V květnu se otevře muzeum přeživších holokaustu v Schindlerově továrně v Brněnci

Brněnec - Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera chce příští rok v květnu otevřít muzeum přeživších holokaustu v Brněnci na Svitavsku. Vzniká v jednom z objektů bývalé Schindlerovy továrny, kde byla kdysi přádelna. V současnosti se pracuje na přípojkách inženýrských sítí, řekl ČTK manažer projektu Schindlerova archa Milan Šudoma.

"Máme opravenou střechu, máme opravený strop, do konce října bychom měli mít udělané nové podlahy. Získali jsme stavební povolení, na začátku příštího roku budou probíhat nějaké práce v interiéru," uvedl Šudoma. Nadace již zrekonstruovala vstupní bránu do areálu, ze slíbeného příspěvku Pardubického kraje by chtěla vytvořit zázemí s toaletami.

Muzeum, které začne fungovat k výročí 80 let od konce druhé světové války, zatím zřejmě nebude otevřené každý den. Expozice bude přístupná jen v některých termínech.

Vloni v září nadace vyhlásila mezinárodní soutěž na celkový návrh přeměny bývalého areálu továrny v Brněnci. Vizí soutěže Schindlerova archa je vytvořit důstojný památník přeživším a zachovat odkaz tábora Oskara Schindlera popisem a pokračováním historie rodiny Low-Beerů a textilní výroby v regionu.

V kategorii rekonstrukce muzea porota vybrala dva projekty. První vítězný projekt vytvořily studentky Luxin Yu a Wencke Deitermannová z univerzity ve Stuttgartu v Německu, je zaměřen na obnovu a zachování historických budov. Druhý vítězný projekt předložila Alexandra Švarcová z Fakulty architektury a designu STU v Bratislavě na Slovensku za využití existujících materiálů včetně "rozsypaného nářadí, sudů a vlny". Současné povrchy by měly být citlivě rekonstruovány a zahrnuty do návrhu.

Součástí areálu má být takové obytná část. Vítězi kategorie Udržitelné bydlení jsou Sibora Ramadaniová, Eron Shala, Bleranda Hykosmoniová a Albina Zenunajová z univerzity v Prištině v Kosovu. Porota pochválila použití dřeva a textilií, stejně jako zasklení pro rozdělení prostoru, a ocenila modulární design, který by umožnil dostupnější bydlení pro různé rodinné struktury. Podle Šudomy budou vítězové přizváni k vytváření projektové dokumentace. V budoucnu má být součástí projektu také komerční centrum včetně velkých dílen pro řemeslnou výrobu. Náklady na celý projekt Šudoma v minulosti odhadl na stovky milionů korun.

Nadace chce také v areálu postavit takzvaný skleněný pavilon, který by měl sloužit zejména vzdělávací činnosti. Některé další budovy čeká oprava. Z původního objektu, v němž dělníci spali, by měla vzniknout Schindlerova archa, v níž by se promítal film Stevena Spielberga Schindlerův seznam a další dokumenty či rozhovory s přímými účastníky tehdejšího dění. Další prostor by byl věnován rodině Löw-Beer, které továrna před válkou patřila a před časem areál s budovami znovu získala. Expozice se bude týkat také židovské historie v Československu. V areálu stojí rovněž takzvaná budova Němců, ve které sídlili němečtí vojáci, a objekt, kde měl Schindler kancelář. Část areálu by mohla být upravena na park.

Továrna v Brněnci byla založena jako papírna, poté sloužila jako přádelna vlny, ze které tehdejší majitel Izák Löw-Beer postupně vybudoval významnou textilku. Za války byla změněna na muniční továrnu a Brněnec se stal pobočným táborem koncentračního tábora Groß-Rosen. Do továrny přesunul německý podnikatel Oskar Schindler asi 1200 dělníků ze své smaltovny v Polsku, čímž jim zachránil život. Schindlera nicméně mnozí vnímají jako kontroverzní postavu, nikoli jen jako hrdinu a zachránce Židů. Byl také členem nacistické strany a německé vojenské rozvědky.

Po nacistickém přepadení Polska získal Schindler v Krakově bývalou židovskou smaltovnu, a protože to bylo levnější, najal do ní Židy z krakovského ghetta. Avšak ghetto bylo zlikvidováno a jeho obyvatelé byli buď zavražděni nebo deportováni do koncentračního tábora v Plaszowě. Když bylo rozhodnuto, že všichni vězni budou převezeni do Osvětimi, pomocí úplatků a kontaktů dosáhl Schindler toho, že nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny převezl do svého dalšího podniku, muniční továrny v Brněnci na Moravě. Před smrtí tak zachránil na 1200 polských Židů. Po válce neúspěšně podnikal a stal se nositelem mnoha ocenění. Zemřel v roce 1974 v Německu, pohřben je v Izraeli.

Závod na výrobu textilu v Brněnci provozovala po roce 1989 společnost Vitka. Když se dostala v roce 2004 do insolvence, koupila jej firma Bustrex a přejmenovala na Vitka Textiles. V roce 2011 skončila v konkurzu, výroba byla zastavena a od té doby je areál opuštěný. Nadace jej odkoupila v roce 2018, některé budovy jsou památkově chráněné.