Spor kvůli rozhledně na Králickém Sněžníku může skončit u Evropské komise

Králíky – Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nevylučuje, že se kvůli stavbě rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku obrátí na Evropskou komisi. Podle ekologických organizací polská strana porušuje podmínky stavebního povolení a smlouvy o udělení dotace, což má za následek vážné poškozování výjimečné přírody. MŽP písemně 14. května vyzvalo Polsko, aby ihned zamezilo dalšímu poškozování evropsky významné lokality a zastavilo práce na rozhledně. ČTK to sdělila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.

Česko vede s Polskem spor i kvůli hnědouhelnému dolu Turów. Soud EU předminulý týden Polsku na žádost ČR nařídil, aby ihned přerušilo práce v dole nedaleko českých hranic.

"Pravděpodobně si zopakujeme polský scénář jednání i v případě rozhledny na Králickém Sněžníku. Pokud zjistíme, že byly porušeny platné evropské právní předpisy, opět požádáme o pomoc Evropskou komisi. V případě, že kvůli provedeným změnám stavba znovu naplní charakter záměru dle směrnice EIA, budeme po polské straně požadovat zahájení nového mezistátního procesu EIA," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

MŽP uvedlo, že jedná v souladu se zákony a v zájmu ochrany cenné přírody. "V roce 2013 informovala polská strana MŽP o ukončení mezistátního procesu vyhodnocení vlivu projektu na životní prostředí EIA. Redukovaný záměr představoval již výstavbu jednoduché rozhledny a infrastruktury. MŽP ukončení procesu akceptovalo, přesto však požadovalo, aby polská strana zohlednila při stavbě tři podmínky stanovené Správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky," uvedla Pospíšilová.

Podle povolení se má například stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště musí být na parcele č. 370. To se ale podle českých ekologických organizací neděje. Podle fotodokumentace jezdí těžká technika po zelené turistické stezce z Chaty Pod Sněžníkem podél hranice na polské straně. V rozporu s povolením i s projektem vznikla provizorní komunikace na vrchol hory k opakovanému využití těžké techniky a zřejmě i k přepravě části materiálu. Stroje také ničí arkto-alpínskou tundru i v širším okolí mimo oplocený stavební prostor.

MŽP se v červnu 2020 dotázalo polské strany, zda se záměr proti poslední verzi nezměnil. "Byli jsme ujištěni, že k žádné takové změně nedošlo a daný záměr stále nenaplňuje charakter záměru dle směrnice EIA, ani podle české a polské legislativy. Z důvodu předběžné opatrnosti MŽP hned vyzvalo ekologické organizace, aby se v případě zjištění, že se investor záměru neřídí stanovenými podmínkami a například výrazně mění charakter záměru, obrátily s těmito prokázanými informacemi na Správu CHKO Jeseníky a MŽP," uvedla Pospíšilová.

V listopadu 2020 ministerstvo po signálech, že stavba překračuje původní záměr, informovalo ministerstvo pro místní rozvoj a od té doby MŽP řeší případ s Poláky. Ekologické organizace vyzvaly dopisem MŽP a ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), aby zastavily financování výstavby rozhledny. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů. Investorem je polská obec Stronie Śląskie.

Dostálová dnes na twitteru odmítla, že by stavební práce narušovaly ochranu životního prostředí. "Považuji za nutné se ohradit proti poplašným zprávám, že projekt Kladsko-Orlicko-Sněžník porušuje nastavené podmínky pro ochranu životního prostředí. Není to pravda. Není možné realizovat projekt, který by mohl mít negativní dopad na životní prostředí," uvedla ministryně. Její resort v tiskové zprávě uvedl, že získal od resortů životního prostředí obou zemí ujištění, že práce se provádějí pod přírodovědným dohledem, exempláře chráněných druhů rostlin byly přesazeny na bezpečná místa a plocha stavebního pozemku byla oplocena.

Transport materiálu vrtulníkem bude podle MMR kontrolovat polský orgán ochrany přírody. Dodavatel podle MMR pracuje s minibagry a malými vozíky, jejichž pracovní šířka je 2,2 metru a které se pohybují výhradně po stezce. Dodávka betonu, ocelové konstrukce a skla bude letecká. "Přírodní a stavební dozor také upozornil dodavatele, že stavební stroje mají stát na místech, která jsou chráněna rohožemi," uvedlo MMR.