Praha - Radnice Prahy 10 se bude v budoucnu řídit studií, podle které se má území Slatin a Bohdalce časem změnit na čtvrť se zhruba 30.000 obyvateli. Dokument dnes schválili zastupitelé městské části. Studie území mezi Michlí, Vršovicemi a Zahradním Městem má sloužit jako základ pro připomínkování vznikajícího Metropolitního plánu i pro další rozhodování o lokalitě. Proti jejímu schválení se postavila opoziční koalice Vlasta a část místních obyvatel, vznikla i petice. Na z větší části zanedbaném území se od roku 2000 rozhodnutím města nesmí stavět. "Chceme proaktivně řešit budoucnost Slatin, které patří mezi sedm nedůležitějších rozvojových oblastí v Praze," řekl radní pro územní rozvoj Bohumil Zoufalík (Hnutí pro Prahu 10) a dodal, že doba je k tomu nyní ideální, protože město připravuje Metropolitní plán.
Nový pražský územní plán by měl vstoupit v platnost v roce 2023 a bude znamenat konec stavební uzávěry, která na Slatinách platí 17 let. Proto chce radnice načrtnout vizi budoucnosti celé oblasti. Přípravu studie, která začala v roce 2015, konzultovala Praha 10 s městským Institutem plánování a rozvoje (IPR). Institut Metropolitní plán připravuje.
Podle studie by měla v lokalitě převažovat obytná zástavba. Mají vzniknout i parky, největší z nich na ploše 12 hektarů. Kolem železničních zastávek Eden a Zahradní Město, které plánuje stavět Správa železniční dopravní cesty, by měla vzniknout lokální centra s obchody, službami či P+R parkovištěm. "Nejpodstatnější na studii je návrh veřejných prostranství, tedy kde budou parky, náměstí a podobně," uvedl jeden z autorů studie, architekt František Štáfek. Dokument podle něj počítá s větším množstvím zeleně než současný územní plán a také s o něco menší zástavbou.
Proti schválení studie se postavila část místních obyvatel a zastupitelské opozice. "Nedovedu si představit, že radě teď dáme do ruky nástroj, na základě kterého bude moci prosazovat, aby na místě rodného domu Zdeňka Svěráka byl park," uvedla předsedkyně zastupitelského klubu opoziční koalice Vlasta a senátorka Renata Chmelová. Nelíbí se jí ani postup přípravy dokumentu a podle ní nedostatečná komunikace s obyvateli.
Chmelová podpořila petici spolku Na Slatinách, která požaduje úpravy studie. Neúspěšní petenti požadovali například zachování zeleně a stávajících mokřadů v oblasti, respektování historického charakteru bývalé dělnické kolonie, zapracování stávajících vlastnických poměrů nebo vypracování dopravní analýzy.
"Iniciátorka petice, která žije na Slatinách v nepovolené stavbě, podala před měsícem, tedy v době, kdy začala petici šířit, v tichosti podnět na změnu územního plánu, který by tamní zahrádkářskou kolonii změnil na takzvanou smíšenou výstavbu," uvedl k petici Zoufalík. Takový přístup považuje za pokrytecký. Předsedkyně spolku Na Slatinách Maria Křepelková k tomu uvedla, že pozemky byly desítky let stavební a změna nastala až v roce 1999, takže jde ze strany vlastníků o snahu o napravení historické křivdy.
Slatiny začaly vznikat v roce 1924. V domech žili váleční veteráni a dělníci, kteří stavěli železnici. V 50. a 60. letech bylo mnoho domů zbouráno. Teď jsou na zhruba 300 hektarech zahrádky, svérázné černé stavby a odstavené železniční vagony. Tvář místa zachytil Jan Svěrák ve filmu Obecná škola.