Opava – Bezmála 1500 žárovek osvětlilo dnes v podvečer chátrající obchodní dům Breda v Opavě. Na jejich instalaci na fasádě národní kulturní památky se složili dárci ve sbírce. Její organizátorka Linda Bittová původně chtěla získat 200.000 korun, na účtu se nakonec sešlo více než 500.000 korun. Peníze navíc tak budou použity na nejnutnější opravy zdevastovaného objektu.
Uspořádat sbírku se Bittová, která se v Opavě věnuje realitám, rozhodla společně se sochařem a rodákem z Opavska Kurtem Gebauerem. A právě jeho díla by mohla v budoucnu být umístěna v objektu bývalého obchodního centra. "Pro svou expozici hledá galerii, kde by mohl svá díla trvale umístit. Spojila nás myšlenka na záchranu obchodního domu Breda. Proto jsme podnikli několik veřejných prohlídek této památky, abychom občanům přiblížili její současný zdevastovaný stav. A zároveň v nich vzbudili zájem a emoce s tím něco dělat," uvedla Bittová.
První akcí pak bylo rozsvícení objektu v předvánočním období. Lezci na fasádu umístili 1500 žárovek. "Rozhodli jsme tento skvost rozsvítit, abychom si symbolicky připomenuli, jak krásná dominanta Opavy to je," doplnila s tím, že nad požadovanou výši vybrané prostředky budou použity na nejnutnější opravy, a to především na hydroizolaci střech a případně i na opravu odvodnění kopule.
Bittová dodala, že v příštím roce jejich aktivity budou pokračovat. "Chtěli bychom opětovně pořádat prohlídky s promítáním, protože zájem veřejnosti je obrovský. Pokud se podaří nemovitost získat do majetku města, máme v plánu zorganizovat sbírku na výměnu střech a generální opravu kopule," doplnila.
V době svého otevření v roce 1928 byla Breda největší obchodní dům v republice. Stavba z roku 1927, která vznikla přestavbou původního obchodního domu, ale nyní chátrá. Firma Kamila Kolka, která ji vlastní, je v likvidaci. Zájem o koupi má současné vedení města. Zastupitelé ale letos v březnu odkup nechválili.
Do budovy s 10.000 m² plochy chce vedení radnice investovat bezmála 300 milionů korun. Kromě kupní ceny jde o náklady na rekonstrukci budovy. Samotný roční provoz objektu by pak měl stát asi 17,7 milionu korun. Výnosy z nájemného a hrazením poskytnutých služeb by naopak město mělo získat 15,8 milionu korun. Rozdíl by pak tvořila dotace města na provoz budovy.