Revitalizace Klementina, národní kulturní památky

Na včerejší tiskové konferenci představila Národní knihovna plány tzv. revitalizace barokního komplexu Klementina a dostavby Centrálního depozitáře v Hostivaři. Do roku 2015 jimi chce získat kapacity pro své fondy na příštích padesát až šedesát let. Projekt tak definitivně nahrazuje plány na stavbu nové budovy na Letné. Ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková uvedla, že je ráda, že se názor na využití Klementina posunul od loni prezentovaného návrhu probourání vstupu z Platnéřské ulice jiným směrem. Dodala, že třebaže je nyní řešená konečná podoba projektu ve fázi diskusí, je „nastavena v souladu s představou státní památkové péče a nemáme s tím problém“. Jako odborný garant za NPÚ byl představen Pavel Jerie, vedoucí útvaru péče o památkový fond.
Generální ředitel knihovny Pavel Hazuka shrnul, že původní revitalizace Klementina plánovaná bývalým vedením instituce byla řešena s ohledem na přemístění novodobých fondů a služeb do zamýšlené letenské novostavby a připustil, že části barokního areálu měly být využívány komerčně. Na dotaz, proč tedy nebylo současné řešení zvoleno již v prvopočátku, konstatoval, že „na samém začátku byl vznik nové budovy“.
První fáze rekonstrukce Klementina již začala. Jak uvádí tisková zpráva, s ohledem na situaci, „kdy o celé řadě technických řešení a stavebních úprav není z hlediska památkové ochrany rozhodnuto a je nezbytné konat, bylo přijato řešení celou revitalizaci Klementina rozdělit do etap a zahájit jejich postupnou realizaci – počínaje objekty, které nebudou výraznou měrou dotčeny při řešení stavebních úprav...“
Navzdory historickému a kulturnímu významu Klementina, jenž deklarovaly všechny zúčastněné strany, architektonická soutěž neproběhla. Projekt revitalizace získala ve veřejné obchodní soutěži v roce 2008 akciová společnost Metroprojekt, stejnou cestou byl pro první fázi realizace vybrán také zhotovitel: konsorcium společností Metrostav, a.s. (Klementinum) a Arstav, s.r.o. (depozitář).
Jiří Pokorný, předseda představenstva Metroprojektu hájil pozici společnosti tím, že firma disponuje dvanácti architekty. Na žádost o konkrétní jména autorů, jež se na projektu podílejí, uvedl Alenu Martínkovou, Pavla Sýse a Miroslava Rouse. Dodal, že ostatně „nejde o čistě architektonické dílo. Musí se zachovat ráz objektu. Architekt tady nemůže nic dostavovat nebo přestavovat, musí naopak vyhovět.“
Na dotaz Archiwebu, zda si vskutku ani ředitelka NPÚ nemyslí, že by v případě národní kulturní památky byla architektonická soutěž potřebná, Naďa Goryczková uvedla: „Osobně bych byla radši, kdyby byla vyhlášena klasická architektonická soutěž – a to myslím každý z nás. Ale někdy situace a okolnosti, a to mohu říci i jako statutární zástupce příspěvkové organizace, jsou velmi složité a jestliže čerpáte dotace, někdy vám ani časové termíny neumožňují klasickou architektonickou soutěž vypsat. Jinak ale jsem samozřejmě příznivcem architektonických soutěží. Role architekta v rámci Klementina je samozřejmě významná. Protože kromě toho, že tady dochází k obnově budov, kdy by měl na jejich obnovu samozřejmě dohlížet architekt se zkušenostmi v oblasti obnovy památkových objektů, je tady i část, která znamená poměrně velký architektonický invenční vstup – a to je obnova Machoňovy přístavby, kde se počítá s razantnějším zásahem. Což je z pohledu památkové péče možné, ale bude to vyžadovat velmi kvalitního architekta, který se s tímto popere.“
Jak v reálu vypadá vizuální podoba připravovaných architektonických intervencí nicméně zatím NK nerozkryla. Jistou představu si může zájemce učinit podle vizualizací variant publikovaných ve firemním časopise Metroprojekt informuje (3/2009). V tiskových podkladech uvolnila včera NK pouze dvě z posledních variant (z původních cca dvanácti) nového vstupu do objektu. I přes snahu redakce Archiwebu získat podrobnější dokumentaci nehodlá v současné době odbor investičního rozvoje NK prezentovat žádné další výkresy či vizualizace.
Z tohoto důvodu z tiskové zprávy přebíráme alespoň popis záměru:

