Text dobrý, ale stále nějak fixně zakletý. Dekonstruktivní fikce nahradila pravda jinou starou moderní fikci. Idea je ale to, co nese architekturu, ne nějaká fikce. V tomto případě ten jemný rozdíl významů dvou slov je docela podstatný.
Díky za reakci, dovolím si odporovat.
V tomto textu nejde o to, aby se "vyřešilo" to, co nese architekturu. Není snahou ukázat podstatu architektury. Taková snaha je podle mého vcelku neplodná a zbytečná, protože není možné nalézat neměnné podstaty, esence, základy - už jenom proto, že vnímání a potřeby (vztahy a souvislosti) architektury se nutně mění v průběhu věků.
V tomto textu jde o vysvětlení konkrétní dané (provokující) situace. Proto se Vaše poznámka jeví jako neopodstaněná, resp. v textu není řečeno, co mu vytýkáte. Fikce zde není chápána jako základ architektury, ale jako jedna z příčin (nebo spíše vysvětlení) konkrétní architektury (skupiny staveb), která se většinou označuje jako dekonstruktivismus.
"není možné nalézat neměnné podstaty, esence, základy - už jenom proto, že vnímání a potřeby (vztahy a souvislosti) architektury se nutně mění v průběhu věků"
podstaty mozna neni mozne nalezat, ale je nevyhnutelne je hledat a hledani podstaty je (naprosto nemenna potreba lidi) to, co delaji (opravdovi?) architekti.. na rozdil od analyz, ktere delate vy a pri vsi ucte k druhe, treti, ctvrte a vsem dalsim modernam a jejich racionalizacim, nikdy jsem uplne nepochopil motivaci a snahu takto mapovat "zmeny sveta".... branite se, ze textu nejde o hledani podstaty architektury, jen o jeji mapovani a vysvetleni casti.. z jakeho duvodu ji tedy mapujete a vysvetlujete?
tak jak novinar vytvari zpravy ale ne skutecne udalosti, mate (mnozne cislo ) zrejme take nutkavou potrebu tvorit a kdyz netvorite doopravdy (jako architekti), tak alespon tvorite "vysvetleni" pro jejich tvorbu....
ktera jsou ale (opet pri vsi ucte) skutecnym architektum pti tvorbe i laicke verejnosti pri jejim ""konzumovani"" naprosto lhostejna, stejne jako neni nic starsiho nez vcerejsi noviny.....
Archiweb si neklade za cíl oslovovat svými články o teorii architektury skutečné architekty. Tento článek je určen příšlušníkům architektonické obce, kteří fáze skutečnosti v architektuře ještě nedosáhli a které zajímá, jaké byly společensko-umělecké souvislosti při vzniku dekonstruktivismu.
I Vám díky za reakci, několik poznámek následuje.
Rozhodně není nutné podstaty hledat. Proč by bylo, když to k ničemu nevede. Přínosnější je hledat nejlepší možné odpovědi na aktuální otázky, potřeby společnosti. A (opravdoví?) architekti dělají právě to, a i proto se architektura proměňuje v průběhu věků.
Mimochodem, nevím, zda můžete hovořit jménem všech skutečných/opravdových architektů. Je však nanejvýš pozoruhodné, že nepovažujete za skutečné/opravdové architekty osobnosti typu Bernarda Tschumiho, Rema Koolhaase nebo třeba Patrika Schumachera, abych jmenoval jen pár z těch, kteří se zabývají jak projektováním, tak teorií a dějinami. Z nějakého tajemného důvodu jim to není lhostejné. Spíše mám z Vaší reakce dojem, že jde jen o proklamaci pozice - když já to nedělám, je přece normální, že to nedělá nikdo, a ti, kdo to dělají, jsou zkrátka mimo. No, nejsou. Často jde o velmi nadané, vzdělané a tvůrčí architekty.
Moje motivace je zcela prostá. Rozhodně nejsem ztroskotaný student architektury, který se z nemožnosti OPRAVDU tvořit nutí do teoretizování, do předhazování návodů, jak správně stavět. :D Architektura mě zajímá jako výtvarný projev člověka. Na dekonstruktivismu je zarážející, nakolik je jiný od předchozí tradice architektury, u Coop Himmelb(l)au to platí obzvláště, proto jsem se snažil přijít na to, co vede ARCHITEKTY, ne žádnou změnu světa, k tomu, že navrhují tak nekompromisní budovy. Jednoduše: představte si, že jdete po Drážďanech a narazíte na palác UFA. Vás nezarazí? Nezajímá Vás proč? Kdo? Jak? Nebo si jen v duchu (či nahlas) řeknete, co je to sakra za hrůzu a jdete pryč? Díky bohu (a prof. Kroupovi), že takový nejsem.
kdosi rekl, ze "tvorit expresivni architekturu je snadne jako hodit granat", taky se vsichni ptaji proc? kdo? jak? a znacna cast se znechucene odvrati........ nahodna podobnost? ten zastup teorii proc proboha ten granat nekdo hazel, jak se hltave ctou a pisi teorie o terorismu nebo spatnem detstvi a 'vsechny' zajima proc... jak jsem psal uz vys, najdi deset rozdilu.. zmineni tschumi, koolhas i schumi se bezesporu teorii venuji, teorii se venuji i naborova strediska al kajdy, je to nejaka relevantni pridana hodnota?
jinak nerekl jsem, ze je nutne podstaty hledat, rekl jsem ze je to tak nejak nevyhnutelne a delate to i vy... otazkou 'proc?' se ptate na podstatu at tomu rikate jakkoliv.. a svoje pozice tu proklamujeme oba ani jeden nepiseme "ja si myslim" ale piseme "ja mam pravdu"..
misto skutecny/opravdovy jsem mel mozna pouzit idealni ale to bysme se asi opet zacyklili ve svych proklamacich a podstatach.. inu "kazde zbozi ma sveho kupce", diku bohu (a sve hlave) ze si dokazu rikat co? kdo? proc? nejen u veci, ktere tvori vami zformulovana druha moderna..
Pro mne je hlavní plus tohoto textu právě to použití slova fikce k označení moderny, dekonstruktivismu, druhé moderny. Myslím, že tím je trefen hřebíček na hlavičku a je odhalena podstata toho moderního třeštění. Pro upřesnění Wikipedie: "Fikce je označení pro klam, zdání nebo výmysl. Označuje opak reality, skutečnosti." Je tím přiznána neobjektivnost a nevěrohodnost, neopodstatněnost a ono, co vedlo a znovu vede ke krizi moderny. Její fiktivnost.
