Zhruba 40 obcí podpoří Jihomoravský kraj ve sporu o územní plán

Brno - Zhruba 40 obcí se chystá podpořit Jihomoravský kraj v jeho soudním sporu proti obcím, spolkům a fyzickým osobám, které podaly žalobu žádající zrušení zásad územního rozvoje (ZÚR). Ty jsou územním plánem, který určuje budoucí směr rozvoje kraje, vydané byly loni na podzim. Podle hejtmanova náměstka Martina Malečka (Starostové pro jižní Moravu) je hlas obcí důležitý, aby bylo zřejmé, že pohled na ZÚR není jednostranný a že jejich opětovné zrušení by řadě obcí ublížilo, řekl dnes novinářům po semináři pro starosty.

Mezi obce, které si nepřejí zrušení ZÚR, patří například Kuřim a některé další obce podél silnice I/43, dále obce podél silnice I/55 v čele s Ratíškovicemi a mnohé další. Jde zpravidla o obce, které řadu let čekají na plánované dálnice, silnice či obchvaty a dlouhodobá absence ZÚR stavbu stále odsouvala na neurčito.

Žalobu v půli srpna podaly naopak obce, kterých se má dotknout výstavba nových silnic či dálnic, převážně jde o obce podél německé varianty D43 a podél D52 a také obcí, které budou dotčeny zvažovanou spojkou dálnic D1 a D52.

Obce se mohou jako vedlejší účastník řízení přihlásit do 18. srpna, o den dřív musí kraj odeslat Krajskému soudu v Brně vyjádření k žalobě. "Předpokládáme, že rozhodnutí by mohlo být zhruba za půl roku. Na procesy, které se po schválení rozběhly, nemá soudní pře vliv. Pokud by však byly ZÚR zrušené, trvalo by zhruba dalších pět let, než by byly nové," řekl Maleček.

Kraj schválil ZÚR loni v nedokončené podobě, protože v brněnské aglomeraci ponechal D43 a některé další silnice a dálnice pouze v územních rezervách a na současné politické reprezentaci nechal, aby zpracovala podrobnou územní studii, která teprve určí, kudy silnice povedou. "V listopadu 2018 ji máme mít hotovou a poté je možné začít s aktualizací ZÚR," uvedl Maleček.

Žalující strana opírá žalobu o argumenty, jimiž je neřešení nadlimitního zatížení některých území. ZÚR podle ní dále neumožňuje realistický rozvoj dopravní infrastruktury a také bezdůvodně omezuje rozvoj obcí a vlastnická práva jednotlivců rozsáhlými územními rezervami.

Proti některým tvrzením se v analýze ohradil Robert Skeřil z Českého hydrometeorologického ústavu, který se dlouhodobě zabývá kvalitou ovzduší. "Autoři žaloby vycházejí mnohdy ze starých dat z roku 2011. Ovzduší se od té doby zlepšuje, doplnil jsem časovou řadu do roku 2015. Jsou v ní (v žalobě) také závažné chyby, autoři často míchají hrušky s jablky," řekl Skeřil. Podle něj má doprava vliv na kvalitu ovzduší, nicméně například na jihu Brna a dále to mohou být i staré zemědělské stroje, problémem je prach z polí a celkově větrná eroze a z velké části se na znečištění podílejí i lokální topeniště. "Je třeba se nad vlivy zamyslet komplexně," řekl dnes Skeřil novinářům po semináři pro starosty.