České Budějovice - Počet zaměstnanců se po reorganizaci Národního památkového ústavu na jihu Čech, v západních Čechách a na Vysočině nezmění. Kastelány nečeká nové výběrové řízení. Výnosy ze vstupného a dotace by měly být efektivněji rozdělovány. ČTK to dnes řekl nově jmenovaný ředitel českobudějovické územní památkové správy Petr Pavelec. Státní hrady a zámky od 1. ledna 2013 spravují čtyři nově zřízená územní pracoviště se sídly v Praze, Českých Budějovicích, na Sychrově a v Kroměříži. Kromě dosavadních 13 hradů, zámků a klášterů bude z jižních Čech spravováno také pět objektů na Vysočině, z toho dvě památky UNESCO, a 11 objektů v Plzeňském kraji. Pro samosprávu se z hlediska památkové péče po reorganizaci NPÚ podle ředitele územního odborného pracoviště NPÚ Vlastislava Ourody v podstatě nic nemění. Kastelány nově řízené z Českých Budějovic nečeká nové výběrové řízení. "Kastelán je jmenovaná funkce, stejně jako ředitel. Tedy, když se dlouhodobě nedaří objekt spravovat ve prospěch celku, tak to může nastat. V jižních Čechách jsme k takovému kroku za mého působení nepřistoupili," řekl Pavelec, jenž funkci získal ve výběrovém řízení. Třeba klesající návštěvnost není jediné hodnocení pro kvalitu správy objektů, někde důvody mohou být objektivní. S pravidelnými řízeními nesouhlasí, protože velké a složité objekty kasteláni poznávají dlouhá léta. Počet zaměstnanců NPÚ by měl podle Pavelce zůstat stejný. Některé funkce se zrušily, třeba místa náměstků pro správu památkových objektů, všichni kasteláni jsou teď podřízeni přímo řediteli. Uvolněná tabulková místa ale mají novou náplň. Zda reorganizace přinese efekt, ředitel neví. "Cíl tu je, ale výsledek se může projevit tak za čtyři roky dobré práce," dodal. Z jižních Čech se teď budou rozdělovat peníze na památkovou péči do tří krajů, podle Pavelce na principu solidarity. "Budeme se snažit, aby prosperující Český Krumlov či Hluboká nestagnovaly, a zároveň najít mechanismus, který pomůže těm, co na sebe nevydělají," řekl. Jihočeský NPÚ měl loni obrat 200 milionů Kč, z toho státní příspěvek byl 20 milionů, což nestačilo ani na platy zaměstnanců. Na zbytek si památky vydělaly. "My jsme byli dosud zvyklí na to, že jsme velkou část vyprodukovali tady a tady také spotřebovali, na Vysočině a v západních Čechách čerpali mnohonásobně více z účelových dotací ministerstva kultury," uvedl ředitel. Bude se proto snažit nalézt rovnováhu ve prospěch celku. NPÚ je největší příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Vznikl v roce 2003, kdy se sloučily oblastní ústavy památkové péče. Hospodaří s ročním rozpočtem 1,3 miliardy korun, zhruba půl miliardy si ústav vydělá. Zanedbatelný není ani objem stavebních a restaurátorských zakázek spojených s památkami, v nich se podle odhadu expertů ročně točí až miliarda korun.