Dánský urbanista Jan Gehl hovořil v Praze o budoucnosti měst

16. října uspořádala Česká komora architektů (ČKA) v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) přednášku dánského architekta Jana Gehla, nazvanou "O budoucnosti měst". Jan Gehl, světová hvězda urbanismu, se dlouhodobě věnuje udržitelnému rozvoji měst s důrazem na kvalitu života lidí.

Architekt Jan Gehl přiblížil své stěžejní principy navrhování, které definoval na základě dlouholetého výzkumu a praxe od 60. let minulého století. Hovořil o krizi urbanismu slepě následujícího Athénskou chartu z roku 1933 deklarující segregaci funkcí ve městě a důraz na dopravu, o svých zkušenostech s polidštěním řady světových metropolí, úspěchu v Kodani a problematice automobilové dopravy. Zmínil 12 hlavních principů, které by měl veřejný prostor splňovat. Základem je lidské měřítko v navrhování měst. Města budoucnosti nemají být o budovách, ale o lidech, kteří v nich žijí. Auta nemají zabírat většinu veřejného prostoru, který má sloužit především kvalitnímu životu lidí. Kromě Kodaně, která si dala cíl být nejpříjemnějším městem na světě a dokázala to, upozornil i na aktuální téma tzv. patnáctiminutového města a slow city, které propaguje primátorka Paříže. Současné výzkumy ukazují, že 5-10 tisíc kroků denně prodlouží život o 7 let a uspoří finance ve zdravotnictví. Lidé, a zejména senioři, v evropské stárnoucí populaci ovšem musí mít možnost chůze v atraktivním a smysluplném prostředí. V diskuzi se panelisté spolu s Gehlem snažili aplikovat tyto principy a doporučení pro prostředí českých sídel. Sám Gehl ve svých textech zmiňuje, že člověk jako živočišný druh je ten samý po celé planetě, a proto doporučuje inspirovat se příklady dobré praxe a to, co funguje jinde, zkoušet aplikovat i do dalších míst.

Za zásadní problém měst považuje Jan Gehl jejich rozrůstání do okolí. Vizí budoucnosti by měla být města koncentrovaná, s funkčními žijícími centry. Gehl ve svých textech zdůrazňuje tradiční městskou zástavbu v lidském měřítku, vnímanou člověkem přirozeně se pohybujícím, tedy chodícím rychlostí 5 km/h, nikoli jedoucím vozem.

Diskutován byl problém neúměrné automobilové dopravy ve městech a související zaplnění veřejného prostoru vozidly. Jan Gehl poukázal na řadu příkladů, především z domovského Dánska a metropole Kodaně, jak se podařilo omezením dopravy zklidnit a zkultivovat veřejný prostor a vrátit jej zpět lidem. "Ozývaly se hlasy, že bez aut obchody zkrachují, že Dánové nejsou Italové, aby obývali veřejný prostor. Ale po úpravách se ukázalo, že v Dánsku žijí převážně Italové a že pěší nakoupí více než lidé za volantem," zmínil. Změna je podle Jana Gehla možná všude a dlouhodobě se netají tím, že argumentaci "u nás to nejde" neakceptuje. Inspirace fungující řešeními je současně ekonomicky nevýhodnějším řešením. Díky své celosvětové zkušenosti mohl prezentovat úspěšné příklady měst na první pohled komplikovaných pro zavádění cyklostezek jako je San Francisco, Hobard nebo New York. Upozornil na důležitost dat v argumentaci při kvalitním rozvoji měst, stejně jako participace a vzdělávání veřejnosti. Dánská veřejná televize věnuje značný prostor debatám o kvalitě měst. Jan Gehl popřál Praze pokrok s úpravou Magistrály, které se jeho ateliér věnoval před 8 lety.