Vnímání prostoru: Miroslav Petříček a Pavla Melková - diskuse v Galerii VI PER
Galerie VI PER Vás ve čtvrtek 17. března 2022 od 19:00 hodin srdečně zve na debatu Vnímání prostoru s Miroslavem Petříčkem a Pavlou Melkovou, moderovanou Jiřím Tourkem a spojenou s představením stejnojmenné knihy Pavly Melkové.
Vnímání architektury má dvě nedílné části. Jednou je kvalita objektu samotného, jejíž součástí je také schopnost promlouvat ke svým obyvatelům. Tou druhou je umění lidí architekturu vnímat, prožívat a chápat. Podmínkou obojího je vzájemná komunikace, jejímž základem je jazyk architektury a jazyk její percepce. Ve skutečnosti se ale jedná o jednu a tutéž řeč a znalost jazyka vnímání je předpokladem schopnosti vložit ho i do jazyka promlouvání. Citlivost vnímání i umění komunikace je možné iniciovat a zdokonalovat. A význam interpretace vnímání prostředí v různých druzích umění, může spočívat právě ve zvyšování vnímavosti člověka i společnosti. Hledání společné řeči mezi prostředím a člověkem zároveň napomáhá i hledání jazyka dorozumění mezi člověkem a člověkem.
Pavla Melková je praktikující architektkou, věnuje se také teorii, spisovatelské a výtvarné tvorbě či pedagogické činnosti. Absolvovala Fulbrightovo stipendium na GSAPP Columbia University v New Yorku u profesora Kennetha Framptona. Je autorkou řady knih, například: Bastion XXXI U Božích muk, Prožívat architekturu, Stůl u okna, na stole kniha, Humanistická role architektury, Prostor pro člověka v tvorbě Michala Škody, Hrany dne, Vnitřní čas, Ke stolu!, Hrana. Památník Jana Palacha ve Všetatech, Architektura reciprocity či Vnímání prostoru. Spolu s Miroslavem Cikánem je společnicí v MCA atelieru, založila Kancelář veřejného prostoru na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a na Fakultě architektury vede předmět Koncept a interpretace.
Miroslav Petříček je český filosof a teoretik výtvarného umění. Ve svém myšlení byl výrazně ovlivněn Janem Patočkou, jehož bytový seminář navštěvoval v 70. letech. Zaměřuje se na filosofii umění, přesahy mezi filosofií, filmem, literaturou a uměním a současnou (postmoderní) francouzskou filosofií. Přeložil řadu klíčových děl z německé a francouzské filosofie, mezi jinými Světlou komoru (Roland Barthes), Čas a vyprávění (Paul Ricœur) či Ideu fenomenologie (Edmund Husserl). Mezi jeho nejčtenější publikace patří Úvod do (současné) filosofie, analýza dynamiky detektivních románů Majestát zákona. Raymond Chandler a pozdní dekonstrukce, kniha esejů Myšlení obrazem či Filosofie en noir. Vyučuje na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK a spolupracuje také s Centrem audiovizuálních studií FAMU.
Vnímání architektury má dvě nedílné části. Jednou je kvalita objektu samotného, jejíž součástí je také schopnost promlouvat ke svým obyvatelům. Tou druhou je umění lidí architekturu vnímat, prožívat a chápat. Podmínkou obojího je vzájemná komunikace, jejímž základem je jazyk architektury a jazyk její percepce. Ve skutečnosti se ale jedná o jednu a tutéž řeč a znalost jazyka vnímání je předpokladem schopnosti vložit ho i do jazyka promlouvání. Citlivost vnímání i umění komunikace je možné iniciovat a zdokonalovat. A význam interpretace vnímání prostředí v různých druzích umění, může spočívat právě ve zvyšování vnímavosti člověka i společnosti. Hledání společné řeči mezi prostředím a člověkem zároveň napomáhá i hledání jazyka dorozumění mezi člověkem a člověkem.
Pavla Melková je praktikující architektkou, věnuje se také teorii, spisovatelské a výtvarné tvorbě či pedagogické činnosti. Absolvovala Fulbrightovo stipendium na GSAPP Columbia University v New Yorku u profesora Kennetha Framptona. Je autorkou řady knih, například: Bastion XXXI U Božích muk, Prožívat architekturu, Stůl u okna, na stole kniha, Humanistická role architektury, Prostor pro člověka v tvorbě Michala Škody, Hrany dne, Vnitřní čas, Ke stolu!, Hrana. Památník Jana Palacha ve Všetatech, Architektura reciprocity či Vnímání prostoru. Spolu s Miroslavem Cikánem je společnicí v MCA atelieru, založila Kancelář veřejného prostoru na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a na Fakultě architektury vede předmět Koncept a interpretace.
Miroslav Petříček je český filosof a teoretik výtvarného umění. Ve svém myšlení byl výrazně ovlivněn Janem Patočkou, jehož bytový seminář navštěvoval v 70. letech. Zaměřuje se na filosofii umění, přesahy mezi filosofií, filmem, literaturou a uměním a současnou (postmoderní) francouzskou filosofií. Přeložil řadu klíčových děl z německé a francouzské filosofie, mezi jinými Světlou komoru (Roland Barthes), Čas a vyprávění (Paul Ricœur) či Ideu fenomenologie (Edmund Husserl). Mezi jeho nejčtenější publikace patří Úvod do (současné) filosofie, analýza dynamiky detektivních románů Majestát zákona. Raymond Chandler a pozdní dekonstrukce, kniha esejů Myšlení obrazem či Filosofie en noir. Vyučuje na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK a spolupracuje také s Centrem audiovizuálních studií FAMU.
0 komentářů
přidat komentář