Tak mi to zarazilo, že na jednu stranu trefně kritizujete podstatu toho moderního zcestí a zároveň jedním dechem říkáte, že snaha ukázat podstatu je neplodná. Proto moje kritika textu, že se mi jeví jako fixně zakletý. Já jaksi spíše věřím na podstaty a existující neměnné fenomény, tak raději vsadím na pozitivní dobře míněnou ideu než na něčí fikci, která reaguje na jinou fikci a tak se celý svět stává fiktivním psychotickým sebeklamem a je dálnicí do pekla vzájemně se klamajících individuí.
S tvrzením "tvořit expresivní/excesivní architekturu je snadné jako hodit granát" nesouhlasím. Jde o nápad, o myšlenku a její tvůrčí zpracování, to každý nedovede. Ale to byste měl spíše diskutovat s těmi, kdo takovou architekturu tvoří.
Není mi jasné, kam svými paralelami míříte. V první reakci jste tvrdil, že teorie (či vysvětlení) jsou skutečným architektům lhostejné. Toto tvrzení podle mého neodpovídá skutečnosti, protože, jak jste koneckonců sám uznal, existují skuteční architekti, kterým teorie lhostejna není. Oba pravdu mít v tomto nemůžeme. Buď platí, že A) skutečným architektům je teorie lhostejná, nebo B) skutečným architektům není teorie lhostejná. Ale to je zbytečný formalismus, jistě skutečnost je spíše taková, že existují architekti, kteří se o teorie nezajímají a současně i ti, kteří se o ni zajímají. Závěr je, že Vaše původní domněnka není správná.
Ptáte-li se, jaký je reálný přínos tohoto zájmu, či jak se projevuje ve skutečnosti, můj názor je, že právě takoví architekti jsou schopni tvořit kvalitní architekturu, jinými slovy, architekturu, která odpovídá na hlavní otázky své doby.
Je navýsost pravděpodobné, že laické veřejnosti jsou teorie architektury lhostejné. Těm však můj text určen není (uveřejněn je na specializovaném webu), obracím se na širší odbornou veřejnost, která pokrývá i ty, kteří nejsou přímo architekty a přesto se o architekturu zajímají.
Zbytečně mi lichotíte, já jsem teorii druhé moderny nezformuloval. Svou hlavu požádejte, aby ve chvályhodné činnosti pokračovala, ba zkuste ji požádat, zda by, aniž by přišla o schopnost o všem přemýšlet, Vás nevyvedla z bludiště relativismu.
Mimochodem, když je něco nevyhnutelné, není to nutné? Nebo je něco nevyhnutelné a při tom to není nutné?
V teorii druhé moderny je fikce, alespoň pokud tomu dobře rozumím, myšlena jinak. To, co Vy chápete pod oním pojmem fikce je blízko pojmu utopie. Souhlasíte?
Druhá moderna tvrdí, že v první moderně je představa lepšího světa (o to jde) založena na dominanci pojmu funkce. Na víře, že všechny problémy vyřeší věda a především technika, technologie. Soustředí se na to tak silně, že téměř zapomene na emoce jednotlivce. Druhá moderna přidává k pojmu funkce pojem fikce, tak aby toto bylo napraveno. Pojem fikce v tomto případě reprezentuje sny, city apod. člověka, aniž by došlo k celkovému odmítnutí principů (utopie) první moderny.
Zda je snaha moderny (obecně) založena na správných principech, zda má správné cíle, zda chce využít ty pravé prostředky, nelze z pozice druhé moderny dost dobře řešit. Druhá moderna není rázným odmítnutím celé moderny, ale jejích dosavadních neblahých výsledků.
Ještě jednou k podstatám. Já nevidím žádný přínos v jejich existenci. Třeba – neumím si zodpovědět otázku, co se stane, bude-li nalezena podstata architektury? Bude architektura od té doby navždy stejná? Mám za to, že je přínosnější sledovat potřeby své doby a na ně hledat, co nejlepší odpovědi. Ale to už se opakuju.
hodit granat taky nedokaze kazdy.. tomu tvrzeni verit nemusite, ale pro cloveka tvurciho je excesivni tvorba stejne snadna, jako pro vas hodit granat... muj zajem o architekturu je o neco hlubsi nez vas, nezajima me jen jako vytvarny projev, proto se ani shodnout nemuzeme...
ano, v mem pohledu na svet se skutecny (opraveno na idealni, modelovy, absolutni) architekt nezabyva teorii, zabyva se tvorbou a teorii pouziva jako nastroj pro (sebe)reflexi a kritiku teto tvorby... pro vas je teorie samospasitelna a proto jsem se ptal po motivaci... architekt se bez teoretika obejde, teoretik bez architektury ne...
mam trochu pocit, ze na otazky doby se snazite odpovidat spis vy (opet mnozne cislo) a architekturu k tomu mate tak trochu jako nastroj...
paralelami mirim tam, ze mi prijde smysluplnejsi psat o tom, jak na vas architektura pusobi a proc vam to tak pripada, spis nez nevytvaret prvni modernu, druhou modernu, dekonstruktivismus atd. jako literarni postavy nejakeho epickeho romanu "o architekture v behu veku" kde si spolu vsichni navzajem povidaji ("Druhá moderna tvrdí.."), ovlivnuji se a reaguji na sebe... ona to bude spis lyrika nez zivotopis resp. rodokmen
nevyhnutelne je, ze se jednoho krasneho rana neprobudite, je-li to nutne je otazka, protoze pak budeme ochuzeni o vas nerelativni a pevny pohled na svet
V jednom výchozím bodu se myslím pletete. Architektura není "výtvarný projev člověka". Díky tomu hledáte "co a proč" a otáčíte se na místě .
Tvořit excesivní architekturu je skutečně jednoduché, jako hodit granát (jsem někde řekl). Vysvětlím co jsem tím myslel. Tak jako architektura není člověku výtvarným projevem, tak rybě není výtvarným projevem voda. V momentě, kdy totiž začnete vodu "výtvarně tvořit", může se lehko stát, že se z přirozeného habitatu celého jednoho druhu stane neobyvatelné prostředí.
Architektura není výtvarným projevem, ale filosofií habitatu člověka.
