Západočeská galerie už má cenné "úlovky" ve sbírce architektury

Plzeň - Archiv plzeňských architektů Chvojkových, fotografie výstaviště z 60. a 70. let minulého století, plány nerealizované části objektu Peklo, trojrozměrné modely slavných staveb Plzně už jsou součástí sbírky architektury, již buduje Západočeská galerie v Plzni. Materiály se snaží získat od rodin architektů a potomků majitelů domů. V Plzeňském kraji je jedinou institucí, jež se architektuře věnuje. ČTK to řekl Petr Domanický, který má sbírku na starost.
    "Cílem je získávat dokumenty, jež ještě získat lze. Jde o dlouhodobý proces. Sbírky architektury, které jsou jinde po republice, existují už desítky let," uvedl. Galerie s projektem začala před třemi lety a má už několik cenných "úlovků".
    "Jde například o archiv sourozenců Marty a Bohumila Chvojkových, dětí významného plzeňského profesora a architekta Bohumila Chvojky. Jeho část se týká návrhů a realizací ze 40. a 50. let minulého století," řekl Domanický. Práci Chvojky představují nerealizované návrhy na úpravy okolí významnějších míst ve městě, jako třeba prostoru před nádražím nebo Měšťanské besedy.
    Marta Chvojková se v 50. letech se mimo jiné podílela na vzniku sídliště na Slovanech, uvedl Domanický. Sídliště na Slovanech je považováno za jeden z mála zdařilých urbanistických počinů 20. století v Plzni. Podílel se na něm, celý tým architektů, což ale podle Domanického tehdejší režim nezdůrazňoval. Chvojková navrhovala jak obytné domy, tak například budovu spojů v Rychtaříkově ulici či mateřskou školu poblíž Částkovy ulice. Archiv galerie získala odkupem od rodiny.
    Další součástí sbírky je soubor fotografií plzeňského výstaviště, které dokumentují první objekty výstav EX Plzeň. Galerie také vlastní část archivu architekta Karla Lhoty, nejvýznamnějšího plzeňského spolupracovníka Adolfa Loose. Součástí sbírky jsou i přesné modely, mimo jiné takzvané Rohrerovy vily, první funkcionalistické stavby v Plzni.
    Západočeská galerie chce do budoucna vybudovat badatelské centrum pro výzkum architektury. Vzniknout by mělo v největším plzeňském interiéru, na němž se podílel Adolf Loos. Jde o objekt na Klatovské třídě 110.