Ve Svitávce bude poprvé zpřístupněna Velká Löw-Beerova vila

foto: Miloš Strnad

Svitávka (Blanensko) - Zájemci si budou moci příští sobotu ve Svitávce na Blanensku poprvé prohlédnout, a to od půdy až po sklep, takzvanou Velkou Löw-Beerovu vilu. Tento secesní objekt patří mezi významné památky. Byl sídlem zámožné židovské rodiny Löw-Beerů. Při akci bude představen nový dokumentární film a kniha o jejich osudu, řekl dnes ČTK místostarosta městyse Jaroslav Zoubek.
    Löw-Beerové vlastnili ve Svitávce továrnu na zpracování vlny. Sídlo si tam nechali postavit počátkem 20. století. Tvoří jej Velká a Malá vila. V první je úřad městyse a knihovna, druhá vila má soukromého majitele. Löw-Beerové dále vlastnili vilu v Brně. Na její zahradě si za první republiky nechala Gréta Löw-Beerová po sňatku s Fritzem Tugendhatem postavit vilu Tugendhat, která je na seznamu památek UNESCO.
    "Velká vila je v podstatě secesní zámeček. Z mobiliáře se toho moc nezachovalo, přesto stojí za vidění," uvedl Zoubek. Nejvíce si uchovaly původní podobu kanceláře, v nichž sídlí se starostou. Je v nich původní vestavěný nábytek i mramorový krb.
    Příchozí si budou moci prohlédnout půdu objektu, kde byla prádelna. Využívala dešťovou vodu z okapů. Ve vile se zachoval výtah na jídlo spojující kuchyni v přízemí s vyššími patry budovy. Unikátní byl na svoji dobu použitý systém žaluzií na oknech. Jednou z dominant vily je rozměrné dřevěné schodiště.
    Radnice připravovala otevření vily spolu s vytvořením knihy a filmu o Löw-Beerových dva roky. Projekt přišel na téměř milion korun a financuje ho EU. Ve vile bude v sobotu vystaven kufr Alfréda Löw-Beera. Prchal s ním v roce 1939 před nacisty. Zahynul za neznámých okolností na Šumavě, kde se kufr našel.
    Na akci se přijede podívat z New Yorku potomek rodiny John Löw-Beer. Její součástí bude i odborná konference o architektonické jedinečnosti vil rodiny a jejich propojení s vilou Tugendhat.
    Většina členů rodiny Löw-Beerů zahynula za druhé světové války v koncentračních táborech. Rozsáhlý majetek jim nejprve zabavili nacisté a po konci války komunisté na základě Benešových dekretů jako Němcům, přestože šlo o německé Židy.