O trochu patetičtěji jsem si o tom psal zde: http://www.myarchitekti.cz/co-se-deje/detail/181-652009
"V teorii druhé moderny je fikce, alespoň pokud tomu dobře rozumím, myšlena jinak. To, co Vy chápete pod oním pojmem fikce je blízko pojmu utopie. Souhlasíte? "
Pane Šenk, snažíte se mi vložit do úst vaše slova, ale musím se ohradit: Modernisté sami rádi o sobě říkají, že tvoří utopie, vědecké, humanitní, bla bla.. Slovo fikce, je pejorativní a modernu 1., 2., dekonstrukci kritizuje právě z jejich falše. Víte, oni totiž tyto "utopické" teorie mají na svědomí rozpad města, desurbanizaci, ztrátu kontextu, jsou to dost podstatné věci. Mám takový dojem, že slovu fikce přikládáte nějaký zábavný trendový význam, ve kterém si lebedíte, a v tom já pluji na jiné vážnější - lodi.
Nemám dojem, že bychom se nemohli shodnout, ať je třeba Váš zájem o architekturu hluboký jako Mariánský příkop. K architektuře jako výtvarnému projevu se vyjádřím v odpovědi panu Kuzemenskému. Mimochodem, nemusím Vás přece přesvědčovat, zda jsem či nejsem tvůrčí člověk?! Nechcete mi přece tvrdit, že jedině architekt je tvůrčí člověk?! Nebo ano?
Není to trochu sporné tvrzení? Nezabývá se teorií, ale používá ji? Musím však přiznat, že druhá část tedy „zabyva se tvorbou a teorii pouziva jako nastroj pro (sebe)reflexi a kritiku teto tvorby“ se mi líbí. Taky si myslím, že je to pěkný posun Vašeho názoru od „teorie je lhostejná.“ Teorie pro mě není samospasitelná, nevím, proč si to myslíte, stejně jako nepovažuju za objevné tvrzení, že teoretik, případně historik potřebuje předmět svého bádání. Nicméně nemám pocit, že by proto teoretik byl nižší formou života Teorie tvořená jen pro teorii je opravdu k ničemu.
Psaná historie architektury Vám tedy vadí? Osobně si myslím, že jde o přínosnější než Vámi navrhovaný způsob psaní o architektuře; současně mám ale za to, že se ony dvě možnosti se tak nějak nutně prolínají. (I v současném psaní o historii architektury.)
Ač s pokusem o vtip, stále mi ten rozdíl není jasný. V mém slovníku jsou (zatím) slova nevyhnutelný a nutný snadno zaměnitelná.
Můj pohled na svět zas tak pevný není, zřejmě jste mou narážku špatně pochopil. Chtěl jsem zmínkou o relativismu zamezit tomu, abychom neskončili u toho, že se bude tvrdit, že když A=1 a B=0, tak A=B. Jinak řečeno, není třeba myslet takto dualisticky, aby při pojmu relativismus Vám hned naskočil absolutismus. Šlo mi jen o to, aby byla možná diskuse, která by nebyla zcela nesmyslná. Ostatně, já zde nehlásám dogma, ale představuju model, možné (a snad pravděpodobné) vysvětlení, proč někteří architekti dělají, co dělají. Že Vás toto vysvětlení nezajímá, nebo že je podle Vás špatné, pro mě neznamená konec světa.
Ale ne, nesnažím se Vám vkládat do úst moje slova, snažím se Vám porozumět. Vy, zdá se mi, nerozumíte tomu, o co se tady snažím – představit určitou teorii. Ona teorii neobsahuje přesně to, co si o tom myslíte Vy. Když tedy upozorňuji na jiné pojetí pojmu fikce v rámci teorie druhé moderny, dělám to proto, že se mi zdá, že dochází dezinterpretaci oné teorie. Ne, že já si v tom pojmu lebedím , lebedím si v neděli ráno v posteli!
To, o čem výše mluvíte, si architekti označení H. Klotzem jako druhá moderna také uvědomují, proto začali dělat tak radikálně odlišnou architekturu. Byla to však ta pravá cesta? To já netvrdím, to byste si měl uvědomit. Já mám za to, že tato teorie trefně osvětluje společensko-umělecké souvislosti, proto jsem se snažil ji představit.
Vy zřejmě máte za to, že je dnes třeba opustit všechny modernistické představy, protože jsou viníky Vámi popsaných současných problémů. V tom se s teorií druhé moderny neshodujete. Doufám, že nemáte pocit, že se Vám opět snažím něco vnutit do úst?! Ovšem druhá moderna je teorií, která označuje spíše architekturu posledních asi 30 let minulého století, než přednesení řešení do budoucna.
stejne jako ja vam odpoustim marianske prikopy atd odpuste i vy me, ze budu pokracovat humornejsim tonem a obratim vase otazky - tim, ze mi upirate rozpoznani vasich tvurci vloh pouzitych pri tvorbe "teoretickeho modelu pricin dekonstruktivismu" a chcete mi je dokazvat explicitne degradujete na nizsi formu zivota vy me
psana, zfilmovana ani zhudebnena forma historie architektury mi nevadi, jen "je mi lhostejna", protoze to neni nic jineho, nez tvorba vytvorena "ex post" na zakladech tvorby jine - architektury.. paralelu s parazitismem v prirode bych uz mozna neotviral, protoze byste si ji bral osobne a to nechci
"nezabyva se, ale pouziva ji" - rozdil mezi predmetem zajmu (zabyvat se) a nastrojem k jeho dosazeni (pouzivat) je bohuzel v mem slovniku nezamenitelny... je-li navic tento nastroj zbytny, dovolil jsem si myslenkovy posun a nazvat ho "architektovi lhostejnym"..
nutny a nevyhnutelny se zajiste v mnohem prekryvaji, ale 'nutit (se)' a 'nemit moznost vyhnout (se)' snad uz nezamenujete, nebo take? ad lingvistika - fikce neni utopie, fikce neni sen, fikce je (v cestine) klam, vymysl, predstirani, proto takove reakce..
stejne tak pro me neznamena konec sveta, ze teorie jako vase (nebo vsechny, ktere citujete (a ze mate slusny sloupecek pouzite literatury)) exstuji, pro me to neznamena... nic jen jsem chtel zformulovat, ze publikum vasi prace je prave ona cast 'odborne verejosti', ktere se v hudebni a sportovni terminologii rika fanklub... a ne samotni (skutecni..) tvurci - architekti, hudebnici, analytici, fotbaliste...