Souhrn hlavních cílů revitalizace:
1.  Kvalitnější uložení knihovních fondů a vzácných písemných památek.
2.  Zlepšení kvality služeb poskytovaných uživatelům knihovny.
3.  Efektivnější využití areálu.
4.  Vytvoření moderního provozu - rozšíření o další funkce, zavedení moderních technologií.
5.  Odstranění necitlivých zásahů, ucelení provozních souborů a celků.
6.  Celkové zkvalitnění podmínek odpovídající současným požadavkům a potřebám uživatelů.
7.  Šetrnější přístup během revitalizace i v budoucnu k národní kulturní památce.
8.  Zpřístupnění objektu širší laické i odborné veřejnosti.
9.  Areál by měl zajistit funkce NK na dalších cca 50 let (ne archivní kapacitu - ta bude postupně zajištěna rozšířením centrálního depozitáře v Hostivaři).

Rozhodující projektované parametry:
1.  Rekonstrukce a revitalizace objektů v areálu Klementina.
2.  Rekonstrukce a vhodné funkční využití prostor v objektech v areálu Klementina.
3.  Vhodné podmínky pro archivaci a vyhledávání knihovních fondů (instalace inteligentních knihovních archivačních systémů), uskladnění minimálně 2,5 mil. svazků (současná kapacita depozitářů, ale s tím, že dosud užívané skladovací regály a konstrukce depozitů jsou až čtyřikrát přetíženy, fondy jsou nevhodně skladovány i na chodbách objektů).
4.  Vhodné podmínky pro ukládání knihovních fondů (instalace vzduchotechnického a klimatizačního zařízení).
5.  Podzemní parkovací stání s kapacitou cca 20 míst, odstranění parkovacích stání z nádvoří areálu.
6.  Rozšíření zpřístupněných historicky cenných prostor veřejnosti.
7.  Využití konfigurace terénu Hospodářského nádvoří k vytvoření zahloubeného depozitáře s kompaktními regály.
8.  Vyřešení reprezentativního, provozně a funkčně vhodného (bezpečnostně kontrolovatelného) hlavního vstupu do objektů NK.
9.  Zlepšení provozních a funkčních vazeb.
10. Rekonstrukce a výměna inženýrských sítí a dalších technologických vybavení souboru objektů, vč. náhradního zdroje, požárně bezpečnostních technologií atd.
11. Odstranění přetížení stropních konstrukcí stávajících depozitářů.
12. Vyřešit umístění víceúčelového sálu.

