ov architekti: Sídlo firmy Lasvit, 2019 (foto: Tomáš Souček)
Nový Bor - Sklářská společnost Lasvit známá hlavně velkými skleněnými plastikami a svítidly, které už 15 let dodává do celého světa, začala nabízet také umělecké fasády. Zájem o ně nečekaně odstartoval úspěch nového sídla firmy v Novém Boru, řekl ČTK zakladatel společnosti Leon Jakimič. Nový areál dokončil Lasvit v polovině roku 2019. Vznikl rekonstrukcí dvou historických roubených domů, které doplnily dvě moderní budovy. Jedna z nich je obložená skleněnými taškami, druhá ve stejném stylu speciálním černým cementovým obkladem.
Dílo architektů Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha získalo nejen hlavní cenu v soutěži o Stavbu roku Libereckého kraje v roce 2020, ale také Českou ceny za architekturu. Skleněný dům je rovněž vítězem soutěže Stavba roku České republiky 2020, vyhrál i veřejné hlasování v soutěži o nejlepší kancelářskou budovu světa. Na základě poptávky se tak teď firma pustila do nového segmentu, který umělecky zpracované sklo využívá i na fasádách. "Nechceme už dělat jen šperky dovnitř, ale celá budova se stane šperkem," poznamenal Jakimič.
Zatím je Lasvit v této oblasti na začátku, plány má ale firma velké. Jakimič odhaduje, že by se v budoucnu tato oblast mohla na obratu novoborské společnosti podílet z poloviny a možná bude do budoucna i dominantní. Příprava projektů trvá ale mnohem déle. "U běžných světelných instalací a plastik je to rok a půl až dva roky, fasáda se ale připravuje i tři čtyři roky. Teď máme rozpracovaných asi 40 takových projektů," řekl. Firma se proto podle něj musela spojit také s techniky a odborníky z oblasti stavebnictví nebo izolačních materiálů.
Lasvit spojuje tradiční umění českých sklářů s moderními technologiemi a designy. Spolupracuje s předními českými i světovými designéry. Dnes firma s miliardovým obratem zaměstnává po celém světě kolem 320 lidí a většina její produkce míří do zahraničí. Podle Jakimiče roste v poslední době zájem také o menší svítidla Lasvitu a dárkový sortiment, který firma nabízí po světě prostřednictvím více než 600 partnerských obchodů a od loňského roku také na e-shopu. "Dřív to dělalo pět procent, dnes už naše kolekce dělají 15 procent obratu," dodal.
Za 15 let se Lasvit musel vyrovnat i s řadou problémů - podnikat začali v roce 2007, v dalších letech přišla recese, když se trh stabilizoval, zkomplikoval byznys brexit, pak koronavirus a teď válka na Ukrajině. "Nikdy jsem ale neměl chuť to zabalit. Asi nejhorší období pro nás bylo tak sedm osm let zpátky, paradoxně ne během krizí. Za krizí se nám daří, jednak nás to donutí udělat nepopulární úspory, ke kterým se jinak nedostaneme, a potom si myslím, že tenhle druh byznysu je vůči recesi trochu imunní. Krize nám proto nijak neublížila," řekl Jakimič.
Někteří investoři ale v panice v době covidu zakázky odložili, dokončení jiných pandemie zkomplikovala. Firma dodává obrovské instalace, ale kvůli uzávěrám často nebylo možné dostat na místo vlastní techniky a musela spolupracovat s místními lidmi. "Bylo to hrozně komplikované, trávili jsme hodiny na telefonu, doslova jsme vedli ruku toho člověka na dálku, navíc se to prodražilo. Donutilo nás to začít ty konstrukce dělat jednodušší," přiznal Jakimič. Ukázalo se ale podle něj i to, že ne vždy je nutné utrácet za letenky a hotely a na místo posílat vlastní lidi, že lze využít i místní partnery.
Krize se v Lasvitu nebojí, jsou na ni podle Jakimiče připraveni, i je ale trápí například vysoké ceny plynu, které zvedly tyto náklady na trojnásobek. Zakázky firmy mají ale vysokou přidanou hodnotu, a tak ceny energií nemají takový dopad. "Mnohem víc nás trápí situace v Asii s těmi neustálými lockdowny. O zhruba pět šest procent obratu jsme také přišli v Rusku, které jsme po útoku na Ukrajinu zcela opustili, byť na naše zboží embargo není," doplnil Jakimič. Propad na asijských trzích ale podle něj vyrovnávají zakázky z USA. Firmě se tak podle něj vyplácí, že má zákazníky rozložené po celém světě.