Víte je to fajn, že jste ten text sem na archiweb poskytl a trochu nás nadzvedl, ono to internetové diskutování z tepla soukromí a veřejně sdílené je téměř ideální. Když sleduji Karla Kříže a Kuzemenského, jsem rád, že společně, každý ze svého úhlu, více méně reflektujeme nepřirozenost a vykalkulovanost moderny. Mně osobně ve vašem textu právě chyběla jedna větička, že z dnešního úhlu pohledu už se nejeví moderna tak spásonosná a osvobozující, jak to snad v 50. a díky extravagantnější dekonstrukci ještě i v 80. letech vypadalo. Na odborný text to na mne působí trochu moc okouzleně a bez kritického odstupu, ale třeba i to byl záměr, podělit se o nadšení předešlé generace pro styl. Jinak supr!
Ano, máte pravdu, že architekturu nelze redukovat jen na výtvarný projev člověka. Rybě voda není výtvarným projevem, ovšem ryba si vodu netvoří. To je zásadní rozdíl. Ryba za vodu nenese žádnou zodpovědnost. Člověk za to jakou architekturu tvoří, zodpovědnost nést musí, ehm, měl by.
Pokud Vám však správně rozumím, mohu jen souhlasit s tím, že architektura je extenzí člověka (a podle některých teorií i tvořením prostoru). Při této činnosti člověk využívá mnohé hodnoty, mezi jinými i estetické – a právě ty mě zajímají nejvíce, jak se mění, vyvíjí apod., proto jsem se vyjádřil výše nepřesně.
Architektura je zřejmě přirozeným projevem člověka, ale to znamená, že ji (a to i výtvarně – uplatňuje estetické hodnoty) tvoří (a tvořil, bude tvořit) – architektura tu na nás přece nečeká, je třeba ji postavit. A i tu, která tu na nás čeká, musel někdo vybudovat. Proto mi není jasné, jak myslíte „v momentě, kdy totiž začnete vodu "výtvarně tvořit", může se lehko stát, že se z přirozeného habitatu celého jednoho druhu stane neobyvatelné prostředí.“ Zřejmě tím však myslíte odmítnutí excesivní architektury?
Vaše tvrzení „architektura je filosofií habitatu“ je podle mě matoucí. Co tím vlastně míníte? „Architektura je vytvářením habitatu“ nebo „Architektura je základní formou habitatu“ mi dává větší smysl. I když se mi líbí některé myšlenky v úvaze, na kterou jste sem dal odkaz, především to o historicitě, přesto Váš závěr mi přijde přehnaný. Je mi však jasné, že je to Vaše osobní vyznání, uvozovky jsou zde myslím opravdu na místě.
Myslím, že problém je v tom, že stavíte pojmy tvorba a teorie jako dva protipóly. Ona ta teorie není zbytná, to je myslím, Váš omyl. Ona v tvorbě je vždy a nevyhnutelně , jen někteří jsou schopni ji také dát do slov, ne jen do staveb. Někteří pouze netvůrčím způsobem přeberou to, co je naučí ve škole a nejsou schopni tyto teorie rozvíjet. Nebo vymýšlet nové. Jsou to skutečně tvůrčí lidé? Mohou být takoví lidé kvalitními architekty?
Heinrich KLOTZ, Kunst im 20. Jahrhundert: Moderne - Postmoderne - Zweite Moderne, C.H. Beck, München 1999.
V tom seznamu pod textem jsou další knihy. V češtině, alespoň pokud mě teď paměť neklame, nic o druhé moderně v architektuře není.
nestavim je jako protipoly, stavim teorii do svetla, ve kterem je (vzdy a nevyhnutelne) druhotnou literarni tvorbou... s jistou (absurdni) ambici ovlivnovat svuj namet
tuto tvorbu povazuji ve vztahu k puvodni (nametu, predmetu badani) za zbytnou stejne jako jsou hudbe zbytne noty, tanci prepis do schematu kroku, casu kalendar a prostoru kartezska soustava... tyto jsou prece nastroje pro komunikaci, ne nezbytne socuasti nebo nedejboze podminky vzniku........
zarazi mne predstava sveta jako teorie (souboje teorii) a architektury jako jednoho z jazyku k jejimu (jejich) formulovani... na vase "slovo se stalo telem a prebyvalo mezi nami" tak jen rikam, ze "prani byva casto otcem myslenky".... aniz bych si prestal vazit diskuze s vami
ad otazky - nakolik tvurcim zpusobem jste prebral vy pohled na svet prof. kroupy?
O druhé moderně či neomoderně píše kapitolu Pavel Halík v Dějinách umění / 12 (2002). Nedává ji ale do přímé souvislosti s dekonstruktivismem. Neomoderna tak jak ji chápu, postrádá tu expresivní nadsázku dekonstrukce. Dekonstruktivismus je pro mne nejpochopitelnější jako postmoderní scénografie s modernistickými materiály. Neomoderna je do značné míry normalizační reakcí na postmoderní bláznivost a boření tabu, zatímco dekonstrukce tu postmoderní revoluci akceptuje a bravůrně s ní zachází.
"co se stane, bude-li nalezena podstata architektury? Bude architektura od té doby navždy stejná?" 07.01.10 18:10
po čase a po dovolené se k vaší otázce rád vracím a odpovím otázkou: není ona ta podstata architektury dávno zřejmá? Budovat příjemná a krásná obydlí? Není architektura, co existuje, v tomto smyslu vlastně stále stejná a neustále se za tím účelem vylepšující?
Na Vaše otázky nemám jasnou odpověď (překvapivě). Ano, myslím, že by bylo dobré, kdyby byla pravda, že se snažíme (snažíte) budovat příjemná a krásná obydlí. Možná to tak i je, za sebe mohu pouze říct, že pokud srovnám (prosím nekamenujte, mluvím teď hlavně o dojmech a to je možné srovnávat cokoli) třeba stavby Palladia a Le Corbusiera, Palladio je pro mě krásnější. Proto nemohu se ztotožnit s tím, že se architektura se neustále vylepšuje. Ale mám dojem, že Vaše poslední otázka je závažnější a podnětná a rád se k ní ještě někdy vrátím.
Myslím, že je problém (rozdíl), že máte na mysli pouze teorii už napsanou. Ale ona před tím již je "aktivní", protože nevěřím, že by jakýkoli jedinec byl při tvoření tabula rasa. Naopak mám dojem, že jej ovlivňuje mnohé (a o spoustě toho ani sám neví). Používá tak něco (teď si nejsem jistý, zda nejvhodnější termín je teorie) jako teorii už jen tím jaké volí hodnoty při tvoření, resp. co je mu cílem apod. Je-li tuto teorii dále sám schopen reflektovat, přenést na papír, pak - alespoň já mám za to - může tvořit svodněji, v tom smyslu, že více kontroluje směr svého tvoření. Jak já to vnímám jsou to takové escherovské navzájem se kreslící ruce, než posloupnost.
