Eva Jiřičná: člověku připadá celý život, že je mu dvacet

Londýn - Česká architektka Eva Jiřičná nemíní své sedmdesátiny oslavovat a pořád si připadá, že je jí dvacet. Pracuje naplno, její hlavní starostí je udržet během krize nad vodou svůj ateliér a je jí pořád líto, že se projekt Národní knihovny v Praze zpolitizoval - především prý kvůli Václavu Klausovi a jeho "neschopnosti pochopit", že ani jako prezident nemusí rozumět moderní architektuře.
    "Nevím, co je na tom ke slavení - taková stará bábovka," řekla Jiřičná, která žije přes 40 let v Londýně. "Snad jen jako rozloučení s mládím? Ale já ani nevím, kdy mládí vlastně končí. Člověk si připadá jako dvacetiletý asi celý život. Maminka to vždycky říkala a my jsme se tomu smáli. Teď vím, co myslela."
    Na každý pád Jiřičná, která patří k  nejznámějším českým architektům, nechystá žádné zvláštní oslavy. "Asi až se teď vrátím z Prahy, něco uděláme v ateliéru. Moje sekretářka má narozeniny ve stejný den a každý rok to slavíme společně," řekla ČTK.
    Jistá si však je tím, že nemá v úmyslu jít do penze. "Pokud mě recese nepřinutí, abych zavřela kancelář," povzdechla si.
    Eva Jiřičná žije v Anglii od srpna 1968. Československé úřady jí zrušily výjezdní doložku a doporučily, aby se už nevracela. Bylo to pro ni poměrně těžké období. "Umíral mi otec. Neměla jsem peníze a přitom jsem podporovala bratra, který tu byl na studiích," dodala Jiřičná, která ale na pulzující 60. léta v Londýně vzpomíná s vděčností.
    "Byl to 'swinging London', večírky, 'flower-power'. Nikdo neměl žádné peníze, ale koupila se flaška vína...Optimismus byl úplně všude. To byla doba, která se už asi nevrátí. A být součástí toho - za to člověk může být jedině vděčný," vzpomínala.
    Poměrně rychle se jí také podařilo prosadit profesionálně. "Já architekturu dělala ráda a neměla jsem potíže pracovat, ale byl v tom i velký kus štěstí," přiznala.
    Skoro deset let pracovala pro ateliér Louise de Soisson na přestavbě přístavu v Brightonu. Dalším klíčovým okamžikem byly projekty interiérů pro módní obchody Joseph, které ji proslavily. "Vůbec nevím, jak se to stalo. Pak jsem při otevření jednoho z nich potkala (slavného britského architekta) Richarda Rogerse, kterému se to líbilo a řekl mi, ať za ním hned druhý den přijdu. Dělala jsem pak pro něj dva a půl roku interiéry v bance Lloyds."
    A její vzestup definitivně potvrdil v roce 1982 projekt vchodu londýnského obchodního domu Harrods. "To jsem dělala s  (Janem) Kaplickým, který byl tehdy také bez práce. A od té doby to šlo," dodala.
    Má za sebou desítky slavných projektů, ale zvláštní vztah má k těm, které slouží veřejnosti - například k úpravě interiérů slavného londýnského muzea Victora and Albert. Takové projekty přinesou radost více lidem, soudí.
    Od roku 1990, kdy se vrátila poprvé do Prahy, se hlavní město podle ní mění "v dobrém i ve špatném". Líbí se jí třeba rekonstrukce Pražského hradu a oceňuje snahu památkářů. "I když se s nimi pořád hádáme," dodala s úsměvem.
    "Ale Václavské náměstí to je opravdu katastrofa. Byl to jeden z  nejkrásnějších pražských prostorů, všechny ty budovy byly jedna vedle druhé v  architektonickým smyslu unikátní. Když se na to podíváte teď, je to opravdu k  pláči," řekla.
    Eva Jiřičná předsedala porotě, která vybrala návrh Národní knihovny jejího někdejšího partnera Jana Kaplického. "Byla to komplikovaná budova, ale je škoda, že se to stalo politickou záležitostí, která rozdělila národ. Mohou za to politici včetně pana prezidenta a pana (pražského primátora Pavla) Béma, kteří prostě situaci naprosto nezvládli," řekla ke sporům kolem projektu.
    Podle Jiřičné jde o "neschopnost pochopit, že moderní architektura je prostě něco čemu třeba já, i když jsem prezident ČR, nerozumím".
    "Architektura může mít různé tváře. Někomu se nějaký projekt může naprosto nelíbit...to se stává od začátku historie - už v Egyptě se některým lidem nelíbily pyramidy. To je normální... ale když jsem ve funkci prezidenta, nemohu jednat, jako jednali despotové v historii, kteří nepřipustili nic, co nebylo podle jejich vkusu. Člověk musí umět přijmout mínění odborníků," dodala známá architektka.
    Přes veškeré úspěchy Eva Jiřičná čelí jako ostatní britští architekti během krize ekonomickým problémům. "Jaké mám plány? Momentálně to, co nás udrží naživu - to je můj základní plán," dodala.
    "Od Vánoc všechny známé kanceláře zredukovaly zaměstnance o 30 až 60 procent, já byla jediná, kdo nezredukoval nic. Asi bych měla, ale nejsem schopná se zbavit lidí, kteří se mnou pracovali deset nebo 15 let. Bojujeme a snažíme se udržet nad vodou, jestli se nám to podaří, bůh ví," prohlásila.
    Ale ani tyto problémy jí neubírají na optimismu. "Člověk musí být vděčný za všechno, co dostal. Musí jít dál a koukat se dopředu, ne dozadu," je přesvědčena Eva Jiřičná.