V Liberci, 8. června 2011 - Street For Art, jeden z mála festivalů, které se zabývají veřejným prostorem, přilákal na pražské Jižní Město tisíce návštěvníků. Ústředním tématem desetidenního festivalu byl veřejný život, veřejný prostor a všechno, co se kolem toho děje.
Místo konání festivalu, pražské Jižní Město, nebylo vybráno náhodou. Anonymní veřejný prostor tohoto největšího českého sídliště je typickým místem odcizení; tedy prostoru, který neplní základní sociální funkce. Jeho obyvatelé nemají téměř žádnou možnost přirozené sociální interakce, setkávání a komunikace. Festival, který krátce narušil tuto šedou anonymitu prostoru, zdůraznil veřejný prostor jako místo pro život, které by mělo lidem poskytovat vhodné zázemí pro každodenní společenské aktivity. Středobodem letošního festivalu se stala tzv. ZÓNA IDEAL, platforma o rozloze 30 x 30 metrů, která měla být ukázkou dobře fungujícího místa pro život ve veřejném prostoru se vším, co takový prostor má obsahovat.
O architektonickou podobu konceptu ZÓNY IDEAL se postaral ateliér Mjölk architekti, který se aktivně podílel i na její realizaci. Tato skupina kreativních architektů vstoupila ve známost díky ilegálně postavené sauně uprostřed liberecké přehrady. „Od začátku jsme se drželi konceptu velké plochy 30 x 30 metrů, která se stala dějištěm celého programu. K ploše, která byla celá postavena z europalet a smrkových latí, bylo nutno ještě navrhnout zázemí, které jsme se kvůli omezenému rozpočtu rozhodli řešit jako lešeňovou halu. Ta poskytuje krytý prostor baru, hlediště s pódiem a chillout zónu s vyhlídkou na venkovní plochu. Fasáda haly je potažená průsvitnou netkanou textilií a je na ní umístěna promítací plocha.“ popisuje jeden z architektů Jan Vondrák. „ZÓNA IDEAL má být modelem ideálního veřejného prostoru, jakési živé místo mezi budovami, které alespoň nakrátko slouží lidem a jejich skutečným potřebám.“ dodává zástupce pořadatele KC Zahrada a programový ředitel festivalu David Kašpar.
V rámci festivalu proběhla pestrá směsice kulturních akcí, koncertů, divadel a performancí. „Chtěli jsme ukázat lidem, že ke zlepšení životního prostředí na sídlišti stačí velmi málo. Proto jsme jedno festivalové odpoledne věnovali workshopu, na kterém si návštěvníci mohli vyrobit lavičky z europalet a dalších levných materiálů. Někteří si pak lavičky odnesli před svůj panelák a dnes si na nich můžou posedět a prohodit pár slov třeba se sousedem.“ vysvětluje Vondrák a pokračuje: „Pozvánku ke spolupráci jsme rádi přijali, protože veřejný prostor vnímáme jako funkční nástroj v utváření sociální interakce, která přímo ovlivňuje kvalitu života dané lokality. Festival tak pro nás byl novou výzvou a skvělou zkušeností.“
Festival cílil i na odbornou veřejnost – řada diskusí či konference Some Ideas for Better Cities věnované tématům veřejného prostoru, architektury, umění a sociologie nabídla setkání se zajímavými českými i zahraničními hosty, mj. například i se slavnými berlínskými Raumlabor.