Tím srovnáním jste mne teda překvapil. Ale je to dost k věci - našel jsem si na http://cs.wikipedia.org/wiki/Praha vývoj počtu obyvatel v Praze (předpokládám, že to bylo po Evropě dosti podobné) zatímco v roce 1918 má město 223 tisíc obyvatel, v roce 1968 už 1103 tisíc obyvatel, tj. cca pětinásobek. On v tom 20. století na nějakou krásu a pohodlí nebyl moc čas, až v 70. letech se díky sklidnění přílivu obyvatel do měst opět začala uplatňovat estetická kriteria a po hrubém vědeckotechnickém materialismu se ozvaly city a idee. Respektive oficiální filozofií a krásou modernismu byla levnost a rychlost následovaná psychickým uvolněním, dekonstrukcí ...?
Architektura postmoderny ("nejistá stabilita" apod.) se tedy zakládá na oxymorónu (př.: "mrtvé milenky cit", "zbortěné harfy tón", "zašlé bludice pouť"?/ K. H. Mácha)...od toho už není daleko k fikci. A ačkoliv se nesluší srovnávat hrušky s jablky, pro mně jako pro prostého čtenáře učiňte výjimku; existuje nějaká analogie mezi literární a architektornickou fikcí? Je nutno prozkoumávat prostory, které neznáme nejdříve skrze háky a skoby, které jsou nám vlastní a na nichž se udržíme; tedy proto ta laická otázka.
Děkuji
Určitě, literatura má své analogie v architektuře, podobně jako v hudbě, filmu a divadle. Literatura většinou tak o 10 i více let předbíhá vývoj architektury a prošlapuje cestu.. Má podobnou poetiku a fantazijní představy, světonázor. Není Hrabal svým nediferencovaným proudem reflexí a fantazijních představ takový literární dekonstruktivista?
Pro mne je fikcí v architektuře slovo dekonstrukce, protože i stavba ve stylu dekonstruktivismu je v první řadě bezpečnou a funkční konstrukcí. Pyramida postavená na špičku má možná sílu metafory/Muzeum umění v Caracasu - Oscar N./Je to vlastně dekonstrukce v tradičním chápání tvarování hmoty ve prospěch tvůrčí myšlenky. Pseudomonumenální forma postavená na špičku s obsahem monumentálním svým významem.
s tou escherovskou klasikou dobra ilustrace, mam s tim ale jeden problem, ta teoreticka ruka nikdy nedokaze tu realnou nakreslit celou a uplnou........ shrnu jen o co mi tu slo - oddelit ono "neco", ktere i vy vahate jak nazvat (a co je v ruzne podobe soucasti kazdeho z nas) od teorie ve smyslu svebytne konstrukce vyroku existujici nekde mimo na neutralni pude akademickych debat.... tedy jak vy rikate psana teorie, ktera je vzdycky (!) v posloupnosti az za tim o cem pojednava a je principielne zbytna, protoze ten akt, o kterem pojednava, se stane at o nem dodatecne napisete cokoliv....
ze tim, ze neco zformulujete, ovlivnite dalsi (lidi), je vec druha a i tak v tom spis nez escherovy ruce vidim klasiku o slepici a vejci.. muzem debatovat co vychazi z ceho a co "tam bylo" driv, ale ta posloupnost je jasna a jednosmerna
vnimam stejne co jste psal v poslednim prispevku, ale nemuzu se smirit s tim, ze ono "neco" co "vede" cloveka pri tvorbe je jedna a tataz mnozina s onou literarne zformulovanou teorii..... kreativita zacina tam, kde konci pravidla a to, co delate vy (clankem pod kterym diskutujeme) je, ze dodavate dodatecne pravidla, podle kterych se podle vas hralo... nic vic, nic min.. zarazi me ta motivace vsemu davat nadpis a navod k pochopeni zarazi me takto oddelena od samotneho procesu tvorby..... proto sem pisu to, co pisu
Pane Kříž, nějak mi není zřejmé proč na teorii nasazujete? Teorie je základním vodítkem v tom co, jak a proč. K čemu by pak byly školy? Kreativita stojí na pravidlech a teorii. Nebo se domníváte, že je vše při architektonickém návrhu i stavbě natolik zautomatizováno a vyvěrá přímo z nevědomí, že je to svátost, kterou není dobře rušit slovními popisy?
ze se systemem stylu, slohu atd. nesouhlasim neznamena ze vuci nemu trpim nejakou zasti.... zast k teoriim chovam snad jen vuci tem v bulvarnim tisku nebo hovoru.. ten nam taky suverenne odpoviida na otazky "co, jak a proč" aniz by byl soucasti deje.. tak mozna proto vam to tak pripada... hranice je celkem tenka kdosi rekl (a tentokrat uz ne p.kuzemensky, kteremu se omouvam za neautorizovani vyroku s granatem), ze teoretik ma mluvit maximalne k lidem alias verejnosti a ne k samotnym autorum, tak mozna tak bych to cele shrnul
na otazku k cemu jsou skoly si netroufam v rozsahu tehle diskuze reagovat
a s tim navrhem a stavbou uz to cele posouvate jinam, proces rizeni stavby nebo zpracovani navrhu po vsech technickych strankach je neco jineho nez o cem pojednava tenhle clanek (a jemu podobne)... ps - svatost tvorby je krasny obrat
Že by měl teoretik propagovat architekturu v médiích a ne ji pojmenovávat pravými kritickými jmény, je u nás u architektů docela rozšířený názor. Já s ním jako architekt ale nesouhlasím. Teoretická úvaha je pro mne buď dobrá nebo špatná, každopádně ale pozoruhodná a vybízející k další kritické diskuzi, myslím v tom dobrém slova smyslu. To, že do architektury mluví kde kdo, chápu jako nutné zlo k tomu, aby mohla být veřejnou věcí, za kterou ji mám.
mam trochu problem s vasimi vyznamovymi posuny.. proapgovat/vysvetlovat.. prava kriticka jmena (??).. nevedomi/ctenim teoretika nezatizene vedomi..
