Památkový ústav vytvoří čtyři nová centra pro správu památek

Jedno z center bude v Kroměříži.

Praha - Vedení Národního památkového ústavu (NPÚ) připravuje restrukturalizaci své organizace. Zásadní změnou má být vytvoření čtyř nových center pro správu památek. Někteří odborníci včetně zaměst- nanců NPÚ to kritizují. Vnímají záměr tak, že se správa hradů a zámků oddělí od odborné činnosti památkářů. Obávají se toho, že by se tak stovka památek postupně vyvedla z vlastnictví státu. Vedení NPÚ to odmítá.
     "K oddělení památkové péče a správy památek restrukturalizací nedojde - jde o úpravu v ekonomické a rozpočtové sféře, jasnější vymezení rozpočtových pravidel a financování, efektivnější hospodaření s finančními prostředky," řekla ČTK mluvčí NPÚ Zdeňka Kalová. Nové územní památkové správy (ÚPS) budou i nadále spolupracovat s  odborníky, jak to ukládá zákon, doplnila.
     NPÚ je největší příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Vznikl v roce 2003, kdy se sloučily samostatné oblastní ústavy památkové péče. Právě sloučení bez vytvoření řídícího centra přináší podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové stále problémy. Chce proto vytvořit generální ředitelství a administrativně oddělit řízení odborné péče a správy památek - kvůli ní zřídí nové ÚPS s centry v Praze, Českých Budějovicích, Sychrově a v Kroměříži.
     Změny v organizaci ústavu mají podle ředitelky vést i ke zlepšení péče o památky, která je dnes údajně nevyvážená. Sice vznikají nová pracoviště, tím, že se ale zruší některá místa na regionální úrovni, se až o polovinu sníží počet manažerů v celém NPÚ. Ušetřené peníze prý využije pro navýšení platů vybraných profesí.
     Podle kritiků se ale k  propouštění přistupuje proto, aby se zaplatila nákladná reorganizace. Sídla některých poboček, jež jsou dnes v každém kraji, se přitom nedávno za desítky milionů opravovala - a podle odpůrců plánu by napříště nebyla využita. Vedení NPÚ prý o plánech málo informuje. Na webu zrušilo diskusní fórum, které se změn týkalo; diskutovat prý lze na webu Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče (SPPPP), které návrh kritizuje.
     Sdružení poslalo v červnu otevřený dopis ministryni kultury. Uvádí v něm, že není zřejmé, co je cílem restrukturalizace, proč pro deklarované cíle nelze využít stávající strukturu NPÚ. Není údajně zřejmé, čím změna přispěje k zefektivnění současného výkonu památkové péče, a chybí i zhodnocení jejích rizik.
     Ostrým kritikem restrukturalizace NPÚ je také ASORKD (Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví), jež je známa zejména svým angažmá při nedávné opravě Karlova mostu a aktivitami kolem chátrajících lázní Kyselka. Kromě výtek shodných se SPPPP upozorňuje ASORKD na to, že změny v NPÚ mají být spuštěny před vznikem nového památkového zákona.
     Návrh se podle asociace jednostranně orientuje na komerční turistický průmysl a nová správní sídla jsou údajně chybně lokalizována a vyžádají si dlouhé cesty památkářů. NPÚ kritiku ASORKD odmítá, žádá po ní, aby stáhla z internetu své rozbory návrhu restrukturalizace, a pokud tak neučiní, zvažuje i právní kroky.
     NPÚ hospodaří s ročním rozpočtem 1,3 miliardy korun, přibližně půl miliardy si ústav vydělá. Zanedbatelný není ani objem stavebních a restaurátorských zakázek s  památkami spojených, v nich se podle odhadu expertů ročně točí až miliarda korun.