Brno - Nový ředitel Národního památkového ústavu (NPÚ), který vzejde ze současného výběrového řízení, by měl podle Petra Kroupy, pověřeného vedením brněnské pobočky ústavu, co nejrychleji řešit problémy spojené s brněnskou vládní vilou. Již loni v říjnu vláda schválila převod tohoto jedinečného funkcionalistického objektu v Brně-Pisárkách na ústav. Zatím se ale v této věci stále nic neděje, řekl dnes ČTK Kroupa. Objekt mohl být podle něj již rok využíván, ale zatím se to kvůli zdlouhavému papírování nestalo. Vila nepotřebuje zásadnější opravu, stačí prý jen drobné úpravy. Památkáři s ní mají velké plány a počítají s jejím zpřístupněním pro veřejnost. V objektu bude sídlit dokumentační centrum věnované rekonstrukcím památek z 20. století. Středisko by mělo sloužit jako celostátní archiv i konzultační místo pro majitele cenných historických objektů z 20. století, kteří připravují jejich opravy. "Postupy při opravách historických památek se zcela liší od těch, které jsou využívány u modernějších objektů," vysvětlil Kroupa. Například při opravách funkcionalistických budov je nutné velmi složitě vytvářet kopie vybavovacích předmětů a zařízení - od vodovodních kohoutků až po svítidla. Centrum má poskytnout informace, jak při projektech postupovat. Brněnská vládní vila by se měla stát místem, kde se na toto téma budou konat konference. Brno i Jihomoravský kraj by ji měly mít k dispozici pro reprezentační účely, počítá se i s komerčním pronájmem části objektu. Vilu si nechal v roce 1927 postavit podle návrhu architekta Arnošta Weisnera textilní průmyslník Alfred Stiassny. Za okupace ji původním majitelům zabavilo gestapo, po válce zůstala v majetku státu. Kromě československých prezidentů v ní bydlel například Fidel Castro. Brněnská vládní vila je podle odborníků stejně zajímavá jako nejslavnější brněnská funkcionalistická stavba - vila Tugendhat.