Kaňky nad Sonberkem
Vlado Milunić
V roce 2004 investor Vajda vyzval k soutěži na nové vinařství Sonberk čtyři architekty: Josefa Pleskota, Vlada Miluniće, Svatopluka Sládečka a Miro Hermana.
Návrh jsem zpracoval podle přání sklepmistra Drápala tak, že výroba vína probíhá důsledně gravitačně bez přečerpávání. Vinařství jsem proto umístil do místa s maximálním spádem terenu tak, aby tanková hala byla polozapuštěná a pouze sklad lahví byl jen 7 metrů pod zemí. Sklepmistr byl tak nadšen, že se ze své laboratoře díval na Pálavu a nebyl jako v jejich původním vinařství Pouzdřany hluboko pod zemí. Moje kompaktní vinařství velikosti 30x30metrů mělo další zásadu, že z prostoru degustace se dívám do krajiny a současně ze stejného místa vidím do všech technologických provozů: do tankové haly, lisovny, vinotéky a manipulace. Z vinotéky bylo také vidět do tankové haly. Nevím o tom, že by někdo využil podobný princip.
Celou fasádu jsem chtěl udělat z vepřovic z hromad hlíny vykopané přímo na staveništi při sondování, zda je na místě voda. Energii jsem plánoval získávat ze svislých finských turbín schovaných ve větrolamu na vrcholu větrného kopce Sonnberg. Sklepmistr Drápal mně osobně řekl, že se mu můj návrh moc líbí a paní Mrázová ze Sonberku mně prozradila, že se návrh líbí investorům a rakouským technologům. Koncem roku jsme na společné prezentaci předložili naše návrhy a podle smlouvy nám investor do dvou týdnů měl zaplatit dohodnutý honorář. Investor nám naopak poslal dodatečnou smlouvu, podle které se máme pod hrozbou pokuty a náhrady škod bezúplatně ve prospěch investora na sto let vzdát svých autorských práv s tím, že sto let bych si nemohl postavit vinařství podle vlastního projektu. Okamžitě jsem volal svému nejlepšímu příteli Pleskotu, že takovou smlouvu nepodepíšu.
Přestože je taková smlouva v evidentním rozporu s etickým kodexem Komory architektů, byl jsem jediný, kdo smlouvu odmítl podepsat. Tím, že jsem ale odmítl podepsat otrockou smlouvu o autorství, byl jsem z vítězství v soutěži vyloučen.
Pleskotův hloupý soutěžní lineární návrh dlouhý 70 metrů celý 11 metrů pod zemí se trapným podvodem změnil ve vítězný železobetonový bunkr 30x30 m s mým prostorovým konceptem včetně průhledů, bohužel trčí na místě s minimálním spádem. Moje kubistická střecha se změnila na vlnkovou, do které teče a z degustace a laboratoře sklepmistra je výhled na parkoviště.
To, že se investoři chovají nečestně, to mě nepřekvapuje, ale že mě vykrade můj nejlepší přítel, s tím se nejsem ochoten smířit.
Komentář k výstavě Architektura a víno ve střední Evropě:
Za výjimečně trapnou považuji skutečnost, že na mezinárodní výstavě nových vinařství sedmi států střední Evropy ve Fragnerově galerii Českou republiku reprezentuje projekt vinařství Sonberk architekta Josefa Pleskota. Architekt Pleskot soutěž na toto vinařství vyhrál podvodným způsobem tak, že podepsal smlouvu, podle které se bezúplatně na sto let vzdává svých autorských práv a pak zrealizoval koncept projektu jiného účastníka soutěže, který odmítl tuto stoletou otrockou smlouvu podepsat. Taková smlouva je v evidentním rozporu s Etickým kodexem Komory architektů.
Fragnerova galerie touto výstavou kradeného vinařství poškozuje dobré jméno České republiky. Současně ředitel galerie Dan Merta zakázal autorovi původního konceptu vinařství vystoupení na mezinárodním sympoziu konaném v den zahájení výstavy.
