Prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA (*1951) 1976 Stavební fakulta ČVUT v Praze, obor architektura (ateliér prof. Paroubka) 1977-91 zaměstnán v Projektovém ústavu hl. města Prahy, ateliér Delta (1977-85 spolupráce s Alenou Šrámkovou, 1986-91 vedoucí projektant) od 1990 vedoucí ateliéru na FA ČVUT v Praze 1991 vlastní ateliér Lábus AA 1993 vedoucí Ústavu navrhování III na FA ČVUT 1995 docentem na FA ČVUT v Praze 2002 profesorem na FA ČVUT v Praze 2013 Akademickým senátem FA ČVUT zvolen kandidátem na děkana |
Současným rozhovorem se vracíme k události, jež stojí jaksi ve stínu nedávných děkanských voleb, třebaže na mezinárodní scéně měla jistě rezonanci silnější: totiž k udělení čestného členství v Americkém institutu architektů a navazující cestě po Spojených státech.
Pojmem současná architektura se rozumí experimentální stavění podléhající dobovým trendům. I postmoderna byla ve své době současná architektura.
Naopak viktoriánská architektura je tradicionalismus, který vznikl v 19. století v Aglii a v různých mutacích a míře zlidovění se drží v Americe dodnes.
Jedno křídlo postmoderní architektury provedlo v 70. a 80. letech fúzi modernismu s tradicionalismem, takovým typickým příkladem je např. Aldo Rossi, a to je pravděpodobně styl, který Ladislav Lábus nazývá současným převládajícím postmodernismem. Ale přesnější by bylo mluvit o tradicionalismu.
Frank Gehry byl v době postmoderní postmodernistou a současně byl i představitelem současné architektury. Stejně je i dnes představitelem současné architektury. Je to srozumitelné?