ÚOHS: Výstavba justičního paláce v Brně byla s chybami

Brno - Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj potvrdil pokutu 200.000 korun Krajskému soudu v Brně za výstavbu justičního paláce. ČTK to zjistila ze sbírky rozhodnutí na internetové stránce ÚOHS. Rozhodnutí je z května letošního roku, úřad ho na webu zveřejnil až v pátek. Tendr v minulosti prověřoval NKÚ i policie, důvodem bylo prodražení stavby z  původně přepokládaných 786 milionů korun na bezmála dvě miliardy. Rozhodnutí ÚOHS se týká jen výstavby menší z obou staveb.
    Podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové byla již proti rozhodnutí ÚOHS podána žaloba. Dochází tak do jisté míry k paradoxní situaci, protože o odvoláních proti pravomocným rozhodnutím ÚOHS rozhoduje právě Krajský soud v Brně. "Očekává se ale, že správní úsek zdejšího soudu nebude tuto věc rozhodovat, ale obrátí se na Nejvyšší správní soud, aby určil, který krajský soud bude tuto věc ve správním řízení rozhodovat," uvedla Sedláčková.
    Antimonopolnímu úřadu vadilo využití opce na dodatečné práce v objemu převyšujícím 233 milionů korun bez DPH. Opce bylo podle ÚOHS využito v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Rozsah dodatečných pracích totiž narostl o více než 100 procent, než soud původně předpokládal. "Zadavatel nebyl oprávněn opčního práva využít," je uvedeno v  rozhodnutí, které podepsal předseda ÚOHS Petr Rafaj.
    Podle textu rozhodnutí muselo být navýšení dodatečných prací Krajskému soudu v Brně již v  průběhu zadávacího procesu zjevné. Tím, že soud vedl jednání pouze se společností IMOS Brno a nevyhlášil novou soutěž, porušil zákon o veřejných zakázkách. Soud podle ÚOHS v případě otevřené soutěže mohl obdržet i výhodnější nabídku, než byla ta nakonec realizovaná.
    ÚOHS se případem začal zabývat na základě závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu. Krajský soud v Brně v  souvislosti s justičním areálem, který byl otevřen již loni, porušil zákon o  veřejných zakázkách podruhé. První pochybení se týkalo pořízení nábytku.
    O financování paláce, který je největší stavební investicí justice v  regionu, se zajímala i policie a státní zastupitelství. Podezření ze spáchání trestného činu se nepotvrdilo. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil kvůli financování výstavby podal loni na šéfa brněnského krajského soudu Jaromíra Pořízka kárnou žalobu. Hlavně proto, že soud neuzavřel dodatek k původní smlouvě se stavební firmou a navíc překročil stanovený rozpočet. Neuspěl s ní.