Zdroj Markéta Pražanová, tisková mluvčí České komory architektů
Vložil Tisková zpráva
18.11.2008 19:20
Česká komora architektů (ČKA) se rozhodla udělit Poctu ČKA 2008 in memoriam profesoru Miroslavu Bašemu, mezinárodně uznávanému architektovi a teoretikovi architektury, specialistovi na památkovou péči, územní plánování a venkovská osídlení. Při této příležitosti uspořádá ČKA v březnu příštího roku autorovu výstavu v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Ve stejných prostorách proběhne slavnostní ceremoniál a křest katalogu.
Poctu České komory architektů získává každoročně již od roku 2000 významná osobnost v oboru, která se svou prací a morálním kreditem výrazně zapsala do moderní historie české architektury. Pětičlenná odborná porota složená z předních českých architektů a teoretiků (Zdeněk Fránek, Rostislav Koryčánek - předseda, Jan Línek, Miroslav Masák, Petr Všetečka) posuzovala v letošním roce patnáct nominovaných osobností, z nichž do užšího výběru postoupili Jindřich Malátek, Emil Přikryl a právě Miroslav Baše, který zemřel v únoru letošního roku v nedožitých 75 letech. Podle názoru poroty splnil laureát bezesporu všechny podmínky statutu Pocty ČKA.
Profesor Miroslav Baše vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, později získal stipendium pro postgraduální studium na Wayne State University Detroit. Prošel několika projektovými kancelářemi a od roku 1968 pracoval ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů (SÚRPMO) v Praze, kde od října 1988 vedl projektový závod pro urbanismus a průzkumy. Více než dvacetileté působení v tomto ústavu nasměrovalo jeho aktivity k památkové péči a územnímu plánování. Angažoval se také v urbanismu venkovských osídlení, inicioval studentskou soutěž Stavba pro venkov a byl mimo jiné místopředsedou Spolku pro obnovu venkova.
Zpracoval mnoho územních plánů např. Spišské Nové Vsi, Mníšku pod Brdy, Petrské čtvrti v Praze a také řadu urbanistických programů včetně programu pro obnovu venkova pro Výzkumný ústav výstavby a architektury. Podílel se rovněž na plánu regionálního rozvoje pro OSN pro Karáčí v Pákistánu i pro Colombo na Srí Lance nebo na vypracování koncepce centra Kuvajtu, kde působil tři roky. Z oblasti památkové péče můžeme například uvést projekt rekonstrukce domu U zlaté lilie v Praze, regeneraci gotického Hrádku u Litoměřic nebo stavebně technický průzkum historického centra Tábora.
Za nejdůležitější lze ovšem považovat Územní prognózu pražské památkové rezervace (1980) a studii o pražském historickém jádru pro Evropskou unii i další práce týkající se vývoje centra Prahy.
Organizoval množství odborných seminářů u nás i v zahraničí, přednášel, publikoval odborné texty nejen v českých médiích. V roce 1991 byl jedním z hlavních organizátorů a účastníků významné mezinárodní konference PRAHA - budoucnost historického města.
Působil jako pedagog na FA ČVUT v Praze, v roce 1993 se stává vedoucím ústavu urbanismu a v dubnu 2001 je prezidentem republiky jmenován řádným profesorem. V letech 2003 až 2006 byl pověřen funkcí proděkana pro vědu a výzkum. Čtyři roky byl členem Národního komitétu ICOMOS-UNESCO. Úzce spolupracoval s Českou komorou architektů a byl členem její pracovní skupiny pro památkovou péči.
Podle vyjádření odborné poroty "byl Miroslav Baše nekonformní osobností, mužem jasného názoru a pevného postoje, který přesahoval svým rozhledem a svými zájmy obor architektury a urbanismu a jeho přesvědčení o přednosti věcí veřejných před osobními zájmy ho dovedlo k trvalé společenské aktivitě. Ta se projevila nejen v obou vypjatých obdobích naší současné historie, ale i v pasivní době normalizace sedmdesátých a osmdesátých let."