Obytný soubor Sào Victor v Portu (Álvaro Siza, 1974-77)
Praha - Výdaje na dávky na bydlení letos proti loňsku výrazně vzrostly. Přibývá lidí, kteří je dostávají. Zatímco v minulém roce za prvních osm měsíců do doplatků a příspěvků na bydlení putovalo dohromady kolem 4,77 miliardy korun, teď to bylo už téměř 6,57 miliardy. Je to tedy zhruba o 73% víc. Celkem úřady práce letos v srpnu vyplácely na byt víc než 236.000 dávek, o rok dřív jich bylo zhruba 185.000. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Podle expertů chybí v ČR sociální bydlení pro lidi v tísni. Ti tak často končívají v předražených ubytovnách, na které jim pak doplácí stát. V Česku existují dvě dávky na bydlení - příspěvek a doplatek. V srpnu se vydalo 170.000 příspěvků na bydlení. Před rokem jich bylo o pětinu méně, tedy 140.900. Za prvních osm měsíců do dávky putovalo skoro 4,79 miliardy korun. Je to o zhruba 28 procent víc než v loňském roce. Tehdy úřady práce vydaly 3,75 miliardy. V srpnu si lidé rozdělili 552 milionů korun, o rok dřív 422 milionů. Podle ministerstva je za růstem počtu dávek i výdajů zhoršování situace mnoha domácností i zvýšení dávek, které se od ledna upravily kvůli zvedajícím se nákladům na bydlení. Příspěvek na bydlení patří mezi dávky státní sociální podpory. Mohou ho dostat lidé s nízkým příjmem v tísni. V nájmu mohou získat od 4665 do 18.307 korun podle počtu členů domácnosti a velikosti místa, kde žijí. Lidem v družstevních či vlastních bytech může stát měsíčně přispět od 4396 do 11.615 korun. V srpnu stát vyplácel také 66.400 doplatků na bydlení. Loni jich bylo o 22.000 méně. Od ledna do srpna do této dávky plynulo 1,78 miliardy korun, za stejnou dobu minulý rok to byla zhruba miliarda. "Představuje to výrazný nárůst o 762,7 milionu korun. Je to 74,7 procenta," uvádí ministerská zpráva o vyplácení dávek. Podle ní je důvodem zvyšování nezaměstnanosti a přibývání lidí v tísni. Výdaje rostly na doplatky v nájemním bydlení i jinde, a to především v ubytovnách, upřesnili autoři zprávy. Doplatek na bydlení je dávka hmotné nouze. Dostanou ji ti, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení. Spolu s ním má doplatek uhradit odůvodněné náklady na byt. Stanoví se tak, aby po zaplacení bydlení zbyla rodině stanovená částka na živobytí. Právě ubytovny odborníci na sociální problematiku kritizují, a to kvůli nevyhovujícím podmínkám a nepřiměřeným nájmům. Peníze od státu často putují rovnou na účty majitelů těchto zařízení. Experti mluví o "obchodu s chudobou". Podle zjištění vládní agentury pro sociální začleňování v jedné z ubytoven v jihočeském Větřní platila čtyřčlenná rodina za 48 metrů čtverečních s poplatky asi 10.800 korun. Pronájem bytu 65 metrů čtverečních by podle mapy nájemného vyšel maximálně na 5499 korun, stejně velký obecní byt bez služeb na 1982 až 2294 korun. Podle odborníků by pomohlo sociální bydlení. Jeho model mají do konce roku navrhnout ministerstva práce a pro místní rozvoj. Zatím plánují třeba omezení doby pro vyplácení doplatku na bydlení na půl roku. Resort místního rozvoje si ale už dřív nechal vypracovat studii, podle níž by ubytovny mohly být součástí sociálního bydlení. Akademici a zástupci organizací na pomoc potřebným se proti tomu postavili.