlení.

Situace
Městský dům je navržen do proluky v ul. Kopečná, která je součástí Starého Brna. Lokalita je výborná - z hlediska i z hlediska dopravy (blízkost vlakové, autobusové i tramvajové dopravy). Ulice, v níž se nacházejí pavlačové bytové domy i brněnský meziválečný funkcionalismus, je klidným a nerušeným místem.
Severojižně orientovaný dům je zasazen do obtížné proluky nepravidelného tvaru a pozemek se svažuje směrem k ulici Vodní.

Architektonický výraz
Ústřední myšlenkou bylo navržení stavby citlivé na své prostředí, která bude přínosem určitých funkcí či aktivit do dané lokality. Návrh hmotově reaguje na sousedící objekty.
Při malé zastavěné ploše se není příliš členitý, volen je spíše lapidárnější výraz. 1.NP a 2.NP vyplňují celou plochu parcely, výše se pak objekt člení na dvě samostatné "věže". Prostor jimi vymezený tvoří jakýsi dvorek přístupný a uživatelný obyvateli domu. Prostřednictvím světlíků vzniká propojení mezi dvorem a prostorem tělocvičny o podlaží níže.
Zatímco severní věž je téměř zcela prostá všeho členění, vyjma vyložení vyšších pater nad parterem, jímž se hmota objektu srovnává se svými sousedy a doplňuje tak uliční čáru.
Jižní věž odkazuje na tradici pavlačových bytových domů na Starém Brně svými pavlačemi, jež jsou užity jak pro přístup do jednotlivých bytů, tak jako terasy pro jejich obyvatele.
Pro posílení celkového lapidárního výrazu jsou fasády bíle omítnuté.




Luděk Šimoník
DŮM ARCHITEKTA NA STARÉM BRNĚ
vedoucí práce: prof. Ing.arch. Petr Pelčák, Ing. Nicol Galeová, Ing.arch. Bohumila Hybská


Záměrem bylo vytvořit nadstandardní městské rodinné bydlení se soukromým architektonickým ateliérem. Součástí toho je i snaha o maximální propojení interiéru s exteriérem, při zachování vysoké míry soukromí.
Parcela se nachází v okrajové části historického jádra Brna, na ulici Kopečná. Kvalitnějšímu propojení se samotným historickým centrem a okolím Petrova brání frekventovaná ulice Husova, která potenciál této lokality výrazně ovlivňuje. Zástavba v okolí ulice Kopečná je rozmanitá, ovšem velké procento zde zastávají prvorepublikové bytové domy.  
Vlastní řešení je ovlivněno především výškovým rozdílem a vzájemnou kompozicí obou stávajících sousedních budov. Na jedné straně malý dům, dokládající historii místa a na druhé čtyřpodlažní bytový dům vytváří velmi neobvyklou situaci městské zástavby. Návrh řeší tuto situaci za pomoci čtyř postupně zvyšujících se hmot, které v souvislosti se sousedícími budovami vytváří pomyslný vrchol této kompozice tří domů. Hlavní nejvyšší hmota domu, určena pro bydlení, je částečně „zasunuta“ z důvodu optické redukce výšky stavby. Zdůrazňuje se tak část ateliéru. Tu reprezentuje velká prosklená plocha směřující do ulice. Třetí hmota se nachází v zadní části domu směrem k Husově ulici. Zde je umístěno schodiště a neobytné místnosti z důvodu redukce hluku a nepříznivých vlivů. Poslední hmota dotváří celou kompozici a propojuje jednotlivé funkce domu.




Bc.  Alena Superatová
Příběhy míst: KNIHOVNA SEVELIN, KNIHOVNA FLON
vedoucí práce: prof. Ing.arch. Ivan Koleček, Ing.arch. Lukáš Pecka


Knihovna Flon
Knihovna se nachází na okraji platformy Flon, po části její střechy vede silniční sjezd s chodníkem a pruhem pro cyklisty. Chodci si cestu na Flon mohou zkrátit panoramatickým výtahem vedoucím z dlážděné terasy s posezením.
Plášť knihovny bude co nejvíce prosklený, obě křídla budou mít jednotný charakter. Knihovna je jeden volný provázaný prostor, do kterého jde vstoupit v každém patře. U vstupu je vždy kontrolní bod. Knihovny a čtecí místa jsou orientovány k nejatraktivnější fasádě do Flon. Do travnatého svahu se pak obrací klidnější studovny, dětský koutek a administrativa. Celou knihovnu jde pohledem přehlédnout z třetího až do prvního patra.
Administrativa má svůj samostatný vstup a foyer a je v každém patře napojena na knihovnu.

Knihovna Sevelin
Důležitými body konceptu bylo zachovat podélnou strukturu území a jeho průchodnost. Jedna z cest se uzavře dopravě a stane se z ní pěší zóna navazující na předchozí platformu Flon. Na pěší zónu jsou jako korálky navěšeny menší veřejné prostory. Místo hlavního náměstí Sevelinu určuje výšková dominanta knihovny. Posune se stanice metra, která na toto náměstí přímo vyúsťuje.
Hlavní myšlenkou je propojit knihovnu s veřejným prostorem, vtáhnout jej do knihovny a naopak čtenáře nalákat na něj. Knihovna je rozdělena do dvou budov, městská knihovna pro děti a dospělé a odborná knihovna komixů a mediatéky. Ze stanice metra se dostáváme po z části obytném schodišti přímo na hlavní náměstí. Do toho je otevřená kavárna s restaurací, foyer obou knihoven a dva pronajímatelné obchody. Ústí zde i výstup z podzemního parkoviště, které se nachází pod náměstím. Na celé pěší zóně je pohyblivý mobiliář a výstavní plochy pro sochařská díla.




Bc. Adam Zezula
ve spolupráci s Bc. Michalem Justem a Bc. Františkem Dlabáčem
Příběhy míst: PAVILON ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ V ŽENEVĚ
vedoucí práce: prof. Ing.arch. Ivan Koleček, Ing.arch. Lukáš Pecka

   
VODA
Ačkoliv se zadaná parcela nachází na břehu jezera, bylo zvolenp umístění na jeho hladině.

JINÁ PERSPEKTIVA
Stejně tak jako Organizace Spojených Národů se snaží dívat na různé problémy tak aby nacházela různé kompromisy a národy opravdu spojovala, tak i zde byl zvolen pohled opačný – z jezera na břeh. Je to možnost, jak být ve spojení se zadanou parcelou, tak i s vlastním palácem.

KRUH
Jako symbol jednoty či sjednocení.

ZPŮSOB VSTUPU DO PAVILONU
Jak jinak se dostat do pavilonu na vodě, než-li za pomocí plavidla po vodě. Návštěvník má možnost si sám zvolit cestu a délku cesty k pavilonu. Vstupem není otvor ve zdi, ale břeh jezera. Součástí pavilonu je i vodní hladina.

VNITŘNÍ PROSTOR
Pavilon se orientuje sám do sebe. Tvoří cestu. Mohu si akorát vybrat směr. Uvnitř pavilonu prožívám jezero všemi smysly. Vidím ho. Slyším ho odrážet se ve vnitřním prostoru pavilonu. Cítím pohupování jako v lodi. Cítím jeho vůni. A přesto se mohu ukotvit pohledem na břeh.

UMÍSTĚNÍ
Objekt leží na průsečíku dvou os. Jedna prochází zadanou parcelou a spojuje pavilon s druhým prvkem programu. Druhou osou je teoretická pohledová osa na Palác Národů.   

0 komentářů
přidat komentář

Související články