Návrh jsem zpracoval podle přání sklepmistra Drápala tak, že výroba vína probíhá důsledně gravitačně bez přečerpávání. Vinařství jsem proto umístil do místa s maximálním spádem terenu tak, aby tanková hala byla polozapuštěná a pouze sklad lahví byl jen 7 metrů pod zemí. Sklepmistr byl tak nadšen, že se ze své laboratoře díval na Pálavu a nebyl jako v jejich původním vinařství Pouzdřany hluboko pod zemí. Moje kompaktní vinařství velikosti 30x30metrů mělo další zásadu, že z prostoru degustace se dívám do krajiny a současně ze stejného místa vidím do všech technologických provozů: do tankové haly, lisovny, vinotéky a manipulace. Z vinotéky bylo také vidět do tankové haly. Nevím o tom, že by někdo využil podobný princip.
Celou fasádu jsem chtěl udělat z vepřovic z hromad hlíny vykopané přímo na staveništi při sondování, zda je na místě voda. Energii jsem plánoval získávat ze svislých finských turbín schovaných ve větrolamu na vrcholu větrného kopce Sonnberg. Sklepmistr Drápal mně osobně řekl, že se mu můj návrh moc líbí a paní Mrázová ze Sonberku mně prozradila, že se návrh líbí investorům a rakouským technologům. Koncem roku jsme na společné prezentaci předložili naše návrhy a podle smlouvy nám investor do dvou týdnů měl zaplatit dohodnutý honorář. Investor nám naopak poslal dodatečnou smlouvu, podle které se máme pod hrozbou pokuty a náhrady škod bezúplatně ve prospěch investora na sto let vzdát svých autorských práv s tím, že sto let bych si nemohl postavit vinařství podle vlastního projektu. Okamžitě jsem volal svému nejlepšímu příteli Pleskotu, že takovou smlouvu nepodepíšu.
Přestože je taková smlouva v evidentním rozporu s etickým kodexem Komory architektů, byl jsem jediný, kdo smlouvu odmítl podepsat. Tím, že jsem ale odmítl podepsat otrockou smlouvu o autorství, byl jsem z vítězství v soutěži vyloučen.
Pleskotův hloupý soutěžní lineární návrh dlouhý 70 metrů celý 11 metrů pod zemí se trapným podvodem změnil ve vítězný železobetonový bunkr 30x30 m s mým prostorovým konceptem včetně průhledů, bohužel trčí na místě s minimálním spádem. Moje kubistická střecha se změnila na vlnkovou, do které teče a z degustace a laboratoře sklepmistra je výhled na parkoviště.
To, že se investoři chovají nečestně, to mě nepřekvapuje, ale že mě vykrade můj nejlepší přítel, s tím se nejsem ochoten smířit.
Komentář k výstavě Architektura a víno ve střední Evropě:
Za výjimečně trapnou považuji skutečnost, že na mezinárodní výstavě nových vinařství sedmi států střední Evropy ve Fragnerově galerii Českou republiku reprezentuje projekt vinařství Sonberk architekta Josefa Pleskota. Architekt Pleskot soutěž na toto vinařství vyhrál podvodným způsobem tak, že podepsal smlouvu, podle které se bezúplatně na sto let vzdává svých autorských práv a pak zrealizoval koncept projektu jiného účastníka soutěže, který odmítl tuto stoletou otrockou smlouvu podepsat. Taková smlouva je v evidentním rozporu s Etickým kodexem Komory architektů.
Fragnerova galerie touto výstavou kradeného vinařství poškozuje dobré jméno České republiky. Současně ředitel galerie Dan Merta zakázal autorovi původního konceptu vinařství vystoupení na mezinárodním sympoziu konaném v den zahájení výstavy.
156 komentářů
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
... to je moc!
ondrejcisler
10.12.13 01:08
kecy?
Tomáš Vích
10.12.13 09:22
...
ondrejcisler
10.12.13 10:42
....
Veronika
10.12.13 11:54
ad Veronika
Josef Smola
10.12.13 11:05
zobrazit všechny komentáře