ale at se jeste vratim k te svatosti, mate pravdu, asi mi to skutecne vadi a zazivam pri tom pocit vykradaneho egyptskeho hrobu - byt za vedeckymi ucely, chudak mumie stejne nema klid, po kterem touzila.. hlavne ze lide po celem svete vi co, proc a jak... nebo si aspon mysli ze vi..
jenze jejim smyslem neni chodit se na ni koukat do louvru, smyslem architektury neni byt zkouman teoretikem.. tot ma (uz asi treti, pravda) pointa, berte ji jako nazor do kriticke diskuze
Já bych zejména u současné architektury neskrýval její smysl za roušku tajemství. Právě ta diskuze o jejím smyslu ji může nasvítit v netušené kráse či odhalit její neduhy. Ale asi už se opakuji a Vás z nedůvěry v teorii nezvyklám, tak přeji hodně pěkných autentických zážitků.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
V tomto textu nejde o to, aby se "vyřešilo" to, co nese architekturu. Není snahou ukázat podstatu architektury. Taková snaha je podle mého vcelku neplodná a zbytečná, protože není možné nalézat neměnné podstaty, esence, základy - už jenom proto, že vnímání a potřeby (vztahy a souvislosti) architektury se nutně mění v průběhu věků.
V tomto textu jde o vysvětlení konkrétní dané (provokující) situace. Proto se Vaše poznámka jeví jako neopodstaněná, resp. v textu není řečeno, co mu vytýkáte. Fikce zde není chápána jako základ architektury, ale jako jedna z příčin (nebo spíše vysvětlení) konkrétní architektury (skupiny staveb), která se většinou označuje jako dekonstruktivismus.
podstaty mozna neni mozne nalezat, ale je nevyhnutelne je hledat a hledani podstaty je (naprosto nemenna potreba lidi) to, co delaji (opravdovi?) architekti.. na rozdil od analyz, ktere delate vy a pri vsi ucte k druhe, treti, ctvrte a vsem dalsim modernam a jejich racionalizacim, nikdy jsem uplne nepochopil motivaci a snahu takto mapovat "zmeny sveta".... branite se, ze textu nejde o hledani podstaty architektury, jen o jeji mapovani a vysvetleni casti.. z jakeho duvodu ji tedy mapujete a vysvetlujete?
tak jak novinar vytvari zpravy ale ne skutecne udalosti, mate (mnozne cislo
ktera jsou ale (opet pri vsi ucte) skutecnym architektum pti tvorbe i laicke verejnosti pri jejim ""konzumovani"" naprosto lhostejna, stejne jako neni nic starsiho nez vcerejsi noviny.....
(pasaz o novinarich a 'tvorbe doopravdy' nebyla myslena ani mirena na archiweb/ax)
Rozhodně není nutné podstaty hledat. Proč by bylo, když to k ničemu nevede. Přínosnější je hledat nejlepší možné odpovědi na aktuální otázky, potřeby společnosti. A (opravdoví?) architekti dělají právě to, a i proto se architektura proměňuje v průběhu věků.
Mimochodem, nevím, zda můžete hovořit jménem všech skutečných/opravdových architektů. Je však nanejvýš pozoruhodné, že nepovažujete za skutečné/opravdové architekty osobnosti typu Bernarda Tschumiho, Rema Koolhaase nebo třeba Patrika Schumachera, abych jmenoval jen pár z těch, kteří se zabývají jak projektováním, tak teorií a dějinami. Z nějakého tajemného důvodu jim to není lhostejné. Spíše mám z Vaší reakce dojem, že jde jen o proklamaci pozice - když já to nedělám, je přece normální, že to nedělá nikdo, a ti, kdo to dělají, jsou zkrátka mimo. No, nejsou. Často jde o velmi nadané, vzdělané a tvůrčí architekty.
Moje motivace je zcela prostá. Rozhodně nejsem ztroskotaný student architektury, který se z nemožnosti OPRAVDU tvořit nutí do teoretizování, do předhazování návodů, jak správně stavět. :D Architektura mě zajímá jako výtvarný projev člověka. Na dekonstruktivismu je zarážející, nakolik je jiný od předchozí tradice architektury, u Coop Himmelb(l)au to platí obzvláště, proto jsem se snažil přijít na to, co vede ARCHITEKTY, ne žádnou změnu světa, k tomu, že navrhují tak nekompromisní budovy. Jednoduše: představte si, že jdete po Drážďanech a narazíte na palác UFA. Vás nezarazí? Nezajímá Vás proč? Kdo? Jak? Nebo si jen v duchu (či nahlas) řeknete, co je to sakra za hrůzu a jdete pryč? Díky bohu (a prof. Kroupovi), že takový nejsem.
jinak nerekl jsem, ze je nutne podstaty hledat, rekl jsem ze je to tak nejak nevyhnutelne a delate to i vy... otazkou 'proc?' se ptate na podstatu at tomu rikate jakkoliv.. a svoje pozice tu proklamujeme oba
misto skutecny/opravdovy jsem mel mozna pouzit idealni
Tak mi to zarazilo, že na jednu stranu trefně kritizujete podstatu toho moderního zcestí a zároveň jedním dechem říkáte, že snaha ukázat podstatu je neplodná. Proto moje kritika textu, že se mi jeví jako fixně zakletý. Já jaksi spíše věřím na podstaty a existující neměnné fenomény, tak raději vsadím na pozitivní dobře míněnou ideu než na něčí fikci, která reaguje na jinou fikci a tak se celý svět stává fiktivním psychotickým sebeklamem a je dálnicí do pekla vzájemně se klamajících individuí.
Není mi jasné, kam svými paralelami míříte. V první reakci jste tvrdil, že teorie (či vysvětlení) jsou skutečným architektům lhostejné. Toto tvrzení podle mého neodpovídá skutečnosti, protože, jak jste koneckonců sám uznal, existují skuteční architekti, kterým teorie lhostejna není. Oba pravdu mít v tomto nemůžeme. Buď platí, že A) skutečným architektům je teorie lhostejná, nebo B) skutečným architektům není teorie lhostejná. Ale to je zbytečný formalismus, jistě skutečnost je spíše taková, že existují architekti, kteří se o teorie nezajímají a současně i ti, kteří se o ni zajímají. Závěr je, že Vaše původní domněnka není správná.
Ptáte-li se, jaký je reálný přínos tohoto zájmu, či jak se projevuje ve skutečnosti, můj názor je, že právě takoví architekti jsou schopni tvořit kvalitní architekturu, jinými slovy, architekturu, která odpovídá na hlavní otázky své doby.
