Šéf Kongresového centra říká, že lidé budovu vnímají jako moderní

Praha - Pro Kongresové centrum Praha (KCP) stále používá většina Pražanů název z období socialismu, tedy Palác kultury, nebo lidovou zkratku Pakul, míní ředitel KCP Michal Kárník. Přesto je přesvědčen o tom, že budova nad Nuselským údolím už je vnímána jako moderní víceúčelový objekt pro kongresy, konference, prezentace a kulturní i sportovní pořady.
"Prestiž Kongresového centra v zahraničí, vybudovaná díky akcím světového významu, jakými byla zasedání Mezinárodního měnového fondu a NATO, a řadě mezinárodních lékařských kongresů, je nezpochybnitelná," řekl ČTK Kárník.
Budova byla slavnostně otevřena před čtvrtstoletím, sloužila hlavně pro sjezdy tehdejší Komunistické strany Československa a složek Národní fronty. "Chceme zbavit KCP pověsti sjezdového paláce," zdůraznil místopředseda představenstva a pražský zastupitel Ivan Bednář (ODS). Vedení KCP se podle něho snaží získat do KCP kulturní akce a otevírá prostory lidem.
Například letos v létě se má konat v budově výstava velkých soch mladých umělců pod názvem Barevné léto. "Věřím, že se nám sem podaří veřejnost přitáhnout," podotkl Bednář.
Počet akcí v KCP rok od roku roste. Před čtyřmi lety se jich konalo kolem 200, loni už jich bylo 375. "Při průměrné délce přes tři dny to znamená, že jsme v průměru organizovali více než tři akce denně," uvedl Kárník. Velkých kongresů se loni v centru konalo 40.
KCP se však dosud potýká s dluhy z doby své rekonstrukce a dostavby před zasedáním měnového fondu v roce 2000. Tehdy vydalo obligace za dvě miliardy korun se státní zárukou a vzalo bankovní úvěr 800 milionů korun s městskou zárukou. Náklady ale byly překročeny, byly uhrazeny dalším úvěrem a z rozpočtu Prahy, která je jediným akcionářem KCP.
V minulosti dostávalo centrum od města na splácení dluhů dotace, nyní už je díky změnám úvěrů nepotřebuje. "Vyděláme si na provoz, na úhradu dluhové služby i na minimální investice. Nejsme ale schopni splatit v roce 2014 dluhopisy," popsal Kárník. Pomoci by měl strategický partner, o jehož vstupu do KCP se uvažuje formou pronájmu, nebo prodeje akcií.
Někteří městští politici říkají, že pokud by Praha kongresové centrum neměla, musela by přemýšlet o tom, jak jej získat. Podle Kárníka má kongresové centrum v podstatě každá světová metropole a v devíti případech z deseti jej také vlastní a podporuje. Praha je i díky KCP na šestém místě v počtu zahraničních účastníků kongresů na světě. Tito lidé patří k bohatším turistům, kteří více utrácejí, což znamená přínos pro státní rozpočet.