Před 10 lety zemřel vizionář Jan Kaplický

Praha - Architekt Jan Kaplický se proslavil návrhy, které jsou nepřehlédnutelné i kontroverzní. Často odrážely jeho inspiraci high-tech architekturou či nejrůznějšími tvary v přírodě. Dlouhá léta v Británii žijící Kaplický své nejznámější stavby zrealizoval právě tam. Ve své domovině příležitost naplno ukázat svůj talent bohužel nedostal. Zemřel náhle před deseti lety, 14. ledna 2009 v Praze, shodou okolností v den, kdy se mu narodila dcera. Bylo mu 71 let.

Kaplického jméno je v Česku spjato zejména s projektem nové Národní knihovny na Letné, přezdívané chobotnice či blob. Ateliér Future Systems vyhrál v roce 2007 soutěž s návrhem, který vzbudil mezi laiky i odborníky protichůdné reakce. Pro architekta byla soutěž silnou motivací a výzvou. Přesto, že se Kaplický v Česku již několika soutěží účastnil, dosud úspěšný nebyl a dával najevo, jak těžce to nese. Říkal, že by si rád navrhnul alespoň lavičku nebo popelnici.

Jak se ale ukázalo, doma nikdo není prorokem. Průběh soutěže zpochybnila Česká komora architektů, záležitost dostala i politický rozměr – návrh pohaněl tehdejší prezident Václav Klaus a následně se od knihovny odvrátili i pražští politici v čele s primátorem Pavlem Bémem. Ve finále projekt skončil u ledu. Kaplický bojoval, z dozvuků kauzy byl ale rozčarován a jeho smrt byla smutným epilogem za touto ambiciózní stavbou.

Zda někdy ještě nějaká jeho stavba v Česku vznikne, není zřejmé. Koncertní a kongresové centrum pro České Budějovice, které si ho objednaly a nakonec od stavby ustoupily, bylo realizaci nejblíže. Projekt, přezdívaný rejnok, získal i stavební povolení. Později se zvažovala i varianta, že by mohl stát na pražské Štvanici. Architektka Eva Jiřičná v roce 2017 pro ČTK řekla, že postavit budovu podle projektu již nežijícího architekta není nemožné, ale velmi komplikované.

O Kaplickém bylo známo, že nedělal kompromisy a neslevoval ze svých zásad. Dvě z jeho staveb uvedl před časem deník The Independent mezi nejvýznamnějšími moderními stavbami. Kromě obchodního domu Selfridges v Birminghamu, jakémsi lesklém "pásovci" z 20.000 hliníkových terčů, to byla i novinářská tribuna na londýnském kriketovém stadionu Lord’s, připomínající hlavu periskopu. Za ni byl ateliér Future Systems oceněn prestižní Stirlingovou cenou (1999).

"Nemůžete zastavit dobu a vytvářet umělá muzea, donekonečna hájit koňské povozy nebo autobusy, které zamořují ovzduší," tvrdil Kaplický. Mezi jeho další známé projekty patří plovoucí most v londýnské čtvrti Canary Wharf, muzeum Enza Ferrariho v italské Modeně, mateřská škola připomínající ulitu, turistické centrum ve Stonehenge nebo "neviditelný" dům ve Walesu. Ten je zapuštěn do útesu nad mořem a vystupuje z něj jen proskleným průčelím.

Když se Kaplický v Londýně etabloval, založil v roce 1979 projekční kancelář Future Systems. Ta se tehdy stala jedinou britskou společností, která pracovala i pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Tato "vesmírná" zkušenost je z návrhů studia dobře patrná. Z dílny Future Systems vzešly i návrhy lamp, nábytku, skla či příborů. S Kaplickým zde po léta spolupracovala jeho první manželka, britská architektka Amanda Leveteová, s níž měl syna Josefa.

Narodil se 18. dubna 1937 v pražské umělecké rodině. Otec byl malířem a sochařem, matka ilustrátorkou. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, krátce působil na volné noze. Před emigrací v roce 1968 svoji stopu v Česku přeci jen zanechal. S Kaplického jménem je spojen dům v Braníku a rampa k vile scenáristy Jaroslava Dietla. Než si udělal v Británii jméno, spolupracoval s věhlasnými architekty, jako jsou Norman Foster, Richard Rogers či Renzo Piano.

Kaplický se podruhé oženil v roce 2007. Za manželku si vzal o 41 let mladší filmovou producentku Elišku Kaplicky Fuchsovou. Jejich dcera Johanka se narodila jen několik hodin před smrtí svého otce. V minulosti Kaplický žil také s architektkou Evou Jiřičnou.

V Česku mu vyšlo několik knih: zpověď o životě a názorech Album nebo sbírka skic nazvaná Sketches. O Kaplickém byl také natočen dokumentární film s názvem Profil. V roce 2017 byla architektovi odhalena pamětní deska v pražské ulici Československé armády, na domě, u nějž před deseti lety skonal.