Je navýsost pravděpodobné, že laické veřejnosti jsou teorie architektury lhostejné. Těm však můj text určen není (uveřejněn je na specializovaném webu), obracím se na širší odbornou veřejnost, která pokrývá i ty, kteří nejsou přímo architekty a přesto se o architekturu zajímají.
Zbytečně mi lichotíte, já jsem teorii druhé moderny nezformuloval.
Mimochodem, když je něco nevyhnutelné, není to nutné? Nebo je něco nevyhnutelné a při tom to není nutné?
Druhá moderna tvrdí, že v první moderně je představa lepšího světa (o to jde) založena na dominanci pojmu funkce. Na víře, že všechny problémy vyřeší věda a především technika, technologie. Soustředí se na to tak silně, že téměř zapomene na emoce jednotlivce. Druhá moderna přidává k pojmu funkce pojem fikce, tak aby toto bylo napraveno. Pojem fikce v tomto případě reprezentuje sny, city apod. člověka, aniž by došlo k celkovému odmítnutí principů (utopie) první moderny.
Zda je snaha moderny (obecně) založena na správných principech, zda má správné cíle, zda chce využít ty pravé prostředky, nelze z pozice druhé moderny dost dobře řešit. Druhá moderna není rázným odmítnutím celé moderny, ale jejích dosavadních neblahých výsledků.
Ještě jednou k podstatám. Já nevidím žádný přínos v jejich existenci. Třeba – neumím si zodpovědět otázku, co se stane, bude-li nalezena podstata architektury? Bude architektura od té doby navždy stejná? Mám za to, že je přínosnější sledovat potřeby své doby a na ně hledat, co nejlepší odpovědi. Ale to už se opakuju.
ano, v mem pohledu na svet se skutecny (opraveno na idealni, modelovy, absolutni) architekt nezabyva teorii, zabyva se tvorbou a teorii pouziva jako nastroj pro (sebe)reflexi a kritiku teto tvorby... pro vas je teorie samospasitelna a proto jsem se ptal po motivaci... architekt se bez teoretika obejde, teoretik bez architektury ne...
mam trochu pocit, ze na otazky doby se snazite odpovidat spis vy (opet mnozne cislo) a architekturu k tomu mate tak trochu jako nastroj...
paralelami mirim tam, ze mi prijde smysluplnejsi psat o tom, jak na vas architektura pusobi a proc vam to tak pripada, spis nez nevytvaret prvni modernu, druhou modernu, dekonstruktivismus atd. jako literarni postavy nejakeho epickeho romanu "o architekture v behu veku" kde si spolu vsichni navzajem povidaji ("Druhá moderna tvrdí.."), ovlivnuji se a reaguji na sebe... ona to bude spis lyrika nez zivotopis resp. rodokmen
nevyhnutelne je, ze se jednoho krasneho rana neprobudite, je-li to nutne je otazka, protoze pak budeme ochuzeni o vas nerelativni a pevny pohled na svet
Tvořit excesivní architekturu je skutečně jednoduché, jako hodit granát (jsem někde řekl). Vysvětlím co jsem tím myslel. Tak jako architektura není člověku výtvarným projevem, tak rybě není výtvarným projevem voda. V momentě, kdy totiž začnete vodu "výtvarně tvořit", může se lehko stát, že se z přirozeného habitatu celého jednoho druhu stane neobyvatelné prostředí.
Architektura není výtvarným projevem, ale filosofií habitatu člověka.
O trochu patetičtěji jsem si o tom psal zde: http://www.myarchitekti.cz/co-se-deje/detail/181-652009
Pane Šenk, snažíte se mi vložit do úst vaše slova, ale musím se ohradit: Modernisté sami rádi o sobě říkají, že tvoří utopie, vědecké, humanitní, bla bla.. Slovo fikce, je pejorativní a modernu 1., 2., dekonstrukci kritizuje právě z jejich falše. Víte, oni totiž tyto "utopické" teorie mají na svědomí rozpad města, desurbanizaci, ztrátu kontextu, jsou to dost podstatné věci. Mám takový dojem, že slovu fikce přikládáte nějaký zábavný trendový význam, ve kterém si lebedíte, a v tom já pluji na jiné vážnější - lodi.
Není to trochu sporné tvrzení? Nezabývá se teorií, ale používá ji? Musím však přiznat, že druhá část tedy „zabyva se tvorbou a teorii pouziva jako nastroj pro (sebe)reflexi a kritiku teto tvorby“ se mi líbí. Taky si myslím, že je to pěkný posun Vašeho názoru od „teorie je lhostejná.“ Teorie pro mě není samospasitelná, nevím, proč si to myslíte, stejně jako nepovažuju za objevné tvrzení, že teoretik, případně historik potřebuje předmět svého bádání. Nicméně nemám pocit, že by proto teoretik byl nižší formou života
Psaná historie architektury Vám tedy vadí? Osobně si myslím, že jde o přínosnější než Vámi navrhovaný způsob psaní o architektuře; současně mám ale za to, že se ony dvě možnosti se tak nějak nutně prolínají. (I v současném psaní o historii architektury.)
Ač s pokusem o vtip, stále mi ten rozdíl není jasný.
Můj pohled na svět zas tak pevný není, zřejmě jste mou narážku špatně pochopil. Chtěl jsem zmínkou o relativismu zamezit tomu, abychom neskončili u toho, že se bude tvrdit, že když A=1 a B=0, tak A=B. Jinak řečeno, není třeba myslet takto dualisticky, aby při pojmu relativismus Vám hned naskočil absolutismus. Šlo mi jen o to, aby byla možná diskuse, která by nebyla zcela nesmyslná. Ostatně, já zde nehlásám dogma, ale představuju model, možné (a snad pravděpodobné) vysvětlení, proč někteří architekti dělají, co dělají. Že Vás toto vysvětlení nezajímá, nebo že je podle Vás špatné, pro mě neznamená konec světa.
To, o čem výše mluvíte, si architekti označení H. Klotzem jako druhá moderna také uvědomují, proto začali dělat tak radikálně odlišnou architekturu. Byla to však ta pravá cesta? To já netvrdím, to byste si měl uvědomit. Já mám za to, že tato teorie trefně osvětluje společensko-umělecké souvislosti, proto jsem se snažil ji představit.
