Taková cena, prakticky imaginární, by panu architektovi náležela. Z mého osobního hlediska (na rozdíl od mnohých nemám jiné k dispozici) patří k osobnostem, které obdivuji. Kontroverzním, podněcujícím, smělým a ochotným besedovat (to už nemohu ze zkušenosti potvrdit, jen si to s ním spojuji a považuji to za ohromně důležité) a dokonce vtipným.
Před lety jsem navrhl jako ocenění v oboru památkové péče cenu Maxe Dvořáka. To mi pak coby "ideu" uzmulo MK. To bylo jaksi snesitelné a mlčel jsem o tom, dokud ji MK udílelo. Jenže ono už nekoná 2 roky! Podle mého má MK takovým cenám tak nějak patronsky dohlížet, má je podpořit, má kontrolovat, jestli se udílení nezanedbává, ale nemá je udílet, uzurpovat, protože tím vyvolává riziko politické manipulace, což není ani stravitelné, ani přípustné. Copak ono nechápe hrůzu takové situace? Nebo v ní vidí politické body?
Po zkušenostech se svými obecně nesrozumitelnými výpady a ze zoufalství nad neschopností památkářů (nezpochybňuji jejich odborné kvality) se dohodnout na nějakém "standardu" kritérií důstojnosti (ale to se mohu plést, protože mi jen něco důležitého nedošlo) jsem pře lety vyhlásil cenu Zlatá bašta. V principu ji měla udílet učená společnost Česká placka. Šlo přitom o to, že "bašta" je potěšitelná (česká určitě též; mohou to být i bramboráky, buřty s cibulí, vepřo knedlo zélo, apod.), ale je to i znak bojovné obrany, přičemž česká placka se jako stavební konstrukt stala prakticky globálně uznaným příspěvkem světové stavební kultuře a funguje v mnoha "tezaurech".
Z toho nic neplyne, než to, že kdybych mohl znázornit svou úctu k někomu, rád bych to udělal nějakým jiným způsobem, než že se přihlásím k nějakému politickému standardu. Kéž mi k tomu mé individuum dopomůže, aniž mezitím bylo smeteno nějakým nadřízeným vrchnostou, abych tak učinil názorně a pochopitelně.
Proto si v rozpacích a snad v naději na podporu ze strany památkářů dovoluji navrhnout pana architekta Baše na ocenění Zlatou baštou.
Mrzí mě, že jsem mu svůj respekt a vděk nestihl vyjádřit (jde o málo, on mě ani neznal; v lecčem jsem s ním nesouhlasil). Tím více se cítím být zavázán k ostatním kapacitám. Vždy jsem si přál, aby památkáři respektovali osobnosti oboru a hlásili se k nim, pěstovali si je, opírali se o ně. Místo toho se mnozí hašteří a "vymezují". Mj. i z toho plyne slabost oboru.
Podpořte placku a baštu. Aspoň morálně. Žádný bankovní účet, nic. Až bychom svolali udílecí sněm (teď nemohu nic slíbit), vyjádřili bychom (omluvte ničím nepodložené množné číslo) nějaké podrobnosti, pak třeba nějak zareagujte.
Nechtěl jsem zdržovat. Přesto se stalo.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Před lety jsem navrhl jako ocenění v oboru památkové péče cenu Maxe Dvořáka. To mi pak coby "ideu" uzmulo MK. To bylo jaksi snesitelné a mlčel jsem o tom, dokud ji MK udílelo. Jenže ono už nekoná 2 roky! Podle mého má MK takovým cenám tak nějak patronsky dohlížet, má je podpořit, má kontrolovat, jestli se udílení nezanedbává, ale nemá je udílet, uzurpovat, protože tím vyvolává riziko politické manipulace, což není ani stravitelné, ani přípustné. Copak ono nechápe hrůzu takové situace? Nebo v ní vidí politické body?
Po zkušenostech se svými obecně nesrozumitelnými výpady a ze zoufalství nad neschopností památkářů (nezpochybňuji jejich odborné kvality) se dohodnout na nějakém "standardu" kritérií důstojnosti (ale to se mohu plést, protože mi jen něco důležitého nedošlo) jsem pře lety vyhlásil cenu Zlatá bašta. V principu ji měla udílet učená společnost Česká placka. Šlo přitom o to, že "bašta" je potěšitelná (česká určitě též; mohou to být i bramboráky, buřty s cibulí, vepřo knedlo zélo, apod.), ale je to i znak bojovné obrany, přičemž česká placka se jako stavební konstrukt stala prakticky globálně uznaným příspěvkem světové stavební kultuře a funguje v mnoha "tezaurech".
Z toho nic neplyne, než to, že kdybych mohl znázornit svou úctu k někomu, rád bych to udělal nějakým jiným způsobem, než že se přihlásím k nějakému politickému standardu. Kéž mi k tomu mé individuum dopomůže, aniž mezitím bylo smeteno nějakým nadřízeným vrchnostou, abych tak učinil názorně a pochopitelně.
Proto si v rozpacích a snad v naději na podporu ze strany památkářů dovoluji navrhnout pana architekta Baše na ocenění Zlatou baštou.
Mrzí mě, že jsem mu svůj respekt a vděk nestihl vyjádřit (jde o málo, on mě ani neznal; v lecčem jsem s ním nesouhlasil). Tím více se cítím být zavázán k ostatním kapacitám. Vždy jsem si přál, aby památkáři respektovali osobnosti oboru a hlásili se k nim, pěstovali si je, opírali se o ně. Místo toho se mnozí hašteří a "vymezují". Mj. i z toho plyne slabost oboru.
Podpořte placku a baštu. Aspoň morálně. Žádný bankovní účet, nic. Až bychom svolali udílecí sněm (teď nemohu nic slíbit), vyjádřili bychom (omluvte ničím nepodložené množné číslo) nějaké podrobnosti, pak třeba nějak zareagujte.
Nechtěl jsem zdržovat. Přesto se stalo.