Výstava ukazuje sklářské práce Libenského pro kostely v Praze či Brně

Praha - Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze dnes otevřelo výstavu, která připomíná letošní sté výročí narození sklářského výtvarníka Stanislava Libenského (1921 až 2002). Jmenuje se Via lucis (Cesta světla) a představuje práce, které Libenský vytvořil se svoji pracovní i životní partnerkou Jaroslavou Brychtovou (1924 až 2020) pro sakrální prostory. Návštěvníci tak uvidí jejich okna do svatovítské katedrály, pro klášter sv. Jiří nebo pozdější okna pro hradní kapli brněnského Špilberku.

Výstava je součástí dlouhodobé expozice Plejády skla, která prezentuje tu část sklářské tvorby z druhé poloviny 20. a začátku 21. století, pro níž se vžil název autorské sklo. To může mít formu objektů, skulptur, plastik, vitráží, instalací, prací do architektury a může existovat i ve tvaru site-specific instalací. S autorským sklem sklízeli v druhé polovině minulého století českoslovenští výtvarníci světové úspěchy a dvojice Libenský-Brychtová patří k čelným představitelům tohoto umění.

Kurátorka výstavy Sylva Petrová dnes ČTK řekla, že díla této dvojice určená do architektury jsou hodnocena jako zásadní příspěvek rozvoje fenoménu světového autorského skla. Vrchol mezi nimi podle ní představují právě díla, která vytvořili při rekonstrukcích sakrálních prostor, kde jejich díla doplňující gotické stavby dávají vyniknout jejich velkému citu pro světlo. Těchto úkolů se oba zhostili nejen výtvarně zcela svébytně, ale i neortodoxně: spíše je pojali jako obecný symbol duchovního života, než konkrétní liturgie, uvedla.

Instalace přibližuje rozměrná okna či vitráže v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta na Pražském hradě z let 1964 až 1968 a okno v kapli sv. Anny v blízkém klášteře sv. Jiří z let 1974 a 1975. Vypráví o vzniku a charakteru sedmi vitráží jež umělci navrhli a realizovali v zámecké kapli v Horšovském Týně mezi lety 1987 až 1991 a představuje historii osmi oken v hradní kapli brněnského Špilberku z let 2001 až 2003. Okna ze svatovítské katedrály kromě dalších dokumentů přibližuji i dvě přípravné obrovské malby Libenského, které naznačují skutečnou velikost oken. Téměř sedm metrů vysoké malby získalo Uměleckoprůmyslové muzeum letos do svých sbírek.

Ve svých vitrážích použili Libenský a Brychtová i novou technologii stavovaného skleněného reliéfu v otevřených formách. Výstava tedy ukazuje méně známou práci umělců i spojení experimentálního sklářského díla a rekonstruovaných významných historických prostor.

V instalaci výstavy Via lucis jsou jen tři sklářská díla. Ta dvě největší UPM získalo zápůjčkou od sklářské firmy Lasvit, další objekty lze vidět v sálech výstav Plejády skla 1946 – 2018.

Titul expozice Via lucis – Cesta světla je převzatý ze stejnojmenného spisu Jana Amose Komenského, naznačuje podle kurátorky sílu a stálou platnost světlého odkazu těchto dvou sklářských osobností.