Práce na zákonu o sociálním bydlení začne, koncepce je schválena

Praha - Vláda schválila koncepci sociálního bydlení, jak ji navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Na jejím základě má vzniknout očekávaný zákon. Návrh počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné - s krizovým bydlením, sociálními byty a dostupnými byty. Jejich fond by měla vytvořit obec. Jaké procento z bytů na jejím území by do něj mělo patřit, dokument neurčuje. O schválení koncepce informovali členové vlády na tiskové konferenci.
    Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) považuje prosazení normy za zcela zásadní. "My jsme v tomto trochu zpožděni, nicméně pořád ještě nejsme zpožděni natolik, abychom ten zákon neprosadili," řekla. Také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) věří, že zákon prosadí ještě jeho vláda.
    Marksová uvedla, že většina obcí není schopna poskytnout potřebným adekvátní sociální bydlení. "Myslím si, že Česká republika leží uprostřed Evropy, je to relativně bohatý stát a je naprosto skandální, abychom zákon o sociálním bydlení neměli," řekla.
    Zákon o sociálním bydlení by měl podle koaličního plánu začít platit od roku 2017. Jeho obrysy měl mít kabinet původně na stole už v dubnu a pak v červnu, tyto termíny ale nestihl. Platforma pro sociální bydlení průtahy kritizuje. Obává se toho, že před volbami už nebude vůle složité téma prosazovat.
    Koncepce počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné. Krizové bydlení by byla sociální služba pro lidi bez přístřeší či v ohrožení zdraví a života. Sociální byt představuje jednodušší bydlení, nájemníkům by se věnovali sociální pracovníci. Dostupný byt je běžné bydlení, má být hlavně pro seniory, postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí či mladé po odchodu z dětských domovů. Pomoc by mohli dostat lidé či rodiny, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40% příjmu. Poskytnout by ji měla obec.
    Podle návrhu koncepce by měl zákon obcím uložit povinnost, že by určité procento bytů na jejich území patřilo do fondu sociálního bydlení. Vyčíslení podílu i termín jeho naplnění ale v dokumentu chybí, stanovit je má až zákon. Autoři koncepce uvádějí, že se o tom bude ještě jednat. V dřívější verzi označili jako optimální pětiprocentní podíl. Právě stanovení povinné části a také nejasnosti kolem financování systému vyvolávaly největší spory.
    Podle návrhu by byly potřeba ročně po dvě desetiletí investice 14,6 miliardy. Putovaly by z úvěrů či dotací. Koncepce počítá i se zaměstnáním 696 lidí v úřadech práce, kteří by agendu vyřizovali. Jejich vybavení by vyšlo na 31,3 milionu, obnos na platy by pak ročně činil minimálně 282,6 milionu. Dalších 45 míst by vzniklo na ministerstvu práce.
    Podle koncepce je přijatelná čekací doba na byt do šesti měsíců. Je to prý ale cílový stav až po dokončení celého sociálního bydlení. V jeho fondu by obec měla byty svoje i od soukromníků. Nájem by neměl překročit úředně stanovené náklady na bydlení. Lidé by dostali smlouvu na dva roky, mohla by se prodloužit. Pokud by podmínky neplnili, museli by byt opustit. Senioři a postižení by měli mít smlouvy na neurčito.