New lookout tower Bohdanka in the village of Bohdaneč

Zdař Bůh, podělím se se svými zkušenostmi. V sedmdesátých letech jsem jako stavař novic po desítkách let nečinnosti v této oblasti navrhl a postavil roubenou chalupu v horáchi. S ošetřováním kulatiny vystavené povětrnostním vlivům mám svoje zkušenosti, stejně tak s chováním čerstvého dřeva a jeho stárnutím. Můj prastrýc pracoval za první republiky jako geometr. V létě měřil, v zimě v Zeměpisném a kartografickém ústavu v Dejvicích ručně kreslil mapy republiky. K zaměřování krajiny se tehdy jako triangulační body stavěly dřevěné věže, kulatina ošetřená nebyla. Pamatuji se z jeho vyprávění, že když byly věže nové, tak práce ve výškách byla pohádková. Po letech ale dřevo zteřelo a pohyb po takové konstrukci byl takříkajíc o hubu. Po necelých dvaceti letech provozu věží po válce, když bylo třeba měření zrevidovat, v mnoha případech již je nebylo možné uskutečnit pro jejich dezolátní stav. Stavěly se tedy triangulační věže nové. Nerozumím v kontextu napsaného, jak je možné, že investor neslyšel a nepřistoupil na zcela zásadní věc - totiž kvalitní impregnaci dřevěných prvků. Dnes existují zcela zásadní možnosti povrchového i hloubkového ošetřování. Degradace dřeva po deseti, dvaceti letech bude tristní, pohyb nebezpečný. Další otázkou zůstává způsob dotahování všech svorníkových spojů. A neménně důležitá pak skutečnost zatékání srážkové vody a její nevysychání ve spojích - zárodek hniloby a uvolňování spojů. Jen tak pro zajímavost: před časem jsem na chalupě vybudoval ze smrkové kulatiny pospojované svorníky houpačku pro vnučky, dřevo jsem nijak neošetřil. Dnes po sedmi letech jsem musel celé dílo zlikvidovat, neboť již bylo nebezpečné - dřevo začalo ztrácet svoji nosnost, svorníky, přestože galvanizované, v maticích zarezly tak, že nešly dotáhnout. Ptám se tedy: jak bude popsané problémy investor řešit v blízké budoucnosti? Byl s nimi dostatečně seznámen? S pozdravem fanda dřevěných konstrukcí.