Šípkovo úmrtí je podle osobností ztrátou pro českou kulturu

Praha - Jako velkou ztrátu pro českou kulturu vnímají osobnosti, které oslovila ČTK, úmrtí světoznámého výtvarníka, architekta a designéra Bořka Šípka. Zemřel dnes dopoledne po vážné nemoci ve věku 66 let. Odborníci ocenili jak Šípkův mezinárodní umělecký přínos, tak i jeho mnohaletou pedagogickou činnost. Vzpomínají na něj také jako na milého společníka a nekonvenčního člověka s velkou noblesou. Ministr kultury Daniel Herman ČTK řekl, že zprávu o úmrtí přijal s hlubokým osobním zármutkem, s Šípkem se dobře znal.

"Vážím si toho, že patřil do sboru mých poradců. Konzultoval jsem s ním nejen pohledy na českou kulturu, ale na život vůbec. Jeho smrt mě zasáhla o to více, že jsem měl shodou okolností právě dnes otevírat v Muzeu Jana Amose Komenského v Naardenu jeho výstavu. Společně s ním," reagoval Herman. Vážil si velmi jeho tvorby, díla i životních postojů.

Je mu líto, že už neuskuteční jeden z projektů, který spolu plánovali, a to vytvoření Šípkova svícnu do barokní kaple v Nostickém paláci, kde sídlí ministerstvo kultury. "Všem pozůstalým vyslovuji touto cestou svoji hlubokou soustrast," dodal.

Se smutkem přijal zprávu o Šípkově úmrtí také politik Karel Schwarzenberg. Přátelili se spolu více než 30 let, seznámili se prý ve Vídni na Šípkově přednášce. "Měli jsme se rádi a bude mi strašně chybět. Je to opravdu konec krásného přátelství. Ne že bych byl vždy s jeho názory zajedno, v některých uměleckých věcech jsme měli úplně opačný názor, ale on byl na celém světě uznaný člověk. To byl někdo, kdo překročil meze české kotliny," konstatoval Schwarzenberg.

"V Bořku Šípkovi ztrácí česká kultura nejenom mezinárodně známého výtvarníka, architekta a vlastně dvorního architekta Václava Havla, ale také česká kulturní obec a přátelé Václava Havla včetně Knihovny Václava Havla přítele, kamaráda a člověka, který bude strašně chybět," řekl ČTK ředitel Havlovy knihovny Michael Žantovský.

Šípek byl za prezidenta Václava Havla hradním architektem. Stál mimo jiné i za podobou Laviček Václava Havla, které v posledních letech vyrostly na řadě míst po celém světě.

Historik architektury Zdeněk Lukeš mimo jiné připomněl Šípkův osobitý designérský styl, který zapadal do nové módy 70. a 80. let takzvaného postmodernismu. Díky tomu spolupracoval i se světoznámými módními salony, navrhoval interiéry módních obchodů, šperky, nábytek a různé designérské předměty. "V té době patřil k absolutní světové špičce," zdůraznil Lukeš.

Pravdou podle něj je, že později trochu ustrnul ve vývoji, což ale zřejmě bylo dáno tím, že jeho design se lidem líbil. Šípkovo vrcholné období se táhlo od 70. let do konce minulého století, pak byl dále považován za klasika. "Byl vynikající pedagog. Ke studentům vystupoval velmi přátelsky, ale na druhou stranu měl u nich ohromný respekt," dodal.

V letech 2005 až 2012 byl děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci a mimo jiné se zasloužil o zavedení nového studijního oboru design prostředí. Liberec byl první v Evropě, kde se tento obor samostatně začal vyučovat. Jeho jméno zvýšilo katedře Designu i společenskou prestiž a to i mimo Českou republiku, uvedla mluvčí univerzity Liberec Jaroslava Kočárková.

Profesor Šípek byl podle děkana Zdeňka Fránka, který jej právě v roce 2012 v čele fakulty vystřídal, i přes svoji věhlasnost skromný člověk. "Těžko za něj budeme hledat náhradu. Musíme se ale postarat o to, abychom udrželi úroveň, kterou do studijního oboru přinesl," řekl.

Šípek podle mluvčí České komory architektů Zuzany Hoškové přispěl velkou měrou k popularizaci české architektury a uměleckého řemesla, a to nejen na domácí půdě, ale také v zahraničí. Vzhledem k velké šíři jeho záběru představoval výjimečnou osobnost umělecké scény, která bude českému prostředí chybět, poznamenala.

"Ten člověk byl obdarován od pána boha. Jaké měl invence, to se nedá naučit. Já jsem byl rád, že se dopracoval ke sklu. Nejen sklářský ale obecně design ztratil vzácného člověka," dodal majitel Harrachovské sklárny František Novosad.