VŠUP chce do nové budovy v Mikulandské ulici přestěhovat dílny

Praha - Vysoká škola uměleckoprůmyslová (VŠUP) chce do své druhé budovy v Mikulandské ulici v centru Prahy přestěhovat umělecké dílny. Získanou budovu bývalé školy plánuje rekonstruovat, stavba by mohla začít letos v listopadu. Škola nyní funguje v budově naproti Rudolfinu na Palachově náměstí, současné prostorové podmínky jsou podle rektora Jindřicha Smetany nevyhovující. Řekl to v rozhovoru s ČTK. V hodnocení plánu na přestavbu budovy v Mikulandské se ale odborníci neshodují.

Projekt získal letos v únoru územní rozhodnutí. "Rád bych dokončil projekt pro stavební povolení na přelomu května a vypíšeme výběrové řízení na dodavatele," uvedl Smetana. Samotná stavba by měla trvat rok až 14 měsíců. Částku, kterou má škola na rekonstrukci připravenou, Smetana sdělit nechtěl, protože vzejde až z výběrového řízení na dodavatele. "Architektura nemusí být drahá," uvedl pouze.

V čtyřpatrovém domě s vnitřním dvorem by měla být doplněna dvě podzemní podlaží. Pětipatrová dvorní vestavba a západní trakt by měly být zvýšeny o jedno podlaží. V suterénu křídla do Mikulandské ulice budou zachovány historické sklepy.

Škola od 90. let usilovala o získání další budovy, uvažovalo se i o kampusu za Prahou. "My nechceme nové objekty, chceme si adaptovat uvolněné," řekl Smetana. V budově budou po rekonstrukci sídlit dílny a ateliéry Umprum. Objekt by měl obsahovat i nový přednáškový sál.

"Žijeme v obrovském provizoriu, protože v 90. letech jsme v rámci restitucí přišli o všechny dílny. Všechno jsme stáhli do suterénu v takové karikatuře dílen," uvedl rektor.

Ministerstvo kultury nyní posuzuje, jestli budova v Mikulandské bude prohlášena kulturní památkou, jak o to požádalo pražské pracoviště Národního památkového ústavu v listopadu. Loni se projektem zabýval sbor odborníků na památkovou péči pražského magistrátu. "Projekt směrem do ulice Mikulandská navrhuje kontroverzní průsek do fasády na celou výšku objektu. Tím zmizí i jeden z portálů. Byla by tak narušena souměrnost a integrita neorenesančního průčelí," píše sbor v zápisu z jednání.

Naopak na podporu projektu vystoupil jeden ze členů sboru, historik architektury a vysokoškolský pedagog Vladimír Šlapeta. Podle něj "architekt vkládá do tohoto historického prostředí novou energickou vrstvu, adekvátní funkční proměně, kterou vyjadřuje i architektonicky", píše se v zápisu z jednání. Návrh podpořili také například architekt Josef Pleskot a historik umění Jiří T. Kotalík.

V neorenesanční budově nyní sídlí Pedagogická knihovna J. A. Komenského, dříve tu byla základní škola. V roce 1833 byla část postavená jako německá státní reálka, další dvě křídla vznikla v 90. letech 19. století.