Radomír Feňo; 4.ročník Velká Slunečná vedoucí práce: Ing. arch. Barbora Ponešová Ph.D.
Velká Slunečná je součástí Dunajovických kopců, její terasy jsou uměle vytvořeny člověkem za účelem osázet vrcholy. To se však nestalo a terasy jsou nyní krásně nadbytečné. Hora a její okolí je bujně zarostlá stepí. Navržené objekty ukazují na významná viditelná místa z Velké Slunečné, slouží jako ukazatelé, přenáší atmosféru pozorovaného místa. Zároveň nabízí ochranu před povětrnostními vlivy. Z objektů je přímý výhled na pozorovanámísta. Terasy Velké Slunečné stoupají po spirále - ta symbolizuje cestu z vnitřního k vnějšímu a to je obsaženo v objektech.
Bc. Jakub Kolman; 5.ročník Pět smyslů v architektuře – Městská tržnice na okružní třídě v Brně vedoucí práce: prof. Ing.arch. Ivan Koleček konzultant: Ing.arch Lukáš Pecka
Okružní třída funguje zároveň jako spojnice i bariéra. Volný prostor na platformě v místě zalomení bývalého hradebního pásu je místem pro návrh městské tržnice. Rastr vycházející z modulu skořepiny stávajícího autobusového nádraží vyjadřuje řád tohoto území. Návrh využívá rastru při koncipování objektu i veřejného prostoru. Tržnice stojí na samotné hraně platformy. Tato hrana tvoří sokl tržnice a zároveň pojímá její zázemí a parkování a spolu s tržnicí tvoří jeden celek, který srůstá s oběma úrovněmi města. Směr okruhu je posílen orientací objektu a alejí stromů. Dům se jasně otáčí k městu a spolu s celým svým předpolím poskytuje několik charakterů prostorů: stromořadí, náměstí, portikus a konečně samotný prostor tržnice. Měřítko stavby, velkorysost a monumentalita podpořená symetrií odpovídají postavení okružní třídy ve struktuře města. Tržnice má fungovat jako důstojná, solidní a vzdušná schránka pro obchodování, ochutnávání a poznávání. Doprovodné provozy (restaurace, vinotéka, kulinářský klub, parkování) zajišťují využití tohoto městského prostoru i mimo otevírací dobu samotné tržnice.
Tereza Kvapilová; 4.ročník And now for something completely different – Městská tržnice vedoucí práce: Ing. arch. David Mikulášek + Cena generálního sponzora Xella
Výsledkem celého ateliéru za zimní semestr není nová budova, rekonstrukce, urbanistické řešení ani rozvojový plán. Výsledným produktem je kniha. Kniha o tom, co to vlastně městská tržnice je, co může být, co by možná být měla. Co pro lidi a pro společnost znamená, jaké atributy se podílí na její finální podobě a úspěchu či neúspěchu. Proč u nás tržnice vymizely a proč se vůbec vrací. A co se s nimi za posledních pár let jejich nepřítomnosti stalo. Teze vychází z rozhovorů s lidmi, kteří se tržnicemi zabývají, z anonymní ankety, z novinových článků a především asi tak nějak pocitově, intuitivně. Na závěr knihy sice nakonec vzešly tři projekty, tři varianty tržnice, které ale nemají ambice navrhovat, ale pouze ilustrují celou knihu. Těžko říct, jestli je to ještě architektura. Možná není. Rozhodně by být měla. „Zážitkový konzum, tak by možná šel shrnout trend, který paradoxně tržnicím dává naději na možné znovuzrození a zároveň zabíjí původního ducha. Ten trend je současný a celospolečenský, netýká se jen tohoto tématu, ale prostupuje všemi sférami, primární, sekundární, terciární. Souvisí s boomem reklamy, která přetváří právě vizi našeho života v sérii jednotlivých klipů; těžko udržitelných momentů, které svazuje s produktem, který se snaží prodat. Člověk si nekupuje produkt, ale zážitek, pozitivní asociaci, která je s produktem spojena. Nekupuje si margarín, ale příjemnou snídani se svojí rodinou. Nekupuje si láhev likéru, ale letní večer na terase se svými krásnými a zábavnými přáteli. Když si kupuje sýr, kupuje si romantickou večeři, když si kupuje auto na leasing, kupuje si dobrodružnou jízdu po městě. Vezměte žádoucí zážitek, spojte jej s produktem, který se rázem stane žádoucím.“ … „Tento jev může být pouhým start-upem pro znovuobnovení tradice městských tržnic, pouhou výhodou do začátku, než se z atrakce stane zvyk. Je tu ale i možnost, že se stane novým, trvalým principem, který nevratně změní význam tržnice jako takové. Nebezpečí této varianty spočívá především ve výše zmíněném – zážitky, po kterých lidé prahnou, nejsou záležitostí běžného života, ale spíš variantou na návštěvu Disneylandu. Jsou pravdivé asi jako jízda strašidelným zámkem nebo společná fotka s Mickeymousem. Jak dlouho ale potrvá, než se tahle falešná realita stane tou jedinou? Za jak dlouho budeme žít v Matrixu reklamních společností a soukromých subjektů, které vytvoří diktát ideálního, avšak zároveň standartního života, který bude nadimenzován potřebou prodeje a výdělku jednotlivých firem a korporací?”