Projektově je připravena I. etapa, ve které jsou řešeny prostory uvolněné Státní technickou knihovnou, nárožní objekt u Mariánského náměstí, Zrcadlová kaple a Barokní sál a části dalších objektů. Stavební úpravy spočívají především v odstranění novodobých příček, rekonstrukci inženýrských sítí, repasi okenních a dveřních výplní, obnově povrchů, rekonstrukci fasád a zateplení střech. V části objektu bude zbudován klimatizovaný depozitář. Prostory po Státní technické knihovně budou využívány v jednotlivých etapách pro dočasné provozy kanceláří, depozitářů a studoven z právě rekonstruovaných objektů. Uvedení objektu do finálního stavu se předpokládá až v závěru rekonstrukce areálu. Ostatní objekty, které jsou součástí prvé etapy, budou po dokončení plně sloužit určenému poslání.
Na první etapu bylo již vydáno stavební povolení a ve veřejné soutěži byl vybrán zhotovitel – konsorcium společností Metrostav a.s. a Arstav s.r.o. Dle uzavřené smlouvy činí náklady na stavební práce I. etapy 203 mil. Kč a realizace proběhne v letech 2010 až 2011.
Do II. etapy jsou zahrnuty objekty kolem Studentského nádvoří a celé křídlo do Křižovnické ulice. Rekonstrukce je nyní ve fázi projektové přípravy. Stavební úpravy jsou shodné s úpravami v I. etapě, dojde zde rovněž v souladu s požadavky památkářů k redukci novodobých vikýřů. Bude zřízeno nové datové centrum a klimatizovaný depozitář. Předpokládané náklady činí 287 mil. Kč. realizace v letech 2011 až 2012.
Tato etapa musí probíhat v těsné koordinaci s Magistrátem hl. m. Prahy a DP hl. m. Prahy, protože její součástí jsou i rekonstrukce přípojek v Kři/žovnické ulici.
Ve III. etapě budou řešeny objekty ve střední části areálu, úpravy budou shodné jako v předchozích etapách, tj. odstranění novodobých prvků, repase povrchů a výplní, fasády a nové inženýrské sítě. V této části jsou situovány zejména prostory pro veřejnost – studovny, půjčovny apod. Součástí etapy je i stavba nového depozitáře v prostoru Hospodářského dvora a vyřešení vertikálních komunikací. Akce by měla proběhnout v letech 2012 až 2013 s nákladem cca 729 mil. Kč.
Ve IV. etapě se předpokládá rekonstrukce povrchu všech nádvoří, kromě Technického, nahrazení asfaltu dlažbou a parkovou úpravou. Realizace v letech 2012 až 2013 s nákladem cca 150 mil. Kč.
V V. etapě se předpokládá výstavba podzemních garáží pod Technickým nádvořím, cca 22 parkovacích míst bude sloužit výhradně potřebám provozu NK. Bude uveden do konečného stavu objekt po bývalé Státní technické knihovně. Realizace se předpokládá v letech 2014 až 2015 s nákladem cca 301 mil. Kč.
Klementinum je druhým největším historickým architektonickým objektem v Praze a svým rozsahem a významem patří do kategorie národních kulturních památek. Silueta stavby na horizontu staroměstského břehu a fascinující srostlice budov z různých období a od mimořádných autorů je dílem prvořadé architektonické kvality. Stavebně technickými cíli revitalizace jsou pečlivá rekonstrukce s odstraněním dodatečných provozních řešení a nekoncepčních zásahů, důsledné využití stávajícího prostoru, reorganizace provozních částí, pracovišť a fondů, zvýšení kapacity přestavbou stávajících a vybudováním nových kapacit. Každý zásah do této jedinečnosti však vyvolává zvýšenou pozornost laiků i odborníků.
V současné době je připraveno několik variant optimalizace komunikačních a dopravních vztahů s hlavním důrazem na Novodobé fondy a služby. Prvořadým úkolem je přinést do Klementina světlo, kvalitní veřejné prostory a čítárny, jasnou strukturu a orientaci v objektech. Soustředit plochy pro veřejnost v části Novodobých fondů, vymezit zónu Slovanské knihovny a zónu Historických a hudebních fondů. Vybudovat sály s dobrou variabilitou a propojeností s knihovnou a exteriérem, zrušit automobilovou dopravu v areálu a umožnit bezbariérový přístup do hlavních částí objektu.
Východiskem ze situace nedostatku depozitních míst je urychlená výstavba depozitářů a provozních ploch v areálu Národní knihovny v Hostivaři, která je z důvodu maximálního urychlení plánována ve dvou stavbách a jejíž příprava je v současné době ve fázi probíhajícího územního řízení. Po dokončení první stavby - předpokládaný termín je rok 2011- bude možné postupně vystěhovat knihovní fondy a některé provozy z Klementina, a tím uvolnit další prostory pro stavební práce. Po dokončení druhé stavby v Hostivaři, cca v roce 2014, bude celková kapacita (stávajícího i nového) depozitáře v Hostivaři cca 8 mil. svazků a budou zde v provozu zpracovatelské linky, digitalizační pracoviště, restaurátorské pracoviště a další kancelářské prostory s celkovým počtem pro 250 pracovníků.
Předpokládané náklady realizace I. stavby depozitáře v Hostivaři činí 434 mil. Kč a II. stavby cca 597 mil. Kč.

Rekapitulace:
— Náklady na výstavbu depozitářů a provozních ploch v Hostivaři činí
1 031 mil. Kč a jsou hrazeny ze státního rozpočtu.
— Náklady na rekonstrukci a revitalizaci Klementina činí cca 1 884 mil. Kč a jsou hrazeny z části z prostředků zrušeného Fondu národního majetku, po vyčerpání zdrojů pak z prostředků státního rozpočtu.
— Předpokládaná celková výše nákladů je v souladu s dokumentací Programu péče o národní kulturní poklad.
— Náklady jednotlivých etap budou upřesňovány v průběhu zpracování projektové dokumentace a zejména na základě výběrových řízení na zhotovitele.