José Aragüez: The Building - přednáška v galerii VI PER
V pátek 8. listopadu 2017 v 19:00 hodin se v galerie VI PER Vítkova 2, Praha 8 uskuteční přednáška španělského architekta José Aragueze, který od roku 2014 vede mezinárodní projekt The Building (Stavba), v rámci něhož byla uspořádána dvě symposia – na Architectural Association v Londýně a na škole architektury na Kolumbijské univerzitě v New Yorku –, a dále teoretický seminář na Cornellově univerzitě. Výsledky této práce vyvrcholily v knize vydané Lars Müller Publishers v listopadu 2016, která bude také tématem této diskuse.
Jaký je vztah mezi stavbou a architektonickým myšlením? Jak lze o stavbě hovořit jakožto o místě, kde vzniká diskurz? Co znamená tvrzení, že architektonické myšlení je formou vědění? Může architektonické myšlení přinést diskurzivní poznání, které je specifické a přesto je lze zároveň i zobecnit? Během posledních několika desetiletí učinily dějiny a teorie architektury významný pokrok v posouvání svých hranic a rozšiřování svého publika. Rubem této expanze však je výrazný posun objektu a s tím i určité zanedbání vlastního architektonického myšlení. Na druhém konci spektra se diskuse zaměřily výhradně na proces navrhování a výsledek se často ukázal jako sebereferenční nebo omezený pouze na oblast praxe a ateliérové výuky. Kniha vytváří most mezi těmito dvěma proudy tím, že mobilizuje téma „stavby“, které zpravidla náleží k druhému směru uvažování, přičemž se však zabývá zmíněnou expanzí.
Čtyřicet tři přispěvatelů pocházejících z Evropy a USA, čítající děkany, vedoucí akademiky, architekty, historiky, teoretiky, filosofy a doktorandy, se zabývá těmito a příbuznými otázkami prostřednictvím zkoumání klíčových architektonických struktur, které vznikly v Asii a na Západě od konce 80. let 20. století do současnosti. Pohlížejí na tyto struktury skrze celé spektrum témat, a to jak intra-, tak metadisciplinárních: patří mezi ně podobnost, hodnota, ikonografie, objektivita, téma města, nuda a digitální technologie. Tím vším tato publikace naznačuje cesty, kterými mohou budovy vytvářet koncepční rámce s vlivem přesahujícím architekturu a zasahujícím do dalších oblastí vědění a praxe. Mezi takové oblasti patří dějiny kultury a poznání, filosofie, literární teorie, město, umění a design jako celek.
José Aragüez je architekt sídlící v New Yorku. Je profesorem architektury na Kolumbijské univerzitě a doktorandem dějin a teorie architektury na Princetonské univerzitě. Absolvoval obor architektura a urbanismus na Universidad de Granada ve Španělsku a obor Advanced Architectural Research na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V minulosti pracoval pro Antonia J. Torrecillase (Španělsko), MVRDV (Rotterdam) a Idom/ACXT (Londýn). Svou práci představil po celém světě (v Evropě, Severní Americe i na Blízkém východě), vyučoval na univerzitách Cornell, Princeton a na Universidad de Granada. Jeho projekty, prezentované částečně na lisabonském Architektonickém trienále 2013 a architektonickém bienále v Benátkách 2014, získaly množství cen a grantů od institucí včetně Canadian Centre for Architecture (CCA), the Barr Ferree Foundation, španělské vlády a Kolumbijské a Princetonské univerzity.
Více informací >
Jaký je vztah mezi stavbou a architektonickým myšlením? Jak lze o stavbě hovořit jakožto o místě, kde vzniká diskurz? Co znamená tvrzení, že architektonické myšlení je formou vědění? Může architektonické myšlení přinést diskurzivní poznání, které je specifické a přesto je lze zároveň i zobecnit? Během posledních několika desetiletí učinily dějiny a teorie architektury významný pokrok v posouvání svých hranic a rozšiřování svého publika. Rubem této expanze však je výrazný posun objektu a s tím i určité zanedbání vlastního architektonického myšlení. Na druhém konci spektra se diskuse zaměřily výhradně na proces navrhování a výsledek se často ukázal jako sebereferenční nebo omezený pouze na oblast praxe a ateliérové výuky. Kniha vytváří most mezi těmito dvěma proudy tím, že mobilizuje téma „stavby“, které zpravidla náleží k druhému směru uvažování, přičemž se však zabývá zmíněnou expanzí.
Čtyřicet tři přispěvatelů pocházejících z Evropy a USA, čítající děkany, vedoucí akademiky, architekty, historiky, teoretiky, filosofy a doktorandy, se zabývá těmito a příbuznými otázkami prostřednictvím zkoumání klíčových architektonických struktur, které vznikly v Asii a na Západě od konce 80. let 20. století do současnosti. Pohlížejí na tyto struktury skrze celé spektrum témat, a to jak intra-, tak metadisciplinárních: patří mezi ně podobnost, hodnota, ikonografie, objektivita, téma města, nuda a digitální technologie. Tím vším tato publikace naznačuje cesty, kterými mohou budovy vytvářet koncepční rámce s vlivem přesahujícím architekturu a zasahujícím do dalších oblastí vědění a praxe. Mezi takové oblasti patří dějiny kultury a poznání, filosofie, literární teorie, město, umění a design jako celek.
José Aragüez je architekt sídlící v New Yorku. Je profesorem architektury na Kolumbijské univerzitě a doktorandem dějin a teorie architektury na Princetonské univerzitě. Absolvoval obor architektura a urbanismus na Universidad de Granada ve Španělsku a obor Advanced Architectural Research na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V minulosti pracoval pro Antonia J. Torrecillase (Španělsko), MVRDV (Rotterdam) a Idom/ACXT (Londýn). Svou práci představil po celém světě (v Evropě, Severní Americe i na Blízkém východě), vyučoval na univerzitách Cornell, Princeton a na Universidad de Granada. Jeho projekty, prezentované částečně na lisabonském Architektonickém trienále 2013 a architektonickém bienále v Benátkách 2014, získaly množství cen a grantů od institucí včetně Canadian Centre for Architecture (CCA), the Barr Ferree Foundation, španělské vlády a Kolumbijské a Princetonské univerzity.
Více informací >
0 comments
add comment