(úryvek z knihy)
Bc. Najvarová Lucie; 5. ročník Sociální urbanismus vedoucí práce: doc. Ing.arch. Karel Havliš
Pro sociálně vyloučenou lokalitu na Cejlu představuje sociální urbanismus prostředek pro zlepšení podmínek a kvality života. Nástrojem sociálního urbanismu jsou jednotlivé druhy prostoru - veřejný prostor, poloveřejný a soukromý. Prolínání, fluidita mezi nimi vede k rozmanitosti a neustálému dialogu mezi prostorem, uživatelem a prostory navzájem. Proces gentrifikace, který se v lokalitě začíná rozšiřovat, by mohl přispět k posílení sociální různorodosti, revitalizaci urbánní struktury a zatraktivnění celé lokality. Je potřeba motivovat současné obyvatele území pro participaci na změnách a rozvoji lokality. Diskuze a interakce mezi obyvateli je v případě sociálního urbanismu hlavní hnací motor pro transformaci území.
Norbert Obršál; 4.ročník And now for something completely different – Skrytý potenciál města v srdci Beskyd vedoucí práce: Ing. arch. David Mikulášek
Rožnov pod Radhoštěm je dnes turisticky atraktivní destinace. Město je obklopeno krásnou přírodou Beskyd, bohužel však naplno nevyužívá vlastní potenciál. Návrh analyzuje silné stránky města a navrhuje kroky k revitalizaci a využití potenciálu města. Projekt se zabývá Masarykovým náměstím, pozemkem v samotné blízkosti náměstí a zahradou kostela Všech svatých a proměňuje centrum v živé a kompaktní město. Celou práci si lze přečíst – zde.
Bc. Martina Soldánová; 6.ročník Res publica III. – Škola základ života vedoucí práce: Ing.arch. Pavel Jura
Koncept Černé louky jako kulturního klastru, který byl určen pro kandidaturu Ostravy na Evropské hlavní město kultury, se jeví v dnešní době jako nevhodný. Ostrava dnes nemá finanční prostředky pro realizaci nových kulturních staveb a ani žádné nové investice v této oblasti neplánuje. Proto jsem navrhla koncept nový, který představuje Černou louku jako zárodek města. Návrh vychází ze současných podmínek a funguje i bez nově postavených kulturních staveb. Stávající budova výstaviště a divadla tvoří střed louky, kolem které vzniká volná plocha pro rozrůstající se městskou zástavbu. Na kraji této zástavby je umístěna Waldorfská škola. Zvolený tvar meandru se dotýká jak ulice, tak řeky. Nabízí kontakt s městem i s přírodou. Podélná ramena meandru obsahují učebny jednotlivých úseků školy. V příčných částech je umístěn sál, tělocvična a další společné provozy. Meandr nejlépe člení vnější okolí a vytváří pro školu tři rozdílné prostory: vstupní náměstí, pobytový dvůr a platformu pro hraní.
Petra Šebová; 2.ročník Prieluka Mikulov vedoucí práce: Ing.arch. Foretník Jan, Ph.D., Ing.arch. Ponešová Barbora, Ph.D.
Prieluka sa nachádza v Mikulove na ulici Husova, v židovskej štvrti, priamo pod zámkom. Úlohou bolo, aby dom reflektoval špecifikovaného investora, čo je v tomto prípade kurátor (+manželka, bezdetní). Kurátor ako osoba koncipujúca výstavy, zastrešujúca umelecké diela, organizátor podujatí, spojka medzi verejnosťou a umením/kultúrou. Riešenie ponecháva časť pozemku prechodnú pre verejnosť a napája ulicu Husova na zámok a záhrady pod ním. Vzniká tak priestor: súkromný majiteľov/poloverejný, ktorý poskytuje obyvateľom. Schody k zámku sa vynárajú nepravidelne zo stúpajúceho terénu, no sú vykonzolované zo steny pristavanej na hrane pozemku. Tá slúži ako priestor pre dočasné veľkoplošné umelecké diela, meniace sa v priebehu roka. Priechod sa tak môže raz za čas stať útočiskom menších spoločenských podujatí. Skosenie čelnej steny zväčšuje PV priestor a nabáda k prechodu. Za jej presklením je pracovňa/ateliér, ktorá sa tiež podľa potreby môže občas otvoriť verejnosti. Zbytok domu je prísne uzavretý, vytvára čisto súkromný priestor. Presklenie zadnej fasády a záhrada sú chránené okolitým stávajúcim rastlinstvom. Dom je minimálny, na stretnutie s priateľmi je uspôsobené spodné podlažie, ďalšie dve sú len pre majiteľov. Malá svetlá šírka je kompenzovaná vzdušnosťou, vznikajúcou prevyšovaním miestností cez viac úrovní.