Vy zřejmě máte za to, že je dnes třeba opustit všechny modernistické představy, protože jsou viníky Vámi popsaných současných problémů. V tom se s teorií druhé moderny neshodujete. Doufám, že nemáte pocit, že se Vám opět snažím něco vnutit do úst?! Ovšem druhá moderna je teorií, která označuje spíše architekturu posledních asi 30 let minulého století, než přednesení řešení do budoucna.
psana, zfilmovana ani zhudebnena forma historie architektury mi nevadi, jen "je mi lhostejna", protoze to neni nic jineho, nez tvorba vytvorena "ex post" na zakladech tvorby jine - architektury.. paralelu s parazitismem v prirode bych uz mozna neotviral, protoze byste si ji bral osobne a to nechci
"nezabyva se, ale pouziva ji" - rozdil mezi predmetem zajmu (zabyvat se) a nastrojem k jeho dosazeni (pouzivat) je bohuzel v mem slovniku nezamenitelny... je-li navic tento nastroj zbytny, dovolil jsem si myslenkovy posun a nazvat ho "architektovi lhostejnym"..
nutny a nevyhnutelny se zajiste v mnohem prekryvaji, ale 'nutit (se)' a 'nemit moznost vyhnout (se)' snad uz nezamenujete, nebo take?
stejne tak pro me neznamena konec sveta, ze teorie jako vase (nebo vsechny, ktere citujete (a ze mate slusny sloupecek pouzite literatury)) exstuji, pro me to neznamena... nic
Pokud Vám však správně rozumím, mohu jen souhlasit s tím, že architektura je extenzí člověka (a podle některých teorií i tvořením prostoru). Při této činnosti člověk využívá mnohé hodnoty, mezi jinými i estetické – a právě ty mě zajímají nejvíce, jak se mění, vyvíjí apod., proto jsem se vyjádřil výše nepřesně.
Architektura je zřejmě přirozeným projevem člověka, ale to znamená, že ji (a to i výtvarně – uplatňuje estetické hodnoty) tvoří (a tvořil, bude tvořit) – architektura tu na nás přece nečeká, je třeba ji postavit. A i tu, která tu na nás čeká, musel někdo vybudovat. Proto mi není jasné, jak myslíte „v momentě, kdy totiž začnete vodu "výtvarně tvořit", může se lehko stát, že se z přirozeného habitatu celého jednoho druhu stane neobyvatelné prostředí.“ Zřejmě tím však myslíte odmítnutí excesivní architektury?
Vaše tvrzení „architektura je filosofií habitatu“ je podle mě matoucí. Co tím vlastně míníte? „Architektura je vytvářením habitatu“ nebo „Architektura je základní formou habitatu“ mi dává větší smysl. I když se mi líbí některé myšlenky v úvaze, na kterou jste sem dal odkaz, především to o historicitě, přesto Váš závěr mi přijde přehnaný. Je mi však jasné, že je to Vaše osobní vyznání, uvozovky jsou zde myslím opravdu na místě.
V tom seznamu pod textem jsou další knihy. V češtině, alespoň pokud mě teď paměť neklame, nic o druhé moderně v architektuře není.
tuto tvorbu povazuji ve vztahu k puvodni (nametu, predmetu badani) za zbytnou stejne jako jsou hudbe zbytne noty, tanci prepis do schematu kroku, casu kalendar a prostoru kartezska soustava... tyto jsou prece nastroje pro komunikaci, ne nezbytne socuasti nebo nedejboze podminky vzniku........
zarazi mne predstava sveta jako teorie (souboje teorii) a architektury jako jednoho z jazyku k jejimu (jejich) formulovani... na vase "slovo se stalo telem a prebyvalo mezi nami" tak jen rikam, ze "prani byva casto otcem myslenky".... aniz bych si prestal vazit diskuze s vami
ad otazky - nakolik tvurcim zpusobem jste prebral vy pohled na svet prof. kroupy?
po čase a po dovolené se k vaší otázce rád vracím a odpovím otázkou: není ona ta podstata architektury dávno zřejmá? Budovat příjemná a krásná obydlí? Není architektura, co existuje, v tomto smyslu vlastně stále stejná a neustále se za tím účelem vylepšující?
Na Vaše otázky nemám jasnou odpověď (překvapivě). Ano, myslím, že by bylo dobré, kdyby byla pravda, že se snažíme (snažíte) budovat příjemná a krásná obydlí. Možná to tak i je, za sebe mohu pouze říct, že pokud srovnám (prosím nekamenujte, mluvím teď hlavně o dojmech a to je možné srovnávat cokoli) třeba stavby Palladia a Le Corbusiera, Palladio je pro mě krásnější. Proto nemohu se ztotožnit s tím, že se architektura se neustále vylepšuje. Ale mám dojem, že Vaše poslední otázka je závažnější a podnětná a rád se k ní ještě někdy vrátím.
Děkuji
ze tim, ze neco zformulujete, ovlivnite dalsi (lidi), je vec druha a i tak v tom spis nez escherovy ruce vidim klasiku o slepici a vejci.. muzem debatovat co vychazi z ceho a co "tam bylo" driv, ale ta posloupnost je jasna a jednosmerna
vnimam stejne co jste psal v poslednim prispevku, ale nemuzu se smirit s tim, ze ono "neco" co "vede" cloveka pri tvorbe je jedna a tataz mnozina s onou literarne zformulovanou teorii..... kreativita zacina tam, kde konci pravidla a to, co delate vy (clankem pod kterym diskutujeme) je, ze dodavate dodatecne pravidla, podle kterych se podle vas hralo... nic vic, nic min.. zarazi me ta motivace vsemu davat nadpis a navod k pochopeni
na otazku k cemu jsou skoly si netroufam v rozsahu tehle diskuze reagovat
a s tim navrhem a stavbou uz to cele posouvate jinam, proces rizeni stavby nebo zpracovani navrhu po vsech technickych strankach je neco jineho nez o cem pojednava tenhle clanek (a jemu podobne)... ps - svatost tvorby je krasny obrat
ale at se jeste vratim k te svatosti, mate pravdu, asi mi to skutecne vadi a zazivam pri tom pocit vykradaneho egyptskeho hrobu - byt za vedeckymi ucely, chudak mumie stejne nema klid, po kterem touzila.. hlavne ze lide po celem svete vi co, proc a jak... nebo si aspon mysli ze vi..
jenze jejim smyslem neni chodit se na ni koukat do louvru, smyslem architektury neni byt zkouman teoretikem.. tot ma (uz asi treti, pravda) pointa, berte ji jako nazor do kriticke diskuze